¹Tedy poslav král, aby se shromáždili k němu všickni starší Judští a Jeruzalémští,

¹Nato pošlje kralj in zbere k sebi vse starejšine Judove in jeruzalemske.

²Vstoupil král do domu Hospodinova a všickni muži Judští, i všickni obyvatelé Jeruzalémští s ním, i kněží a proroci, a všecken lid od malého až do velikého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domě Hospodinově.

²In kralj gre gori v hišo GOSPODOVO in vsi možje Judovi in prebivalci jeruzalemski ž njim, tudi duhovniki in proroki in vse ljudstvo, mali in veliki; in čita, da vsi slišijo, vse besede knjige zaveze, ki se je našla v hiši GOSPODOVI.

³Potom stoje král na místě vyšším, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho, i svědectví jehoa ustanovení jeho, vším srdcem svým a vší duší svou, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou zapsána v knize té. K kteréžto smlouvě i všecken lid přistoupil.

³In kralj se ustopi ob stebru in stori zavezo pred GOSPODOM, da bo hodil za GOSPODOM in izpolnjeval zapovedi njegove in pričevanja njegova in postave njegove iz vsega srca in iz vse duše, da ostanejo veljavne te zaveze besede, ki so zapisane v tej knjigi. In vse ljudstvo je stopilo v to zavezo.

⁴A přikázal král Helkiášovi knězi nejvyššímu a kněžím nižším i strážným prahu, aby vymetali z chrámu Hospodinova všecky nádoby, kteréž udělány byly Bálovi a háji, i všemu vojsku nebeskému. Kterýž popáliv je vně za Jeruzalémem na poli Cedron, vnesl prach jejich do Bethel.

⁴In kralj zapove Hilkiju, velikemu duhovniku, in duhovnikom druge vrste in varuhom pri vratih, naj pomečejo iz templja GOSPODOVEGA vse priprave, ki so jih naredili Baalu in Ašeri in vsej vojski nebeški; in sežgal jih je zunaj Jeruzalema na Kidronskih poljanah, in njih prah so odnesli v Betel.

⁵Složil také kněží , kteréž byli ustanovili králové Judští, aby kadívali na výsostech v městech Judských a vůkol Jeruzaléma; takž podobně i ty, kteříž kadívali Bálovi, slunci, měsíci a planétám, i všemu vojsku nebeskému.

⁵In odpravil je malikovalske svečenike, ki jih je bil kralj Judov postavil, da žgo kadilo na višavah po mestih Judovih in v okolišu Jeruzalema; tudi tiste, ki so žgali kadilo Baalu, solncu in mesecu, ozvezdjem in vsej vojski nebeški.

⁶Vyvezl také háj z domu Hospodinova ven z Jeruzaléma ku potoku Cedron, a spálil jej u potoka Cedron a setřel na prach; ten pak prach vysypal na hroby synů toho lidu.

⁶Velel je tudi odnesti Ašero iz hiše GOSPODOVE ven za Jeruzalem k potoku Kidronu, in jo je sežgal pri potoku Kidronu in zmel v prah, in prah je raztresel po grobovih nizkega ljudstva.

⁷Domky také sodomářů hanebných zkazil, kteříž byli při domě Hospodinově, v nichž ženy tkaly kortýny k háji.

⁷In razdrl je nečistosti posvečene hiše, ki so bile pri hiši GOSPODOVI in so v njih ženske tkale Ašeri ogrinjala.

⁸A kázal přivésti všecky kněží z měst Judských, a poškvrnil výsostí, na nichž kadívali kněží, od Gabaa až do Bersabé. Zkazil také výsostí u bran, kteréž byly u vrat brány Jozue, knížete města, a byly po levé straně vcházejícímu do brány městské.

⁸Velel je tudi duhovnikom iti iz mest Judovih in je oskrunil višave, kjer so bili duhovniki žgali kadilo, od Gebe do Bersebe. In podrl je višave pri vratih, ki so bile pri vhodu v vrata Jozueta, mestnega poglavarja, po levi strani, koder se gre v mesto.

⁹A však nepřistupovali ti kněží výsostí k oltáři Hospodinovu v Jeruzalémě, ale jídali chleby přesné mezi bratřími svými.

⁹Ali duhovniki višav niso smeli pristopiti gori k oltarju GOSPODOVEMU v Jeruzalemu, jedli so samo opresnike med svojimi brati.

¹⁰Poškvrnil také i Tofet, jenž jest v údolí syna Hinnom, aby více žádný nevodil syna svého aneb dcery své skrze oheň Molochovi.

¹⁰In oskrunil je Tofet, ki je v dolini Hinomovih sinov, da bi nihče več ne peljal sina svojega ali hčere svoje skozi ogenj, darujoč ju Molohu.

¹¹Zahladil také ty koně, kteréž byli postavili králové Judští slunci, kdež se vchází do domu Hospodinova, k domu Netanmelecha komorníka, kterýž byl v Parvarim; a vozy slunce spálil ohněm.

