¹Královna pak z Sáby uslyševši pověst o Šalomounovi, přijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž přinesla vonných věcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Přišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.

¹Ko pa je slišala kraljica v Sabi Salomonov sloves, je prišla z ugankami izkušat Salomona v Jeruzalem s silno velikim spremstvom in z velblodi, ki so nesli dišav in zlata jako mnogo in dragega kamenja. In ko je dospela k Salomonu, je govorila ž njim o vsem, kar ji je bilo na srcu.

²Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před Šalomounem, nač by jí neodpověděl.

²In Salomon ji je razložil vse, kar ga je vprašala; in ni bilo stvari, ki bi bila skrita Salomonu, da bi ji ne bil povedal.

³Protož uzřevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dům, kterýž byl ustavěl,

³Ko pa je čula kraljica iz Sabe modrost Salomonovo in videla hišo, ki jo je zgradil,

⁴I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníků jeho přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho a oděv jejich, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zděsila se náramně,

⁴in jed na mizi njegovi in bivališče hlapcev njegovih in strežbo služabnikov njegovih in njih obleko, njegove točaje in njih obleko in stopnice njegove, po katerih je hodil v hišo GOSPODOVO, ji je od strmenja sapa zastala.

⁵A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své o věcech tvých a o moudrosti tvé.

⁵In reče kralju: Resnična je bila beseda, ki sem jo slišala v deželi svoji o tvojih stvareh in o tvoji modrosti!

⁶Však jsem nechtěla věřiti řečem jejich, až jsem přijela a uzřela očima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Převýšil jsi pověst tu, kterouž jsem slyšela.

⁶Toda nisem hotela verjeti njih besedam, dokler nisem prišla in tega videla s svojimi očmi. In glej, ne polovice mi niso povedali o velikosti tvoje modrosti: vsega več je pri tebi nego v govorici, ki sem jo slišala.

⁷Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.

⁷Blagor tvojim ljudem in blagor tem tvojim hlapcem, ki vedno stoje pred teboj in poslušajo modrost tvojo!

⁸Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.

⁸Hvaljen bodi GOSPOD, Bog tvoj, ki ti je bil blagovoljen, da te je posadil na prestol svoj za kralja GOSPODU, Bogu tvojemu! Kajti Bog tvoj ljubi Izraela in ga hoče vzdržati na vekomaj, zato te je postavil za kralja nad njimi, da izvršuješ sodbo in pravičnost.

⁹I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy přivezeno takových vonných věcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi.

⁹In dala je kralju sto in dvajset talentov zlata in veliko množino dišav in dragih kamenov; ni bilo več takih dišav kakor tiste, ki jih je dala kraljica iz Sabe Salomonu.

¹⁰K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteříž byli přivezli zlata z Ofir, přivezli dříví algumim a kamení drahého.

¹⁰Pa tudi hlapci Huramovi in hlapci Salomonovi, ki so peljali zlato iz Ofirja, so pripeljali sandalovine in dragih kamenov.

¹¹I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.

¹¹In kralj je dal narediti iz sandalovega lesa stopnice za hišo GOSPODOVO in za hišo kraljevo, tudi harfe in psalmove citre pevcem; kaj takega ni bilo poprej videti v deželi Judovi.

¹²Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, kromě toho, což byla přinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do země své, ona i služebníci její.

¹²In kralj Salomon je dal kraljici iz Sabe vse, kar je želela in kar je prosila, razen tega, kar je bila sama prinesla kralju. In vrnila se je ter odšla v deželo svojo, ona in njeni hlapci.

¹³Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,

¹³Teža zlata pa, ki je prišlo Salomonu na leto, je bila šeststo šestdeset in šest talentov,

¹⁴Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.

¹⁴razen tega, kar so prinesli popotniki in trgovci; tudi vsi kralji arabski in deželni namestniki so prinašali zlata in srebra Salomonu.

¹⁵A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.

