¹Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položil se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.

¹Zgodi se pa v devetem letu kraljevanja njegovega, deseti dan desetega meseca, da pride Nebukadnezar, kralj babilonski, in vsa vojska njegova zoper Jeruzalem in se utabori proti njemu. In naredili so obležne ogradbe okrog njega.

²A bylo město obleženo, až do jedenáctého léta krále Sedechiáše.

²In mesto je bilo oblegano do enajstega leta kralja Zedekija.

³V kterémžto, devátého dne čtvrtého měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.

³Deveti dan četrtega meseca je bila huda lakota v mestu, in ni bilo kruha za ljudstvo dežele.

⁴I protrženo jest město, a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvěma zdmi u zahrady královské; Kaldejští pak leželi okolo města. Ušel také král cestou pouště.

⁴Tedaj je bilo mesto predrto, in vsi vojščaki so pobegnili po noči skozi vrata med dvojnim zidom, ki so bila poleg kraljevega vrta (Kaldejci pa so oblegali mesto kroginkrog); in kralj je šel po poti proti nižini.

⁵I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli ho na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.

⁵Ali vojska Kaldejcev se drevi za kraljem in ga dohiti na planjavah ob Jerihu; vsa vojska njegova pa se je bila razkropila od njega.

⁶A tak javše krále, přivedli jej k králi Babylonskému do Ribla, kdež učinili o něm soud.

⁶Tedaj ujamejo kralja ter ga pripeljejo gori h kralju babilonskemu v Riblo; in izrekli so sodbo nad njim.

⁷Syny pak Sedechiášovy zmordovali před očima jeho. Potom Sedechiáše oslepili, a svázavše ho řetězy ocelivými, zavedli jej do Babylona.

⁷In poklali so sinove Zedekijeve njemu pred očmi, potem so mu oslepili oči ter ga zvezali z dvema bronastima verigama in ga odpeljali na Babilonsko.

⁸Potom měsíce pátého, sedmý den téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, služebník krále Babylonského, do Jeruzaléma.

⁸Potem pride sedmi dan petega meseca, ko je bilo devetnajsto leto kralja Nebukadnezarja, kralja babilonskega, Nebuzaradan, glavar telesne straže, služabnik kralja babilonskega, v Jeruzalem,

⁹A zapálil dům Hospodinův i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil.

⁹in požge hišo GOSPODOVO in hišo kraljevo in vse hiše v Jeruzalemu, namreč vsako večjo hišo požge z ognjem.

¹⁰Zdi také Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři.

¹⁰In vsa vojska Kaldejcev, kar je je bilo z glavarjem straže, poruši zidove jeruzalemske okroginokrog.

¹¹Ostatek pak lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž se byli obrátili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid, zavedl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři.

¹¹Preostanek ljudstva pa, kar ga je ostalo v mestu, in uskoke, ki so odpadli h kralju babilonskemu, in ostanek množice odpelje ujete Nebuzaradan, glavar telesne straže.

¹²Toliko něco chaterného lidu země zanechal hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči.

¹²Samo iz najubožnejših ljudstva jih je pustil ondi glavar straže, da naj bodo vinogradniki in kmetovalci.

¹³Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky, i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a měď z nich odvezli do Babylona.

¹³In bronasta stebra, ki sta bila v hiši GOSPODOVI, in stojala in bronasto morje, ki je bilo v hiši GOSPODOVI, so razbili Kaldejci ter odnesli njih bron v Babilon.

¹⁴Též hrnce, lopaty a nástroje hudebné, a kadidlnice i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali.

¹⁴Tako tudi lonce, lopate, utrinjače in torila in vse bronasto orodje, s katerim se je opravljala služba, so odnesli.

¹⁵I nádoby k oharkům a kotlíky, a cokoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři,

¹⁵Tudi ponve in čaše, kar je bilo od zlata, v zlatu, kar od srebra, v srebru je vzel glavar telesne straže.

¹⁶Sloupy dva, moře jedno a podstavky, jichž byl nadělal Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob.

¹⁶Tista dva stebra, eno morje in stojala, ki jih je bil napravil Salomon za hišo GOSPODOVO; tehtati ni bilo mogoče brona od vseh teh priprav.

¹⁷Osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, a makovice na něm měděná, kterážto makovice tří loket zvýší byla, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i druhý sloup s mřežováním.

¹⁷Višina enega stebra je bila osemnajst komolcev in glavič na njem je bil iz brona, in višina glaviča je bila tri komolce z mrežastim delom in granatnimi jabolki na glaviču kroginkrog, vse iz brona; in enako tem je imel drugi steber na glaviču.