¹¹Odpravil je tudi konje, ki so jih bili kralji Judovi postavili solncu, proti vhodu v hišo GOSPODOVO, poleg hrama dvornika Natanmeleka, ki je bival v Parvarimu, in solnčne vozove je sežgal z ognjem.

¹²Ano i oltáře, kteříž byli na vrchním paláci Achasovu, jichž byli nadělali králové Judští, a oltáře, jichž nadělal Manasses v obou síních domu Hospodinova, pobořil král, a pospíšiv s nimi odtud, dal vysypati prach jejich do potoka Cedron.

¹²Oltarje pa, ki so bili na strehi gornje izbe Ahazove in so jih napravili kralji Judovi, in oltarje, katere je naredil Manasej na obeh dvoriščih hiše GOSPODOVE, je zrušil kralj in pometal odondod, in njih prah je stresel v potok Kidron.

¹³Výsosti také, kteréž byly před Jeruzalémem, a kteréž byly po pravé straně hory Olivetské, jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský Astarotovi, ohavnosti Sidonských, a Chámosovi, ohavnosti Moábských, a Melchomovi, ohavnosti synů Ammon, poškvrnil král,

¹³In višave pred Jeruzalemom, ki so bile na desni strani Gore pogube in jih je bil Salomon, kralj Izraelov, zgradil Astoreti, grdobi Sidoncev, in Kamosu, grdobi Moabcev, in Milkomu, gnusobi sinov Amonovih, je oskrunil kralj.

¹⁴A potřískal obrazy, háje posekal, a místa jejich naplnil kostmi lidskými.

¹⁴In strl je stebre s podobami in posekal Ašere, njih mesta pa je napolnil s človeškimi kostmi.

¹⁵Nadto i oltář, jenž byl v Bethel, a výsost, kterouž udělal Jeroboám syn Nebatův, kterýž přivedl k hřešení Izraele, i ten oltář i výsost zkazil, a spáliv výsost, setřel ji na prach; spálil i háj.

¹⁵Enako je tudi porušil oltar v Betelu in višavo, ki jo je napravil Jeroboam, sin Nebatov, ki je napotil Izraela v greh, tisti oltar in višavo je porušil; in sežgal je višavo in jo strl v prah, sežgal tudi Ašero.

¹⁶A obrátiv se Joziáš, uzřel hroby, kteříž tu na hoře byli, a poslav, pobral kosti z těch hrobů a spálil je na tom oltáři. A tak poškvrnil ho vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil muž Boží ten, kterýž to předpověděl.

¹⁶In Josija se ozre in zagleda grobe, ki so bili ondi v gori, in pošlje in vzame kosti iz grobov ter jih sežge na oltarju in ga oskruni po besedi GOSPODOVI, katero je zaklical mož Božji, napovedujoč te reči.

¹⁷I řekl: Jaký jest onenno nápis, kterýž vidím? Odpověděli jemu muži města: Hrob muže Božího jest, kterýž přišed z Judstva, předpověděl tyto věci, kteréž jsi učinil při oltáři v Bethel.

¹⁷Nato vpraša: Kakšno je tu nadgrobno znamenje, ki ga vidim? In mestni možje mu reko: Grob je moža Božjega, ki je prišel z Judovega in zaklical te reči, ki si jih storil, zoper oltar betelski.

¹⁸Tedy řekl: Nechtež ho, aniž kdo hýbej kostmi jeho. I vysvobodili kosti jeho s kostmi proroka toho, kterýž byl přišel z Samaří.

¹⁸In veli: Naj leži, nihče ne gani njegovih kosti! Tako so ostale nedotaknjene kosti njegove in kosti proroka, ki je bil prišel iz Samarije.

¹⁹Též všecky domy výsostí, kteříž byli v městech Samařských, jichž byli nadělali králové Izraelští, aby popouzeli Hospodina, zkazil Joziáš, a učinil jim rovně tak, jakž byl učinil v Bethel.

¹⁹Tudi vse hiše višav, kar jih je bilo po mestih samarijskiln, katere so napravili kralji Izraelovi, da dražijo GOSPODA, je Josija odpravil in ž njimi storil prav tako, kakor je bil storil v Betelu.

²⁰Zbil také všecky kněží výsostí, kteříž tu byli, na oltářích, a pálil kosti lidské na nich. Potom navrátil se do Jeruzaléma.

²⁰In daroval je vse duhovnike višav, ki so bili ondi, na oltarjih in je žgal človeške kosti na njih. Potem se vrne v Jeruzalem.

²¹Přikázal pak král všemu lidu, řka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této.

²¹Tedaj zapove kralj vsemu ljudstvu, rekoč: Praznujte pasho GOSPODU, Bogu svojemu, kakor je pisano v tej knjigi zaveze.

²²Nebo nebyla slavena taková velikanoc od času soudců, kteříž soudili Izraele, a po všecky dny králů Izraelských a králů Judských.

²²Gotovo se ni praznovala taka pasha od dni sodnikov, ki so sodili Izraela, pa tudi ne v dnevih kraljev Judovih in kraljev Izraelovih;

²³Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémě.

²³temuč v osemnajstem letu kralja Josija se je praznovala ta pasha GOSPODU v Jeruzalemu.

