¹Petr pak a Jan spolu vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou.

¹Peter in Janez pa sta šla gori v tempelj ob uri molitve, ob devetih.

²A muž nějaký, chromý tak narozený z života matky své, nesen byl, kteréhož sázeli na každý den u dveří chrámových, kteréž slouly Krásné, aby prosil za almužnu těch, kteříž vcházeli do chrámu.

²In nosili so nekega moža, ki je bil hrom od materinega telesa, in so ga pokladali vsak dan v templju pred vrata, ki se imenujejo Lepa, da je prosil miloščine teh, ki so hodili v tempelj.

³Ten uzřev Petra a Jana, ani vcházeti měli do chrámu, prosil jich, aby mu almužnu dali.

³Ko ta vidi Petra in Janeza, da hočeta stopiti v tempelj, prosi, da bi mu dala miloščino.

⁴I pohleděv naň Petr s Janem, řekl: Hleď na nás.

⁴Pogleda pa Peter nanj z Janezom in veli: Poglej na naju!

⁵A on pilně pohleděl na ně, naděje se, že něco vezme od nich.

⁵In on vpre oči vanju, misleč, da od nju kaj prejme.

⁶Tedy řekl Petr: Stříbra a zlata nemám, ale což mám, to tobě dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď.

⁶Peter pa veli: Srebra in zlata nimam; kar pa imam, to ti dam. V imenu Jezusa Kristusa Nazarečana vstani in hodi!

⁷I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové.

⁷In prime ga za desno roko in ga vzdigne: in takoj se utrde stopala njegova in gležnji.

⁸A zchytiv se, stál, a chodil, a všel s nimi do chrámu, chodě, a poskakuje, a chvále Boha.

⁸In poskočivši, stoji in začne hoditi, in gre ž njima v tempelj, hodeč in poskakujoč in hvaleč Boga.

⁹A viděl jej všecken lid, an chodí a chválí Boha.

⁹In vidi ga vse ljudstvo, da hodi in hvali Boga;

¹⁰I poznali ho, že jest ten, kterýž na almužně sedával u dveří Krásných chrámových. I naplněni jsou strachem a děšením nad tím, což se stalo jemu.

¹⁰in ga spoznajo, da je tisti, ki je zaradi miloščine sedel pri Lepih vratih templja: in prevzame jih groza in strmenje ob tem, kar se mu je prigodilo.

¹¹A když se ten uzdravený přídržel Petra a Jana, sběhl se k nim všecken lid do síňce, kteráž sloula Šalomounova, předěšen jsa.

¹¹Ko se je pa ta ozdravljenec držal Petra in Janeza, priteče k njim vse ljudstvo zelo prestrašeno v lopo, ki se imenuje Salomonova.

¹²To viděv Petr, promluvil k lidu: Muži Izraelští, co se divíte tomuto? Anebo co na nás tak pilně hledíte, jako bychom my svou mocí aneb nábožností učinili to, aby tento chodil?

¹²Videč pa to, odgovori Peter ljudstvu: Možje Izraelci, kaj se čudite temu, ali kaj naju gledate, kakor da bi bila z lastno močjo ali pobožnostjo storila, da ta hodi?

¹³Bůh Abrahamův a Izákův a Jákobův, Bůh otců našich, oslavil Syna svého Ježíše, kteréhož jste vy vydali a odepřeli se před tváří Pilátovou, kterýž ho soudil býti hodného propuštění.

¹³Bog Abrahamov in Izakov in Jakobov, očetov naših Bog, je oslavil Služabnika [Grška beseda pomeni tudi: Sin.] svojega Jezusa, ki ste ga vi izdali in zatajili pred obličjem Pilatovim, ko je on sodil, naj se izpusti.

¹⁴Vy pak svatého a spravedlivého odepřeli jste se a prosili jste za muže vražedníka, aby vám byl dán.

¹⁴A vi ste Svetnika in Pravičnika zatajili in ste prosili, naj vam da ubijalca,

¹⁵Ale dárce života zamordovali jste, kteréhož Bůh vzkřísil z mrtvých; čehož my svědkové jsme.

¹⁵Začetnika življenja pa ste umorili! Tega je Bog obudil iz mrtvih, čemur smo mi priče.

¹⁶A skrze víru ve jméno jeho, tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, utvrdilo jest jméno jeho a víra, kteráž jest skrze něho, dala jemu celé zdraví toto před obličejem všech vás.

¹⁶In po veri v ime njegovo je tega, ki ga vidite in poznate, utrdilo ime njegovo; in vera, ki je po njem, mu je dala to popolno zdravje vpričo vseh vas.

¹⁷Ale nyní, bratří, vím, že jste to z nevědomí učinili, jako i knížata vaše.

¹⁷Ali sedaj, bratje, vem, da ste to storili iz nevednosti, kakor tudi poglavarji vaši.

¹⁸Bůh pak to, což předzvěstoval skrze ústa všech proroků, že měl Kristus trpěti, tak jest naplnil.

¹⁸Bog pa je, kar je naprej oznanil z usti vseh prorokov, da bo njegov Maziljenec [Grški: Kristus.] trpel, tako dopolnil.

¹⁹Protož čiňte pokání, a obraťte se, aby byli shlazeni hříchové vaši, když by přišli časové rozvlažení od tváři Páně,

¹⁹Izpokorite se torej in izpreobrnite, da se izbrišejo grehi vaši, da tako pridejo časi poživljenja od obličja Gospodovega

²⁰A poslal by toho, kterýž vám kázán jest, Ježíše Krista.

²⁰in pošlje za vas določenega Maziljenca Jezusa,

²¹Kteréhož zajisté musí přijíti nebesa, až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa svých svatých proroků od věků.

²¹ki ga sicer mora nebo sprejeti do časov preuredbe vsega, kar je Bog povedal z usti svetih prorokov svojih od nekdaj.

²²Mojžíš zajisté otcům řekl, že Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám.

²²Mojzes je že rekel: „Proroka vam zbudi Gospod, Bog vaš, izmed bratov vaših kakor mene; njega poslušajte v vsem, karkoli vam bo govoril.

²³A staneť se, že každá duše, kteráž by neposlouchala toho Proroka, vyhlazena bude z lidu mého.

²³Zgodi se pa, da se vsaka duša, ki ne bo poslušala tega proroka, iztrebi izmed ljudstva“.

²⁴Ano i všickni proroci od Samuele a potomních, kteřížkoli mluvili, také jsou o těchto dnech předzvěstovali.

²⁴Pa tudi vsi proroki od Samuela in poznejši, kolikorkoli jih je govorilo, so tudi oznanili te dni.

²⁵Vy jste synové proroků a synové úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země.

²⁵Vi ste sinovi prorokov in zaveze, ki jo je Bog sklenil z očeti vašimi, govoreč Abrahamu: „In v semenu tvojem bodo blagoslovljene vse rodovine zemlje“.Vam najprej je zbudil Bog Služabnika svojega Jezusa in ga poslal blagoslavljat vas, da se sleherni izpreobrne od hudobij svojih.

²⁶Vám nejprve Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.

²⁶Vam najprej je zbudil Bog Služabnika svojega Jezusa in ga poslal blagoslavljat vas, da se sleherni izpreobrne od hudobij svojih.