¹Nebudou míti kněží Levítští a všecko pokolení Levítské dílu a dědictví s jiným lidem Izraelským, oběti ohnivé Hospodinovy a dědictví jeho jísti budou.

¹Duhovniki, leviti, ves Levijev rod, naj ne imajo deleža, ne dediščine z Izraelom vred; uživajo naj ognjene daritve GOSPODOVE in njegov delež.

²Dědictví nebudou míti u prostřed bratří svých, Hospodin jest dědictví jejich, jakož jim mluvil.

²Ali dediščine med svojimi brati naj ne imajo; GOSPOD je njih dediščina, kakor jim je govoril.

³Toto pak náležeti bude kněžím od lidu, od obětujících obět, buď vola neb dobytče: Dáno bude knězi plece, a líce a žaludek.

³To pa je določeno duhovniku, da dobi od ljudstva, od tistih, ki prinašajo daritev, bodisi vol ali ovca: naj dado duhovniku pleče, obe čeljusti in želodec.

⁴Prvotiny obilé svého, vína a oleje svého, i prvotiny vlny z ovec svých dáš jemu.

⁴Prvine žita, vina in olja svojega, prvine od ovčje striže svoje mu daj.

⁵Nebo jej vyvolil Hospodin Bůh tvůj ze všech pokolení tvých, aby stál k službě ve jménu Hospodina, on i synové jeho po všecky dny.

⁵Zakaj njega je izvolil GOSPOD, tvoj Bog, izmed vseh tvojih rodov, da stoji pri svetišču, opravljaje službo v imenu GOSPODOVEM, on in njegovi sinovi vse dni.

⁶Když by pak přišel který Levíta z některého města tvého, ze všeho Izraele, kdež bydlil, a přišel by s velikou žádostí duše své na místo, kteréž by vyvolil Hospodin:

⁶Ko pa pride levit iz kateregakoli tvojih mest po vsem Izraelu, kjer gostuje, in pride, ker mu duša močno hrepeni, na mesto, ki si ga izvoli GOSPOD,

⁷Sloužiti bude ve jménu Hospodina Boha svého, jako i jiní bratří jeho Levítové, kteříž tu stojí před Hospodinem.

⁷in bo stregel v imenu GOSPODA, svojega Boga, kakor vsi njegovi bratje leviti, ki stoje ondi pred GOSPODOM:

⁸Díl rovný jísti budou, (bez škody toho, což by každý z nich prodal,) vedlé čeledi otců.

⁸enake obroke naj jedo, razen tega naj ima, kar proda dednih stvari svojih očetov.

⁹Když vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, neuč se činiti podlé ohavností národů těch.

⁹Ko prideš v deželo, ki ti jo daje GOSPOD, tvoj Bog, ne uči se posnemati gnusob tistih poganskih narodov.

¹⁰Nebude nalezen v tobě, kdož by vedl syna svého aneb dceru svou skrz oheň, ani věštěc, ani planétník, ani čarodějník, ani kouzedlník.

¹⁰Naj ne bo med vami nikogar, ki bi peljal svojega sina ali svojo hčer skozi ogenj, ne nikogar, ki vedežuje, ali tolmači znamenja, ali vražari, ali čaruje,

¹¹Ani losník, ani zaklinač, ani hadač, ani černokněžník.

¹¹ne nobenega zaklinjalca, ne nikogar, ki se posvetuje z duhom pokojnih ali z vedežnim duhom ali izprašuje mrtve.

¹²Nebo ohavnost jest Hospodinu, kdožkoli činí to, a pro takové ohavnosti Hospodin Bůh tvůj vymítá je od tváři tvé.

¹²Zakaj gnusoba je GOSPODU, kdorkoli dela kaj takega, in zaradi takih gnusob izganja GOSPOD, tvoj Bog, one pred vami.

¹³Dokonalý budeš před Hospodinem Bohem svým.

¹³Ti pa bodi popoln pri GOSPODU, Bogu svojem.

¹⁴Nebo národové ti, kterýmiž vládnouti budeš, planetářů a věšťců poslouchají, tobě pak toho nedopouští Hospodin Bůh tvůj.

¹⁴Zakaj ti narodi, ki jih preženeš, poslušajo tolmače znamenj in vedeže; tebi pa ne dovoljuje GOSPOD, tvoj Bog, tako delati.

¹⁵Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete,

¹⁵Proroka izmed tebe, iz bratov tvojih, kakor sem jaz, ti obudi GOSPOD, tvoj Bog: njega poslušajte;

¹⁶Podlé všeho toho, jakž jsi žádal od Hospodina Boha svého, na Orébě, v den shromáždění, řka: Ať více neslyším hlasu Hospodina Boha svého, ani více vidím ohně toho velikého, abych neumřel.

¹⁶prav kakor si prosil GOSPODA, svojega Boga, na Horebu, v dan zbora, govoreč: Daj, da ne slišim več glasu GOSPODA, svojega Boga, in ne vidim tega ognja prevelikega, da ne umrjem.

¹⁷Pročež mi řekl Hospodin: Dobře mluvili, což jsou mluvili.

¹⁷In GOSPOD mi je rekel: To so prav govorili.

¹⁸Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.

¹⁸Hočem jim obuditi proroka izmed njih bratov, kakor si ti, in denem svoje besede v njegova usta, in govoril jim bo vse, karkoli mu zapovem.

¹⁹I budeť, že kdo by koli neposlouchal slov mých, kteráž mluviti bude ve jménu mém, já vyhledávati budu na něm.

¹⁹In kdorkoli ne bo poslušal mojih besed, ki jih bo govoril v mojem imenu, jaz ga bom za to kaznoval.

²⁰Prorok pak, kterýž by pyšně se vystavoval, mluvě slovo ve jménu mém, kteréhož jsem mluviti jemu nepřikázal, a kterýž by mluvil ve jménu bohů cizích, takový prorok ať umře.

²⁰Ali prorok, ki se prevzame govoriti v mojem imenu besedo, ki mu je nisem ukazal govoriti, ali ki bo govoril v imenu drugih bogov, ta prorok naj umrje.

²¹Jestliže pak díš v srdci svém: Kterak poznáme slovo to, jehož by nemluvil Hospodin?

²¹In ako boš vprašal v srcu svojem: Kako naj spoznamo besedo, ki je ni govoril GOSPOD?vedi: Ko prorok govori v imenu GOSPODOVEM, pa se ne izpolni njegova beseda in ne pride tisto, to je beseda, ki je ni govoril GOSPOD. V prevzetnosti svoji jo je govoril prorok, ne boj se ga!

²²Když by mluvil něco prorok ve jménu Hospodinovu, a však by se toho nestalo, aniž by přišlo, toť jest to slovo, jehož nemluvil Hospodin; z pychuť jest to mluvil prorok ten, nebojž se ho.

²²vedi: Ko prorok govori v imenu GOSPODOVEM, pa se ne izpolni njegova beseda in ne pride tisto, to je beseda, ki je ni govoril GOSPOD. V prevzetnosti svoji jo je govoril prorok, ne boj se ga!