²⁴Ano i věšťce a hadače, obrazy i ukydané bohy, a všecky ty ohavnosti, což jich bylo viděti v zemi Judské a v Jeruzalémě, vyplénil Joziáš, aby naplnil slova zákona zapsaná v knize, kterouž nalezl Helkiáš kněz v domě Hospodinově.

²⁴Vrhutega je Josija iztrebil tudi rotilce mrtvih in čarodejnike in hišne bogove, malike in vse grdobe, kar se jih je zalotilo v deželi Judovi in v Jeruzalemu, da uveljavi besede postave, pisane v knjigi, ki jo je našel duhovnik Hilkija v hiši GOSPODOVI.

²⁵A nebylo jemu podobného krále před ním, kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým, a celou duší svou, i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova, ani po něm nepovstal podobný jemu.

²⁵In ni ga bilo njemu podobnega kralja pred njim, ki bi se bil preobrnil h GOSPODU iz vsega srca in iz vse duše in iz vse moči svoje, po vsej postavi Mojzesovi, tudi za njim ni vstal nobeden njemu enak.

²⁶A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hněvu svého velikého, kterouž vzbuzen byl hněv jeho proti Judovi, pro všecka popouzení, kterýmiž popouzel ho Manasses.

²⁶Vendar se GOSPOD ni odvrnil od togote velike jeze svoje, v kateri se je vnel srd njegov zoper Judo, zaradi vsega draženja, s katerim ga je bil dražil Manasej.

²⁷Protož řekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváři své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to město, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dům, o němž jsem byl řekl: Jméno mé tam bude.

²⁷In GOSPOD je rekel: Odpravim tudi Judo izpred obličja svojega, kakor sem odpravil Izraela, in zavržem mesto to, ki sem si ga izvolil, Jeruzalem, tudi hišo, za katero sem rekel: Ime moje bode ondi.

²⁸O jiných pak činech Joziášových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.

²⁸Kar je pa več praviti o Josiju in vse, kar je storil, ni li zapisano v knjigi letopisov kraljev Judovih?

²⁹Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti němu, a on zabil jej v Mageddo, když ho uzřel.

²⁹V dnevih njegovih je šel gori Faraon Neko, kralj egiptovski, zoper kralja asirskega na reko Evfrat; njemu je šel Josija nasproti; Neko pa ga je umoril v Megidu, ko ga je bil videl.

³⁰Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vůz, přivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho. I vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a pomazali ho, i ustanovili králem na místě otce jeho.

³⁰In hlapci njegovi so ga mrtvega odpeljali iz Megida in ga pripeljali v Jeruzalem ter pokopali v grobu njegovem. In ljudstvo dežele je vzelo Joahaza, sina Josijevega, in so ga pomazilili ter postavili za kralja namesto očeta njegovega.

³¹Ve třímecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a kraloval tři měsíce v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.

³¹Triindvajset let je bilo Joahazu, ko je zakraljeval, in vladal je tri mesece v Jeruzalemu. Materi njegovi je bilo ime Hamutala, hči Jeremijeva, iz Libne.

³²A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činili otcové jeho.

³²In delal je, kar je bilo hudo v očeh GOSPODOVIH, po vsem, kar so delali očetje njegovi.

³³I svázal ho Farao Nécho v Ribla, v zemi Emat, když kraloval v Jeruzalémě, a uložil daň na tu zemi, sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.

³³In Faraon Neko ga je dejal v spone v Ribli, v hamatski pokrajini, da ne bi več kraljeval v Jeruzalemu; in naložil je deželi globo: sto talentov srebra in talent zlata.

³⁴A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova, na místo Joziáše otce jeho, a proměnil jméno jeho, aby sloul Joakim. Ale Joachaza vzal, kterýž, když se dostal do Egypta, umřel tam.

³⁴In Faraon Neko je postavil Eljakima, sina Josijevega, za kralja namesto Josija, očeta njegovega, in premenil mu je ime v Jojakima. Joahaza pa je vzel s seboj; in ta je prišel v Egipt in je tam umrl.

³⁵To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi; pročež šacoval obyvatele země, aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral stříbro i zlato od lidu země, aby dal Faraonovi Néchovi.

³⁵In Jojakim je dal srebro in zlato Faraonu; toda naložil je doklade deželi, da bi dala tisti denar po Faraonovem povelju: izterjal je srebra in zlata od ljudstva v deželi, od vsakega po cenitvi njegovi, da plača Faraonu Neku.

³⁶V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Zebuda, dcera Pedaiova z Ruma.

³⁶Jojakim je bil petindvajset let star, ko je zakraljeval, in vladal je enajst let v Jeruzalemu. In materi njegovi je bilo ime Zebida, hči Pedajeva iz Rume.In delal je, kar je bilo hudo v očeh GOSPODOVIH, po vsem, kar so bili delali očetje njegovi.

³⁷I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což činili otcové jeho.

³⁷In delal je, kar je bilo hudo v očeh GOSPODOVIH, po vsem, kar so bili delali očetje njegovi.