¹Přišed tedy Mojžíš, mluvil slova ta ke všemu Izraelovi,

¹In šel je Mojzes in govoril te besede vsemu Izraelu.

²A řekl jim: Ve stu a ve dvadcíti letech jsem dnes, nemohuť již více vycházeti a vcházeti; a také řekl Hospodin ke mně: Nepřejdeš Jordánu tohoto.

²In jim reče: Sto in dvajset let sem danes star, ne morem več hoditi ven in noter, tudi mi je rekel GOSPOD: Ne pojdeš čez ta Jordan.

³Hospodin Bůh tvůj předcházející tebe vyhladí ty národy od tváři tvé, a ty dědičně je opanuješ, a Jozue tento půjde před tebou,jakož řekl Hospodin.

³GOSPOD sam, tvoj Bog, pojde tja pred teboj, on iztrebi tiste narode pred teboj, da posedeš njih last; Jozue, ta pojde tja pred teboj, kakor je GOSPOD govoril.

⁴I učiní Hospodin jim, jakož učinil Seonovi a Ogovi králům Amorejským a zemi jejich, kteréž vyhladil.

⁴In GOSPOD jim stori, kakor je storil Sihonu in Ogu, kraljema Amorejcev, in njih deželi, katere je pokončal.

⁵Protož když je dá Hospodin vám, tedy učiníte jim vedlé každého přikázaní, kteréž jsem přikázal vám.

⁵In GOSPOD vam jih izroči, in storite jim po vsej zapovedi, ki sem vam jo zapovedal.

⁶Buďte silní a zmužile se mějte, nebojte se, ani se lekejte tváři jejich, nebo Hospodin Bůh tvůj, on jde s tebou, neopustíť a nezanechá tebe.

⁶Bodite močni in srčni, ne bojte se in ne prestrašite se vpričo njih; zakaj GOSPOD, tvoj Bog, on je, ki gre s teboj; ne odtegne se ti in te ne zapusti.

⁷Tedy povolal Mojžíš Jozue a řekl jemu před očima všeho Izraele: Budiž silný a zmužile se měj, nebo ty vejdeš s lidem tímto do země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům jejich, že ji dá jim, a ty ji rozdělíš jim v dědictví.

⁷In Mojzes pokliče Jozueta in mu reče pred očmi vsega Izraela: Bodi močan in srčen; zakaj ti pojdeš s tem ljudstvom v deželo, ki je zanjo prisegel GOSPOD njih očetom, da jim jo da, in ti jim jo razdeliš v dediščino.

⁸Hospodin pak předcházející tě, onť bude s tebou, neopustí tě, aniž tě zanechá; neboj se, ani se strachuj.

⁸GOSPOD pa, on je, ki pojde pred teboj; on bode s teboj, ne odtegne se ti in te ne zapusti: ne boj se in ne plaši se!

⁹I napsal Mojžíš zákon tento a dal jej kněžím, synům Léví, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a všechněm starším Izraelským,

⁹In Mojzes je napisal ta zakon in ga je izročil duhovnikom, sinom Levijevim, ki so nosili skrinjo GOSPODOVE zaveze, in vsem starejšinam Izraelovim.

¹⁰A přikázal jim Mojžíš, řka: Každého léta sedmého, v jistý čas léta odpuštění, v svátek stanů,

¹⁰In Mojzes jim zapove, rekoč: Ob koncu vsakega sedmega leta, v določeni čas leta odpuščanja, pri prazniku šatorov,

¹¹Když přijde všecken Izrael a postaví se před Hospodinem Bohem tvým na místě, kteréž by vyvolil, čísti budeš zákon tento přede vším Izraelem v uších jejich,

¹¹ko pride ves Izrael prikazovat se pred GOSPODOM, tvojim Bogom, na mestu, ki si ga izvoli, beri ta zakon vpričo vsega Izraela, da vsi slišijo.

