¹Toto pak jest požehnání, kterýmž požehnal Mojžíš, muž Boží, synů Izraelských před svou smrtí,

¹To pa je blagoslov, s katerim je blagoslovil Mojzes, mož Božji, Izraelove sinove pred svojo smrtjo.

²A řekl: Hospodin z Sinai přišel, a vzešel jim z Seir, zastkvěl se s hory Fáran, a přišel s desíti tisíci svatých, z jehožto pravice oheň zákona svítil jim.

²In dejal je: GOSPOD je prišel s Sinaja, in vstal jim je s Seira; prikazal se je v svetlobi iznad gore Paranske in prišel od desettisočev svetih; v njegovi desnici je bila ognjena postava zanje.

³Jak velice miluješ lidi! Všickni svatí jeho jsou v ruce tvé, oni také přivinuli se k nohám tvým, vezmouť prospěch z výmluvností tvých.

³Res, On ljubi ljudstva! Vsi njih svetniki so v tvoji roki; sedli so pri nogah tvojih, vsak prejme od govorov tvojih.

⁴Zákon vydal nám Mojžíš, dědičný shromáždění Jákobovu,

⁴Postavo nam je zapovedal Mojzes, dedino zboru Jakobovemu.

⁵(Nebo byl v Izraeli jako král), když přední z lidu shromáždili se, i všecka pokolení Izraelská.

⁵In on je bil kralj v Ješurunu, ko so se zbrali poglavarji ljudstva, vsi rodovi Izraelovi skupaj.

⁶Buď živ Ruben a neumírej, a muži jeho ať jsou bez počtu.

⁶Živi naj Ruben in ne umrje, a malo bodi mož njegovih število.

⁷Tolikéž požehnal i Judovi a řekl: Vyslyš, Hospodine, hlas Judův, a k lidu svému jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za něj, a ty jemu spomáhati budeš proti nepřátelům jeho.

⁷In to bodi Judi; in rekel je: Sliši, o GOSPOD, Judov glas in ga pripelji k ljudstvu njegovemu; s svojimi rokami naj se vojskuje zanje, in ti mu bodi pomoč zoper njegove zatiralce.

⁸O Léví také řekl: Thumim tvé a urim tvé bylo, Pane, při muži svatém tvém, kteréhož jsi zkusil v pokušení, a kterýž podlé tebe měl nesnáz při vodách Meribah,

⁸In za Levija je rekel: Tumim tvoje in Urim tvoje, Gospod, je pri možu, ki ga ljubiš, ki si ga izkušal v Masi, s katerim si se prepiral pri vodi Meribski;

⁹Kterýž řekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratří svých neznal, a o synech svých nevěděl; nebo ostříhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají.

⁹ki je rekel o svojem očetu in materi svoji: Nisem ju videl, tudi bratov svojih ni pripoznal in za otroke svoje ni vedel. Kajti leviti so ohranili tvojo besedo in vzdržali zavezo tvojo.

¹⁰Vyučovati budou soudům tvým Jákoba, a zákonu tvému Izraele, a klásti budou kadidlo před tváří tvou, a obět zápalnou na oltáři tvém.

¹⁰Učili bodo Jakoba tvoje sodbe in Izraela postavo tvojo; pokladali bodo kadilo pred tvoje obličje in cele žgalne daritve na oltar tvoj.

¹¹Požehnejž, Hospodine, rytěřování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobě. Zlomuj ledví nepřátel jeho a těch, kteříž ho nenávidí, aby nepovstali.

¹¹Blagoslovi, GOSPOD, moč njegovo in milo sprejmi rok njegovih delo; udari ledja njih, ki se vzdigujejo zoper njega, in njih, ki ga sovražijo, da več ne vstanejo.

¹²A o Beniaminovi řekl: Milý jest Hospodinu, bezpečně s ním bydliti bude; ochraňovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho přebývati.

¹²Za Benjamina je rekel: Ljubljenec GOSPODOV bo varno prebival pri njem; zaslanja ga ves dan in prebiva med ramami njegovimi.

¹³O Jozefovi pak řekl: Požehnaná země jeho od Hospodina pro nejlepší věci nebeské, pro rosu a vrchoviště zespod se prýštící,

¹³In za Jožefa je rekel: Blagoslovljena bodi od GOSPODA dežela njegova s predragim darom neba, z roso, in z globino, ki leži spodaj,

¹⁴A pro nejlepší úrody sluncem vyzralé, a pro nejlepší věci časem měsíců došlé,

¹⁴in z najdražjimi pridelki od solnca, in z najdražjimi prirastki od mesecev,

¹⁵I pro rozkoše hor nejstarších, a pro rozkoše pahrbků věčných,

¹⁵in z najboljšimi rečmi starodavnih gorá, in z najdražjimi darovi večnih hribov,

¹⁶Pro nejlepší věci země i plnost její, vyplývající z milosti ve kři přebývajícího. Přijdiž to požehnání na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy odděleného z jiných bratří jeho.

