¹V osmi letech byl Joziáš, když počal kralovati, a kraloval jedno a třidceti let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Jedida, dcera Adaiášova z Baskat.

¹Josija je bil osem let star, ko je zakraljeval, in vladal je enointrideset let v Jeruzalemu; in materi njegovi je bilo ime Jedida, hči Adajeva, iz Bozkata.

²Ten činil to, což pravého jest před očima Hospodinovýma, chodě po vší cestě Davida otce svého, a neuchyluje se na pravo ani na levo.

²In delal je, kar je bilo prav v očeh GOSPODOVIH, in je hodil po vsej poti Davida, očeta svojega, ni se uklonil ne na desno, ne na levo.

³Stalo se pak osmnáctého léta krále Joziáše, že poslal král Safana syna Azaliášova, syna Mesullamova, písaře, do domu Hospodinova, řka:

³In zgodi se v osemnajstem letu kralja Josija, da pošlje kralj Safana, sina Azaljevega, sinu Mesulamovega, pisarja, v hišo GOSPODOVO, veleč:

⁴Jdi k Helkiášovi knězi nejvyššímu, ať sečtou peníze, kteréž jsou vneseny do domu Hospodinova, kteréž sebrali strážní prahu od lidu.

⁴Pojdi gori k Hilkiju, velikemu duhovniku, da naj sešteje denar, kar se ga je prineslo v hišo GOSPODOVO, ki so ga zbrali varuhi ob vratih od ljudstva;

⁵A ať je dadí v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova, aby je obraceli na dělníky, kteříž dělají dílo v domě Hospodinově, k opravení zbořenin domu,

⁵in naj ga izroče delovodjem, ki nadzorujejo v hiši GOSPODOVI, in ti naj ga dado delavcem v hiši GOSPODOVI, da se popravi, kar je podrtega pri hiši,

⁶Totiž na tesaře a stavitele a zedníky, též aby jednali dříví a tesané kamení k opravování domu.

⁶namreč tesarjem, stavbarjem in zidarjem, in da se kupi les in obsekano kamenje v popravo hiše.

⁷A však ať počtu nečiní z peněz, kteréž se dávají v ruce jejich; nebo věrně dělati budou.

⁷A račun se ni zahteval od njih o denarju, ki se je poveril njih rokam, ker so ž njim zvesto ravnali.

⁸I řekl Helkiáš kněz nejvyšší Safanovi písaři: Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově. I dal Helkiáš knihu tu Safanovi, kterýž četl v ní.

⁸In Hilkija, veliki duhovnik, je rekel Safanu pisarju: Knjigo postave sem našel v hiši GOSPODOVI. In Hilkija da knjigo Safanu, in ta jo je bral.

⁹Přišel pak Safan písař k králi, a oznamuje králi tu věc, řekl: Sebrali služebníci tvoji peníze, kteréž se nalezly v domě Páně, a dali je v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova.

⁹In Safan pisar pride h kralju in mu sporoči in reče: Hlapci tvoji so izsuli denar, kar se ga je našlo v hiši GOSPODOVI, in so ga dali v roke delovodjem, ki nadzorujejo v hiši GOSPODOVI.

¹⁰Oznámil také Safan písař králi, řka: Knihu mi dal Helkiáš kněz. I četl ji Safan před králem.

¹⁰Dalje naznani Safan, pisar, kralju, rekoč: Knjigo mi je dal duhovnik Hilkija. In Safan jo je čital pred kraljem.

¹¹A když slyšel král slova knihy zákona, roztrhl roucho své.

¹¹Ko pa kralj sliši besede knjige postave, raztrga oblačila svoja.

¹²A rozkázal král Helkiášovi knězi, a Achikamovi synu Safanovu, a Achborovi synu Michaia, a Safanovi písaři, a Asaiášovi služebníku královskému,řka:

¹²In kralj zapove Hilkiju, duhovniku, in Ahikamu, sinu Safanovemu, in Akborju, sinu Mihajevemu, in Safanu pisarju in Asaju, kraljevemu hlapcu, rekoč:

¹³Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o lid, a o všeho Judu z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký jest hněv Hospodinův, kterýž rozpálen jest proti nám, proto že otcové naši neposlouchali slov knihy této, aby činili všecko tak, jakž jest nám zapsáno.