¹²Shromáždě lid, muže i ženy, i děti, i příchozí své, kteříž jsou v branách tvých, aby slyšíce, učili se a báli se Hospodina Boha vašeho, a hleděli činiti všecka slova zákona tohoto.

¹²Zberi ljudstvo, može in žene in otročiče in tujce, ki so v tvojih mestih, da bi čuli in da bi se učili bati se GOSPODA, Boga vašega, in paziti, da izpolnjujejo vse besede tega zakona;

¹³Synové také jejich, kteříž ještě toho nepoznali, ať slyší a učí se báti Hospodina Boha vašeho po všecky dny, v nichž živi budete na zemi, do níž, přejdouce Jordán, vejdete, abyste ji dědičně obdrželi.

¹³da bi slišali tudi njih otroci, ki še ne umejo tega, in se učili bati se GOSPODA, vašega Boga, vse dni, dokler boste živeli v deželi, v katero greste čez Jordan, da jo posedete.

¹⁴I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, již se přiblížili dnové tvoji, abys umřel. Povolej Jozue, a postavte se oba v stánku úmluvy, a přikáži jemu. Šel tedy Mojžíš a Jozue, a postavili se v stánku úmluvy.

¹⁴Tedaj reče GOSPOD Mojzesu: Glej, bližajo se ti dnevi, da umrješ. Pokliči Jozueta in postavita se v shodnem šatoru, da mu dam zapoved. Gresta torej Mojzes in Jozue in se postavita v shodnem šatoru.

¹⁵I ukázal se Hospodin v stánku v sloupě oblakovém, a postavil se sloup oblakový nade dveřmi stánku.

¹⁵In GOSPOD se prikaže v šatoru v oblakovem stebru, in oblakov steber je stal ob vratih v šator.

¹⁶Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Aj, ty již usneš s otci svými, potom lid tento vstana, smilniti bude, následuje bohů cizozemců země této, do níž vchází, aby bydlil u prostřed ní; tu mne opustí a zruší smlouvu mou, kterouž jsem učinil s ním.

¹⁶In GOSPOD reče Mojzesu: Glej, ko boš ležal z očeti svojimi, vstane to ljudstvo in pojde nečistujoč za tujimi bogovi tiste dežele, v katero gredo prebivat, in me zapuste in prelomijo zavezo mojo, ki sem jo sklenil ž njimi.

¹⁷Protož rozhněvá se na něj prchlivost má v ten den, a opustím je, i skryji tvář svou od nich, a bude sežrán, i přijdou na něj mnohé věci zlé a úzkosti. I řekne v ten den: Zdaliž ne proto přišly na mne tyto zlé věci, že Bůh můj není u prostřed mne?

¹⁷In jeza moja se vname zoper nje v tistem času, in zapustim jih in skrijem obličje svoje pred njimi, da bodo pokončani. In pridejo nadnje mnoge nesreče in bridkosti, tako da poreko v tistem času: Ni li prišlo tolikanj hudega nad nas, ker ni našega Boga med nami?

¹⁸Já pak daleko skryji tvář svou v ten den pro všecko to zlé, kteréž páchal, jakž se obrátil k bohům cizím.

¹⁸Jaz pa gotovo skrijem obličje svoje v tistem času zaradi vsega hudega, kar so storili s tem, da so se obračali k tujim bogovom.

¹⁹Protož nyní napište sobě píseň tuto, a uč jí syny Izraelské; vlož ji v ústa jejich, aby ta píseň byla mi za svědka proti synům Izraelským.

¹⁹Sedaj torej si napišite to pesem, in nauči jo sinove Izraelove in jo deni v njih usta, da mi bodi ta pesem priča zoper Izraelove sinove.

²⁰Nebo uvedu jej do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jeho, oplývající mlékem a strdí, kdežto bude jísti a nasytí se a ztuční. Tehdy obrátí se k bohům cizím a sloužiti bude jim, i popudí mne a zruší smlouvu mou.

