¹Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.

¹Belsazar kralj je napravil tisočim mogočnežem svojim veliko gostovanje in je pil vino pred tisočimi.

²A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.

²Belsazar zapove, ko se je napil vina, naj prineso zlate in srebrne posode, ki jih je bil oče njegov Nebukadnezar vzel iz templja v Jeruzalemu, da bodo pili iz njih kralj in mogočneži njegovi, žene in priležnice njegove.

³I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.

³Tedaj prineso zlate posode, ki so bile vzete iz svetišča hiše Božje v Jeruzalemu; in pili so iz njih kralj in mogočneži njegovi, žene in priležnice njegove.

⁴Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.

⁴Pili so vino in hvalili bogove iz zlata in srebra, iz brona, železa, lesa in kamena.

⁵V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.

⁵V isti uri se pokažejo prsti človeške roke in pišejo, svetilniku nasproti, po pobeljeni steni kraljeve palače. In kralj je videl konec roke, ki je pisala.

⁶Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.

⁶Tedaj se izpremeni jasno lice kraljevo in misli njegove ga preplašijo, in vezi njegovega ledja se razrešijo in koleni trkata drugo ob drugo.

⁷A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.

⁷Kralj glasno zakliče, naj pripeljejo noter rotilce, Kaldejce in vedeževalce. Potem kralj izpregovori in veli modrijanom babilonskim: Kdor koli prečita to pismo in mi oznani njega razlago, bo oblečen v škrlat, dobi zlato verižico na vrat in bode tretji oblastnik v kraljestvu.

⁸I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.

⁸Nato pridejo vsi modrijani kraljevi; a niso mogli čitati pisma, ne oznaniti kralju razlage njegove.

⁹Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.

⁹Tedaj se kralj Belsazar silno prestraši in barva v licu se mu izpremeni, in mogočneži njegovi so bili v strahu.

¹⁰Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.

¹⁰Vsled besed kraljevih in mogočnežev njegovih stopi stara kraljica v jedilno dvorano. Kraljica izpregovori in reče: Kralj, žívi vekomaj! Naj te ne plašijo misli tvoje in ne izpremeni se naj jasnost lica tvojega!

¹¹Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,

¹¹Je mož v kraljestvu tvojem, v katerem je svetih bogov duh; in v dneh očeta tvojega se je pokazalo v njem razsvetljenje in razumnost in modrost enaka modrosti bogov; in kralj Nebukadnezar, oče tvoj, ga je postavil za višjega pismoukov, rotilcev, Kaldejcev in vedeževalcev, tvoj oče, o kralj!

¹²Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.

¹²zato ker je imel tisti Daniel, ki mu je kralj dal ime Beltsazar, odličnega duha in znanje in razumnost, da je razlagal sanje in razjasnjeval zagonetke in razreševal zamotane reči. Pokličejo naj torej Daniela, in on oznani razlago.

¹³Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?

¹³Nato so pripeljali Daniela pred kralja. Kralj izpregovori in reče Danielu: Si li ti Daniel, eden iz ujetnikov Judovih, ki jih je pripeljal z Judovega kralj, oče moj?

¹⁴Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.

¹⁴Slišal sem zate, da je duh bogov v tebi ter da so našli pri tebi razsvetljenje in razumnost in izredno modrost.

¹⁵A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.

¹⁵In sedaj so bili pripeljani predme modrijani, rotilci, da bi prečitali to pismo in mi oznanili njega razlago; ali ne morejo pomena stvari razložiti.

¹⁶Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.

¹⁶O tebi sem pa slišal, da moreš dati razlago in razrešiti zamotane reči. Če torej moreš prečitati to pismo in mi njega razlago oznaniti, boš oblečen v škrlat, zlato verižico dobiš na vrat in tretji oblastnik bodeš v kraljestvu.

¹⁷Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.

¹⁷Tedaj odgovori Daniel in reče kralju: Darovi tvoji naj ostanejo tebi in darila svoja daj drugemu; vendar prečitam pismo kralju in mu oznanim razlago.

¹⁸Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,

¹⁸Ti, o kralj! Bog Najvišji je dal Nebukadnezarju, očetu tvojemu, kraljestvo in velikost in čast in slavo;

¹⁹A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.

¹⁹in zavoljo velikosti, ki mu jo je dal, so trepetala vsa ljudstva, vsi narodi in jeziki in se ga bali. Kogar je hotel, je ubil, in kogar je hotel, je ohranil živega; kogar je hotel, je poveličal, in kogar je hotel, je ponižal.

²⁰Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.

²⁰Toda ko se je prevzelo srce njegovo in se je zakrknil duh njegov in je postal prezaupen, je bil pahnjen s kraljevskega prestola in njegovo veličastvo mu je bilo vzeto.

²¹Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.

²¹In vržen je bil izmed otrok človeških in srce mu je postalo enako zverinskemu in bivališče je imel z divjimi osli; redili so ga s travo kakor vole in telo njegovo se je močilo z roso nebeško, dokler ni spoznal, da Bog Najvišji vlada v kraljestvu človeškem ter postavi čezenj, kogar hoče.

²²Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.

²²In ti, Belsazar, sin njegov, si nisi ponižal srca svojega, čeprav si vedel to vse.

²³Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.

²³A ti si se povzdignil zoper Gospoda nebes; in prinesli so predte posode hiše njegove, ti pa in mogočneži tvoji, žene in priležnice tvoje, vi ste pili vino iz njih. In hvalil si bogove iz srebra in zlata, iz brona, železa, lesa in kamena, ki ne vidijo, ne slišijo in ne čutijo; Boga pa, v čigar roki je dihanje tvoje in pri katerem so vsa pota tvoja, nisi poslavil.

²⁴Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.

²⁴Tedaj je bil poslan del tiste roke izpred Njega in to pismo narisano.

²⁵A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.

²⁵In to je pismo, ki je bilo narisano: MENE, MENE, TEKEL UFARSIN. [T. j. Seštet, seštet, pretehtan in razdeljen.]

²⁶Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.

²⁶To pa je razlaga reči: MENE: seštel je Bog kraljevanje tvoje in mu naredil konec.

²⁷Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.

²⁷TEKEL: pretehtan si bil na tehtnici in prelehak si se izkazal.

²⁸Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.

²⁸PERES: razdeljeno je kraljestvo tvoje in dano Medom in Peržanom.

²⁹Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.

²⁹Tedaj zapove Belsazar, in oblekli so Daniela v škrlat in mu deli zlato verižico okoli grla in razglasili, da bodi tretji oblastnik v kraljestvu.

³⁰V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.

³⁰Še to noč je bil umorjen Belsazar, kralj Kaldejcev.In Darij Medec je dobil kraljestvo, ko je bil blizu dvainšestdeset let star.

³¹Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.

³¹In Darij Medec je dobil kraljestvo, ko je bil blizu dvainšestdeset let star.