¹Když by vyhladil Hospodin Bůh tvůj národy, jejichžto zemi Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a opanoval bys je dědičně, a bydlil bys v městech jejich i v domích jejich:

¹Ko GOSPOD, tvoj Bog, iztrebi narode, katerih deželo ti daje GOSPOD, tvoj Bog, in se je polastiš in boš prebival v njih mestih in hišah,

²Oddělíš sobě tři města u prostřed země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.

²si oddeliš tri mesta sredi dežele, ki ti jo daje GOSPOD, tvoj Bog, da jo posedeš.

³Spravíš sobě cesty, a rozdělíš na tři díly všecku krajinu země své, kterouž v dědictví dá tobě Hospodin Bůh tvůj, i bude utíkati tam každý vražedlník:

³Napravi si dobro pot do njih in razdeli ozemlje svoje dežele, ki ti jo da v dediščino GOSPOD, tvoj Bog, v tri dele, da zbeži tja vsak ubijalec.

⁴(Totoť pak bude právo vražedlníka, kterýž by tam utekl, aby živ byl: Kdož by zabil bližního svého nechtě, aniž by ho nenáviděl prvé.

⁴In to je pravilo zastran ubijalca, ki naj tja zbeži, da ostane živ: kdor udari svojega bližnjega nehotoma in ga ni v prejšnjem času sovražil;

⁵Jako vejda někdo s bližním svým do lesa sekati dříví, rozvedl by rukou svou sekeru, aby uťal dřevo, a ona by spadla s topořiště, a trefila by bližního jeho, tak že by umřel, ten uteče do některého z měst těchto, a živ bude.)

⁵kakor če gre kdo z bližnjim svojim v gozd drva sekat in zamahne s sekiro, da bi drevo posekal, in železo odleti s toporišča in zadene njegovega bližnjega, da umrje: tisti naj zbeži v eno teh mest, in ostane živ;

⁶Aby přítel zabitého, stihaje vražedlníka toho, když by se rozpálilo srdce jeho, nedohonil ho na daleké cestě, a ranil smrtedlně, ješto by nebyl hoden smrti, poněvadž ho prvé neměl v nenávisti.

⁶da ne bi se maščevalec krvi spustil za njim, ko mu je še srce razljučeno, in ga dohitel, ker bi bila pot dolga, in ga smrtno udaril, ko vendar ni bil vreden smrti, ker ga doslej ni še sovražil.

⁷Protož já přikazuji tobě, řka: Tři města oddělíš sobě.

⁷Zatorej ti zapovedujem tole: Oddeli si tri mesta.

⁸Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým:

⁸In ko razširi GOSPOD, tvoj Bog, tvoje meje, kakor je prisegel tvojim očetom, in ti da vso deželo, ki jo je obljubil dati tvojim očetom,

⁹(Když bys ostříhal všech přikázaní těchto, čině je, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys miloval Hospodina Boha svého, a chodil po cestách jeho po všecky dny), tedy přidáš sobě ještě tři města mimo tři onano,

⁹ako boš pazil na vso to zapoved, ki ti jo danes zapovedujem, izpolnjujoč jo s tem, da ljubiš GOSPODA, svojega Boga, in hodiš vse dni po njegovih potih: tedaj si prideni še tri mesta k onim trem,

¹⁰Aby nebyla vylita krev nevinná u prostřed země tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, a aby nebyla na tobě krev.

¹⁰da se ne prelije nedolžna kri v tvoji deželi, ki ti jo da v dediščino GOSPOD, tvoj Bog, in tako ne pride krivda krvi nad tebe.

¹¹Ale byl-li by kdo, maje v nenávisti bližního svého, a činil by úklady jemu, a povstana proti němu, ranil by ho smrtedlně, tak že by umřel, a utekl by do některého z těch měst:

¹¹A če je kdo sovražen bližnjemu svojemu in ga zalezuje, in vstane zoper njega in ga smrtno udari, da umrje, potem pa zbeži v eno teh mest:

¹²Tedy pošlí starší města toho, a vezmou jej odtud, a dají v ruce přítele toho zabitého, aby umřel.

¹²tedaj pošljejo starejšine njegovega mesta, da se pripelje odondod, in ga izroče maščevalcu krvi, da naj umrje.

¹³Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev nevinnou z Izraele, i bude dobře tobě.

¹³Naj mu ne prizanese tvoje oko, temuč odpravi kri nedolžnih iz Izraela, da se ti bo dobro godilo.

¹⁴Nepřeneseš meze bližního svého, kterouž vymezili předkové v dědictví tvém, kteréž obdržíš v zemi, jižto Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.

¹⁴Ne premakni bližnjemu svojemu mejnika, ki so ga ob meji postavili predniki, ob tvoji dediščini, ki jo podeduješ v deželi, ki ti jo daje GOSPOD, tvoj Bog, da jo posedeš.

¹⁵Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.

¹⁵Ne vstane naj edina priča zoper koga zaradi katerekoli krivice ali kateregakoli greha, s kakršnimkoli grehom se ta zagreši; na dveh ali treh prič izpovedbo naj se opira vsaka stvar.

¹⁶Povstal-li by svědek falešný proti někomu, aby svědčil proti němu, že odstoupil od Boha,

¹⁶Ako vstane zoper koga krivična priča, da ga okrivi prestopa,

¹⁷Tedy postaví se ti dva muži, kteříž tu rozepři mají před Hospodinem, před kněžími aneb před soudci, kteříž by za dnů těch byli.

¹⁷naj stopita oba moža, med katerima je ta prepir, pred GOSPODA, pred duhovnike in sodnike, ki bodo v tem času;

¹⁸A když se pilně vyptají soudcové, poznají-li, že svědek ten jest svědek lživý, mluvě falešné svědectví proti bližnímu svému,

¹⁸in sodniki naj preiščejo vse natanko, in glej, ta pričevalec je kriva priča, laž je izpovedal zoper bližnjega svojega;

¹⁹Tak jemu učiňte, jakž on myslil učiniti bratru svému. I odejmeš zlé z prostředku svého.

¹⁹tedaj mu storite, kakor je hotel storiti bratu svojemu: tako odpraviš hudo izmed sebe.

²⁰A kteříž zůstanou, slyšíce to, báti se budou, a nikoli více nedopustí se takových zlých věcí u prostřed tebe.

²⁰In ko bodo slišali drugi, se bodo bali in poslej ne bodo počenjali takega hudega sredi tebe.In tvoje oko ne prizanašaj: življenje za življenje, oko za oko, zob za zob, roka za roko, noga za nogo.

²¹A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.

²¹In tvoje oko ne prizanašaj: življenje za življenje, oko za oko, zob za zob, roka za roko, noga za nogo.