¹⁶in z najdražjimi rečmi zemlje in njene obilnosti. In blagovoljnost njega, ki je prebival v grmu, naj pride na glavo Jožefovo in na teme odličnega med svojimi brati.

¹⁷Prvorozeného, vola toho krása veliká bude, a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy napořád až do končin země. A toť jsou mnozí tisícové Efraimovi a tisícové Manassesovi.

¹⁷Veličastvo njegovo je kakor prvenca med junci in rogovi njegovi so kakor rogovi divjega bivola: ž njimi bo bodel vsa ljudstva tja do krajev zemlje; in to so desettisoči Efraimovi in to tisoči Manasejevi.

¹⁸O Zabulonovi také řekl: Vesel se Zabulon u vycházení svém, a Izachar v staních svých.

¹⁸Za Zebulona pa je rekel: Veséli se, Zebulon, svojega izhoda in, Isahar, svojih šatorov!

¹⁹Lidi na horu Boží svolají, a budou obětovati oběti spravedlnosti; nebo hojnost mořskou ssáti budou, a skryté poklady v písku.

¹⁹Pokličeta ljudstva na goro, tam bodo darovali pravičnosti daritve; kajti sesala bosta obilnost morja in skrite zaklade peska.

²⁰Gádovi pak řekl: Požehnaný, kterýž rozšiřuje Gáda. Onť jakožto lev bydliti bude, a uchvátí rameno i s hlavou.

²⁰Za Gada pa je rekel: Blagoslovljen bodi, ki razširja prostor Gadu: kakor levinja počiva in raztrga ramo, tudi teme.

²¹Kterýž opatřil ho prvotinami; nebo tam podílem skrze vydavatele zákona ubezpečen jest. Protož pobéřeť se s knížaty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonávati bude.

²¹In prvino dežele je izbral zase, kajti ondi je bil delež ohranjen postavodajalcu; in šel je s poglavarji ljudstva, izvršil je pravico GOSPODOVO in sodbe njegove z Izraelom.

²²O Danovi pak řekl: Dan jako lvíče lvové vyskakovati bude z Bázan.

²²In za Dana je rekel: Dan je mlad lev, ki priskače iz Basana.

²³A Neftalímovi řekl: Ó Neftalíme, sytý přízní Páně, plný požehnání Hospodinova, západní a polední stranu přijmi za dědictví.

²³Za Neftalija pa je rekel: O Neftali, nasičen z blagovoljnostjo in poln blagoslova GOSPODOVEGA: posédi zahodno in južno stran!

²⁴O Asserovi také řekl: Asser požehnaný nad jiné syny, budeť milý bratřím svým, omočí v oleji nohu svou.

²⁴In za Aserja je rekel: Blagoslovljen bodi Aser s sinovi; prijeten bodi svojim bratom in naj pomaka v olje nogo svojo.

²⁵Železo a měď pod šlepějemi tvými; pokudž trvati budou dnové tvoji, slovoutný budeš.

²⁵Od železa in brona naj bodo zapahi tvoji, in kakršni dnevi tvoji, taka bodi moč tvoja.

²⁶Neníť žádného, jako Bůh silný, ó Izraeli, kterýž se vznáší na nebesích ku pomoci tobě, a u velebnosti své na oblacích nejvyšších.

²⁶Ni ga, ki bi bil enak Bogu mogočnemu, o Ješurun, ki prijezdi po nebu tebi v pomoč in v veličastvu svojem na oblakih.

²⁷Ochrana tvá buď Bůh věčný, a zespod ramena věčnosti, kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne: Vyhlaď je,

²⁷Bog večnosti ti je prebivališče in pod teboj so večne rame; in on žene sovražnika pred teboj in veli: Pokončaj jih!

²⁸Aby sám bezpečně bydlil Izrael, rodina Jákobova, a to v zemi obilím a vínem oplývající, jehož nebesa také i rosu vydávati budou.

²⁸In Izrael prebiva na varnem in posebe vrelec Jakobov, v deželi žita in vina, in izpod njegovega neba kaplja rosa.Blažen si, o Izrael! Kdo ti je enak, ljudstvo, rešeno po GOSPODU, ki je ščit pomoči tvoje in meč veličastva tvojega! In sovražniki tvoji se ti bodo laskali, ti pa boš stopal po njih višavah.

²⁹Blahoslavený jsi, Izraeli. Kdo jest podobný tobě, lide vysvobozený skrze Hospodina, jenž jest pavéza spomožení tvého a meč důstojnosti tvé? Tvoji zajisté nepřátelé poníženi budou, ale ty po všech vyvýšenostech jejich šlapati budeš.

²⁹Blažen si, o Izrael! Kdo ti je enak, ljudstvo, rešeno po GOSPODU, ki je ščit pomoči tvoje in meč veličastva tvojega! In sovražniki tvoji se ti bodo laskali, ti pa boš stopal po njih višavah.