²⁰Kajti ko jih pripeljem v deželo, ki sem jo s prisego obljubil njih očetom, kjer teče mleko in med, in oni bodo jedli in se nasitijo in odebelé: tedaj se obrnejo k drugim bogovom in jim bodo služili, mene pa zaničevali in prelomili zavezo mojo.

²¹A když přijdou na něj mnohé zlé věci a úzkosti, tehdy bude jemu tato píseň na svědectví, (nebo nepřijde v zapomenutí, aniž odejde od úst semene jeho). Známť zajisté myšlení jeho, a co on ještě dnes činiti bude, prvé nežli jej uvedu do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil.

²¹Ko jih torej zadenejo mnoge nesreče in bridkosti, naj govori ta pesem zoper nje kot priča; kajti ne odpravi je pozabljenje iz ust njih zaroda. Vem namreč njih misli, s katerimi se pečajo že zdaj, preden sem jih pripeljal v deželo, ki sem jim jo prisegel.

²²Tedy napsal Mojžíš tu píseň v ten den a učil jí syny Izraelské.

²²Napisal je torej Mojzes to pesem tisti dan in jo učil lzraelove sinove.

²³Potom dal přikázaní Jozue, synu Nun, řka: Budiž silný, a měj se zmužile, nebo ty uvedeš syny Izraelské do země, kterouž jsem jim s přísahou zaslíbil, a já budu s tebou.

²³In zapove Jozuetu, sinu Nunovemu, in reče: Bodi močan in srčen, zakaj ti pripelješ sinove Izraelove v deželo, za katero sem jim prisegel, in jaz bodem s teboj.

²⁴Stalo se pak, když napsal Mojžíš slova zákona tohoto v knize, a dokonal je,

²⁴Ko pa je Mojzes zapisal besede te postave v knjigo in je končal,

²⁵Že přikázal Levítům, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, řka:

²⁵zapove levitom, ki so nosili skrinjo GOSPODOVE zaveze, rekoč:

²⁶Vezměte tu knihu zákona a vložte ji v straně truhly smlouvy Hospodina Boha vašeho, ať jest tam proti vám na svědectví.

²⁶Vzemite to knjigo postave in jo položite ob strani skrinje zaveze GOSPODA, svojega Boga, in tam naj ostane kot priča zoper tebe, Izrael.

²⁷Nebo já znám zpouru tvou a zatvrdilost šíje tvé. Aj, poněvadž, když jsem já ještě živ nyní s vámi, zpurní jste bývali Hospodinu, čím tedy více, když já umru?

²⁷Zakaj jaz poznam upornost in trdovratnost tvojo. Glejte, do danes, ko še z vami živim, ste bili uporni GOSPODU, koliko bolj bodete po moji smrti!

²⁸Shromažďte ke mně všecky starší pokolení svých a správce vaše, abych mluvil v uši jejich slova tato, a osvědčil proti nim nebem i zemí.

²⁸Zberite k meni vse starejšine svojih rodov in svoje oblastnike, da govorim na njih ušeša te besede in pozovem nebo in zemljo za priči zoper nje.

²⁹Nebo vím, že po mé smrti velmi porušíte se a vystoupíte z cesty, kterouž jsem přikázal vám; pročež přijde na vás toto zlé v posledních dnech, když byste činili to, což se nelíbí Hospodinu, popouzejíce ho dílem rukou svých.

²⁹Vem namreč, da boste po moji smrti docela popačeno ravnali in odstopili s poti, katero sem vam zapovedal. Zato vas zadene nesreča v poslednjih dneh, ker boste počenjali, kar je hudo v GOSPODOVIH očeh, da ga dražite v jezo z delom svojih rok.In govoril je Mojzes besede te pesmi na ušesa vsega zbora Izraelovega prav do konca.

³⁰Mluvil tedy Mojžíš v uši všeho shromáždění Izraelského slova písně této, až je i dokonal.

³⁰In govoril je Mojzes besede te pesmi na ušesa vsega zbora Izraelovega prav do konca.