¹⁵In kralj Salomon je naredil dvesto ščitov iz tolkljanega zlata: šeststo seklov tolkljanega zlata je porabil za en ščit;

¹⁶A tři sta pavéz z zlata taženého; tři sta lotů zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.

¹⁶in tristo malih ščitov iz tolkljanega zlata, po tristo seklov zlata je šlo na en ščit. In kralj jih je zložil v hiši libanonskega gozda.

¹⁷Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.

¹⁷In kralj je napravil velik prestol iz slonovih kosti in ga je prevlekel s čistim zlatom.

¹⁸A bylo šest stupňů k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel.

¹⁸Imel je pa prestol šest stopnic, s podnožjem zlatim, priklenjenih k sebi, in dve naslonili na obeh straneh pri sedežu in dva leva, stoječa ob naslonilih.

¹⁹Dvanácte též lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic uděláno takového v žádném království.

¹⁹In dvanajst levov je stalo na tej in na oni strani ob šesterih stopnicah; kaj takega ni bilo videti v nobenem kraljestvu.

²⁰Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.

²⁰Pa tudi vse posode, iz katerih je pil kralj Salomon, so bile zlate, in vsa oprava v hiši libanonskega gozda je bila iz čistega zlata; srebra niso nič čislali v dnevih Salomonovih.

²¹Nebo měl král lodí, kteréž přecházely přes moře s služebníky Chíramovými. Jednou ve třech letech vracovaly se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové a opice a pávy.

²¹Zakaj kralj je imel ladje, ki so vozile v Tarsis s hlapci Huramovimi; po enkrat v treh letih so dospevale tarske ladje, nesoč zlata in srebra, slonovih kosti, opic in pavov.

²²I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.

²²In kralj Salomon je nadkriljeval vse kralje na zemlji v bogastvu in v modrosti.

²³Pročež všickni králové země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.

²³In vsi kralji zemlje so hrepeneli po obličju Salomonovem, da bi slišali modrost njegovo, ki mu jo je dal Bog v srce.

²⁴Z nichž jeden každý přinášeli také dar svůj, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, každého roku,

²⁴In prinašali so mu vsak darilo svoje: posode srebrne in posode zlate, oblačila, orožje in dišave, konje, mezge, vsako leto, kar je bilo pristojno.

²⁵Tak že měl Šalomoun čtyři tisíce stájí koní a vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů a při králi v Jeruzalémě.

²⁵In Salomon je imel štiri tisoč stanov za konje in vozove ter dvanajst tisoč konjikov, ki jih je razstavil po voznih mestih in pri kralju v Jeruzalemu.

²⁶I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.

²⁶In vladal je vsem kraljem od velereke do dežele Filistejcev in do meje Egipta.

²⁷A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.

²⁷In kralj je storil, da je bilo v Jeruzalemu srebra kakor kamenja, in ceder je omislil toliko, da jih je bilo kakor smokovega drevja, ki raste v ravnini.

²⁸Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta i ze všech zemí.

²⁸In konje so vodili Salomonu iz Egipta in iz vseh dežel.

²⁹Jiné pak věci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u viděních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu.

²⁹A druge zgodbe Salomonove, prve in poslednje, niso li zapisane v zgodovini Natana proroka in v prorokovanju Ahija Silonskega in v prikaznih Ida vidca o Jeroboamu, sinu Nebatovem?

³⁰A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem čtyřidceti let.

³⁰In Salomon je vladal v Jeruzalemu nad vsem Izraelom štirideset let.In Salomon je legel k očetom svojim in je bil pokopan v mestu Davida, očeta svojega; in Roboam, sin njegov, je zakraljeval na mestu njegovem.

³¹I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v městě Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.

³¹In Salomon je legel k očetom svojim in je bil pokopan v mestu Davida, očeta svojega; in Roboam, sin njegov, je zakraljeval na mestu njegovem.