1Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
1Gorje lahkoživcem na Sionu in brezskrbnežem na gori Samarije, imenitnikom prvega med narodi, h katerim hodi hiša Izraelova!
2Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?
2Pojdite tja v Kalne in poglejte, in preidite odondod v veliki Hamat, potem stopite doli v Gat Filistejcev: so li odličnejši nego ta kraljestva, ali pa je njih pokrajina večja od vaše pokrajine?
3Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.
3vi, ki želite, da bodi daleč dan nesreče, in stol silovitosti si stavite blizu,
4Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
4ki ležite na slonokoščenih posteljah in se raztegujete po svojih počivalnicah in jeste jagnjeta od črede in teleta iz pitalnice,
5Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.
5ki pojete bedaste pesmi z glasom brenkelj, si izmišljate godala kakor David,
6Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.
6ki pijete vino iz daritvenih čaš in se mazilite z najboljšimi mazili, a se ne žalostite nad rano Jožefovo.
7Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
7Zato pojdejo v sužnost na čelu ujetnikov, in preneha vriskanje njih, ki so se lenobno raztegovali.
8Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.
8Gospod, Jehova, je prisegel pri samem sebi, govori GOSPOD, Bog nad vojskami: Jaz studim ponos Jakobov in sovražim palače njegove, zato izročim sovražniku mesto in vse, kar je v njem.
9I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.
9In zgodi se, ako ostane deset mož v eni hiši, vendar umrjo.
10A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.
10In kadar koga vzdigne sorodnik njegov, ki mu bo pogrebnik, da spravi kosti iz hiše, in ogovori njega, ki je v notranjem hišnem hramu: Je li še kdo pri tebi? ta pa reče: Nikogar ni več; tedaj poreče: Mólči! ker se ne sme spominjati imena GOSPODOVEGA.
11Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.
11Kajti glej, GOSPOD ukaže, in udarijo veliko hišo, da bode v podrtine, in malo hišo, da bode v drobir.
12Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,
12Morejo li konji dirjati po skalovju, se li more morje orati z voli? da ste izprevrgli pravico v strup in sad pravičnosti v pelin?
13Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?
13vi, ki se veselite tega, kar ni nič, ki govorite: Si li nismo po svoji moči dobili rogov?Kajti glejte, obudim zoper vas narod, o hiša Izraelova, govori GOSPOD, Bog nad vojskami, in vas bodo stiskali od vhoda v Hamat prav do potoka nižine Arabe.
14Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.
14Kajti glejte, obudim zoper vas narod, o hiša Izraelova, govori GOSPOD, Bog nad vojskami, in vas bodo stiskali od vhoda v Hamat prav do potoka nižine Arabe.