¹³Pojdite, vprašajte GOSPODA zame in za ljudstvo in za vse Judovo o besedah te knjige, ki se je našla; zakaj velik je srd GOSPODOV, ki se je vnel zoper nas, ker niso očetje naši poslušali besed te knjige, da bi delali po vsem, kar nam je v njej predpisano.

¹⁴Tedy šli Helkiáš kněz a Achikam, a Achbor, a Safan a Asaia k Chuldě prorokyni, manželce Salluma, syna Tekue, syna Charchas, strážného nad rouchem; nebo bydlila v Jeruzalémě na druhé straně. A mluvili s ní.

¹⁴Tedaj so šli Hilkija, duhovnik, Ahikam, Akbor, Safan in Asaja k Huldi prorokinji, ženi Saluma, sina Tikvaja, sina Harhasovega, varuha oblačilnice (ona je pa stanovala v Jeruzalemu, v drugem delu mesta), in so govorili ž njo.

¹⁵Kteráž řekla jim: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Povězte muži, kterýž vás poslal ke mně:

¹⁵Ona jim pa reče: Tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov: Povejte možu, ki vas je poslal k meni:

¹⁶Takto praví Hospodin: Aj, já uvedu zlé věci na místo toto a na obyvatele jeho, všecka slova knihy té, kterouž četl král Judský,

¹⁶Tako pravi GOSPOD: Glej, jaz pripravim nesrečo nad ta kraj in nad prebivalce njegove, namreč vse besede tiste knjige, ki jo je čital kralj Judov,

¹⁷Proto že mne opustili a kadili bohům cizím, aby mne popouzeli všelikým dílem rukou svých. Z té příčiny rozpálila se prchlivost má na místo toto, aniž bude uhašena.

¹⁷ker so me zapustili in so žgali kadilo drugim bogovom, da bi me dražili v jezo z vsem delom svojih rok; zato se bo vnel srd moj zoper ta kraj, in ne bo ugašen.

¹⁸Králi pak Judskému, kterýž vás poslal, abyste se tázali Hospodina, takto povíte: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský o slovích těch, kteráž jsi slyšel:

¹⁸Kralju Judovemu pa, ki vas je poslal vprašat GOSPODA, recite tako: Tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov, glede besed, ki si jih slišal:

¹⁹Poněvadž obměkčeno jest srdce tvé, a ponížils se před tváří Hospodinovou, když jsi slyšel, které věci jsem mluvil proti místu tomuto, a proti obyvatelům jeho, že má přijíti v zpuštění a v zlořečení, a roztrhl jsi roucho své, a plakals přede mnou, i já také uslyšel jsem tě, praví Hospodin.

¹⁹Ker se je omečilo srce tvoje in si se ponižal pred GOSPODOM, ko si čul, kar sem govoril zoper ta kraj in zoper prebivalce njegove, da jih zadene opustošenje in preklinjanje, in si raztrgal oblačila svoja in jokal pred menoj: zato sem tudi tebe slišal, pravi GOSPOD.Zato, glej, te zberem k očetom tvojim, in boš v miru zbran v grob svoj, da ne bodo oči tvoje videle vse nesreče, ki jo spravim nad ta kraj. In sporočili so ta govor kralju.

²⁰Protož, aj, já připojím tě k otcům tvým, a pochován budeš v hrobích svých v pokoji, aby neviděly oči tvé ničeho z toho zlého, kteréž přivedu na místo toto. I oznámili králi tu řeč.

²⁰Zato, glej, te zberem k očetom tvojim, in boš v miru zbran v grob svoj, da ne bodo oči tvoje videle vse nesreče, ki jo spravim nad ta kraj. In sporočili so ta govor kralju.