¹Toto mi ukázal Panovník Hospodin, že aj, formoval kobylky, když nejprvé počala růsti otava, když aj, otava byla po královském posečení.

¹To mi je pokazal Gospod Jehova: Glej, napravljal je roj kobilic, ko je jela poganjati otava; in glej, bila je otava po kraljevi košnji.

²I stalo se, když snědly byliny zemské, že jsem řekl: Panovníče Hospodine, odpustiž, prosím. Kdož zůstane Jákobovi? Neboť ho maličko jest.

²In zgodi se, ko so dočista požrle vso travo zemlje, da rečem: O, Gospod Jehova, odpústi, prosim! kako naj obstoji Jakob? saj je majhen.

³I želel Hospodin toho. Nestaneť se, řekl Hospodin.

³GOSPODU je bilo žal za to. Ne bo se zgodilo, je rekel GOSPOD.

⁴Tedy ukázal mi Panovník Hospodin, a aj, Panovník Hospodin volal, že při svou povede ohněm. A spáliv propast velikou, spálil i díl.

⁴To mi je pokazal Gospod Jehova: Glej, Gospod Jehova je klical ogenj, da po njem izvrši sodbo; in požrl je ogenj veliko brezno in je hotel požreti tudi orno zemljo.

⁵Já pak řekl jsem: Panovníče Hospodine, přestaniž, prosím. Kdož zůstane Jákobovi? Neboť ho maličko jest.

⁵Tedaj rečem: O, Gospod Jehova, odnehaj, prosim! kako naj obstoji Jakob? saj je majhen.

⁶I želel Hospodin toho. A ani toho se nestane, řekl Panovník Hospodin.

⁶GOSPODU je bilo žal za to. Tudi to se ne zgodi, je rekel Gospod Jehova.

⁷Potom ukázal mi, a aj, Pán stál na zdi podlé pravidla vzdělané, v jehož ruce bylo pravidlo.

⁷To mi je pokazal: Glej, Gospod je stal na navpičnem zidu, in v roki njegovi je bila olovnica.

⁸I řekl mi Hospodin: Co vidíš, Amose? Řekl jsem: Pravidlo. I řekl Pán: Aj, já položím pravidlo u prostřed lidu svého Izraelského, nebuduť již více promíjeti jemu.

⁸In GOSPOD mi reče: Kaj vidiš, Amos? In odgovorim: Olovnico. In Gospod reče: Glej, denem olovnico na ljudstvo svoje izraelsko, po sredi njegovi; ne pojdem več mimo njega, prizanašajoč mu.

⁹Nebo zpuštěny budou výsosti Izákovy, a svatyně Izraelovy zpustnou, tehdáž, když povstanu proti domu Jeroboámovu s mečem.

⁹In opustošene bodo višave Izakove in svetišča Izraelova bodo razdejana; in z mečem vstanem zoper hišo Jeroboamovo.

¹⁰Tedy poslal Amaziáš kněz Bethelský k Jeroboámovi králi Izraelskému, řka: Spuntoval se proti tobě Amos u prostřed domu Izraelského, ta země nemohla by snésti všech slov jeho.

¹⁰Tedaj je poslal Amazija, duhovnik v Betelu, k Jeroboamu, kralju Izraelovemu, in sporočil: Amos je napravil zaroto zoper tebe sredi hiše Izraelove; dežela ne more več prenašati vseh besed njegovih.

¹¹Nebo takto praví Amos: Od meče umře Jeroboám, a Izrael jistotně přestěhován bude z země své.

¹¹Zakaj tako govori Amos: Jeroboam umrje po meču, in Izraela bodo gotovo odpeljali v ujetništvo iz zemlje njegove.

¹²Potom řekl Amaziáš Amosovi: Ó vidoucí, ujdi, radímť, utec do země Judské, a jez tam chléb, a tam prorokuj.

¹²In Amazija veli Amosu: Videc, pojdi, zbeži v deželo Judovo in ondi jej svoj kruh in tam prorokuj;

¹³Ale v Bethel již více neprorokuj, nebo ono svatyně králova i dům královský jest.

¹³ali v Betelu nikdar več ne prorokuj, kajti kraljevo svetišče je in dom kraljev je.

¹⁴Tedy odpovídaje Amos, řekl Amaziášovi: Nebylť jsem já prorokem, ano ani synem prorockým, ale byl jsem skotákem, a česával jsem plané fíky.

¹⁴In odgovori Amos in reče Amaziju: Nisem bil prorok, tudi nisem bil izmed sinov proroških, ampak črednik sem bil in sem obiral divje smokve.

¹⁵Ale Hospodin mne vzal, když jsem chodil za stádem, a řekl mi Hospodin: Jdi, prorokuj lidu mému Izraelskému.

¹⁵Vzel pa me je GOSPOD, ko sem za čredo hodil, in mi je velel GOSPOD: Pojdi, prorokuj ljudstvu mojemu Izraelu!

¹⁶Nyní tedy slyšiž slovo Hospodinovo. Ty pravíš: Neprorokuj v Izraeli, a nekaž v domě Izákově.

¹⁶In sedaj poslušaj besedo GOSPODOVO: Ti praviš: Ne prorokuj o Izraelu in ne govóri zoper hišo Izakovo.Zato pravi tako GOSPOD: Žena tvoja postane nečistnica v mestu, in sinovi tvoji in hčere tvoje padejo pod mečem, in zemlja tvoja bo razdeljena z mersko vrvico, ti sam pa umreš v ognušeni zemlji, in Izrael bo gotovo odpeljan v ujetništvo iz dežele svoje.

¹⁷Protož takto praví Hospodin: Žena tvá cizoložiti bude v městě, synové pak tvoji i dcery tvé od meče padnou; a země tvá provazcem dělena bude, a ty v zemi nečisté umřeš, Izrael pak jistotně přestěhován bude z země své.

¹⁷Zato pravi tako GOSPOD: Žena tvoja postane nečistnica v mestu, in sinovi tvoji in hčere tvoje padejo pod mečem, in zemlja tvoja bo razdeljena z mersko vrvico, ti sam pa umreš v ognušeni zemlji, in Izrael bo gotovo odpeljan v ujetništvo iz dežele svoje.