¹⁸Vzal také týž hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu.

¹⁸In glavar telesne straže je vzel Seraja, prvega duhovnika, in Zefanija, drugega duhovnika, in tri čuvaje pri vratih;

¹⁹A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a pět mužů z těch, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž se nalezli v městě.

¹⁹iz mesta pa je vzel enega dvornika, ki je bil postavljen nad vojščaki, in pet mož izmed tistih, ki so bili kralju najbližji in so se našli v mestu, in pisarja, vojnega poveljnika, ki je nabiral vojsko iz deželnega ljudstva, in šestdeset mož iz deželnega ljudstva, ki so se našli v mestu:

²⁰Zjímav tedy je Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla.

²⁰te je vzel Nebuzaradan, glavar telesne straže, ter jih odpeljal h kralju babilonskemu v Riblo.

²¹I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla, v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své.

²¹In kralj babilonski jih je udaril in usmrtil v Ribli, v Hamatski deželi. Tako je bil Juda preseljen v ujetništvo iz dežele svoje.

²²Lidu pak, kterýž zůstal v zemi Judské, jehož byl zanechal Nabuchodonozor král Babylonský, představil Godoliáše syna Achikama, syna Safanova.

²²Kar se pa tiče ljudstva, ki je ostalo v deželi Judovi, kar ga je pustil ondi Nebukadnezar, kralj babilonski, nad tem je postavil Gedalija, sina Ahikama, sinu Safanovega.

²³I uslyšeli všickni hejtmané vojska, oni i lid jejich, že postavil za správce král Babylonský Godoliáše, a přišli k Godoliášovi do Masfa, totiž Izmael syn Netaniášův, a Jochanan syn Kareachův, a Saraiáš syn Tanchumeta Netofatského, a Jazaniáš syn Machatův, oni i lid jejich.

²³Ko so pa slišali vsi poveljniki trum, oni in njih možje, da je kralj babilonski postavil za namestnika Gedalija, pridejo v Micpo h Gedaliju, zlasti Izmael, sin Netanijev, in Johanan, sin Kareahov, in Seraja, sin Tanhumeta Netofatčana, in Jazanija, sin Maakatijev, oni s svojimi možmi.

²⁴Tedy přisáhl jim Godoliáš i lidu jejich, a řekl jim: Nebojte se služby Kaldejských, zůstaňte v zemi, a služte králi Babylonskému, a dobře vám bude.

²⁴In Gedalija priseže njim in njih možem ter jim reče: Ne bojte se hlapcev Kaldejcev; ostanite v deželi in služite kralju babilonskemu, tako vam bode dobro.

²⁵I stalo se měsíce sedmého, přišel Izmael syn Netaniáše, syna Elisamova, z semene královského, a deset mužů s ním. I zabili Godoliáše, a umřel; takž i Židy i Kaldejské, kteříž s ním byli v Masfa.

²⁵Zgodi se pa sedmega meseca, da pride Izmael, sin Netanijev, sinu Elisamovega, iz kraljevega roda, in ž njim deset mož, in udarijo Gedalija, da umrje, tudi Jude in Kaldejce, ki so bili ž njim v Micpi.

²⁶Pročež zdvih se všecken lid, od malého až do velikého, i hejtmané vojsk, ušli do Egypta; nebo se báli Kaldejských.

²⁶In vse ljudstvo, malo in veliko, in poveljniki trum vstanejo ter odidejo v Egipt; bali so se namreč Kaldejcev.

²⁷Stalo se také léta třidcátého sedmého po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého sedmého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře.

²⁷Zgodi se pa v tridesetem in sedmem letu ujetništva Jojahinovega, kralja Judovega, dvanajsti mesec, sedemindvajseti dan meseca, da je Evil Merodah, kralj babilonski, v letu, ko je začel kraljevati, povišal glavo Jojahina, kralja Judovega, izpeljavši ga iz ječe.

²⁸A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice jiných králů, kteříž s ním byli v Babyloně.

²⁸In govoril je prijazno ž njim in prestol njegov je postavil nad prestol kraljev, ki so bili ž njim v Babilonu.

²⁹Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři. I jídal vždycky před ním po všecky dny života svého.

²⁹In premenil mu je jetniško obleko; in je jedel kruh pred kraljem vedno, vse dni življenja svojega.Kajti živež njegov, stalen živež mu je dajal kralj, odmerjen za vsak dan, vse dni njegovega življenja.

³⁰Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále, a to na každý den po všecky dny života jeho.

³⁰Kajti živež njegov, stalen živež mu je dajal kralj, odmerjen za vsak dan, vse dni njegovega življenja.