¹Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

¹Sedaj pa poslušaj, o Izrael, postave in sodbe, katere vas učim izpolnjevati, da živite in pridete v deželo ter jo posedete, ki vam jo daje GOSPOD, očetov vaših Bog.

²Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.

²Ne pristavite ničesar besedi, ki vam jo zapovedujem, tudi ne vzemite ničesar od nje, da ohranite Boga svojega zapovedi, ki vam jih zapovedujem.

³Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.

³Oči vaše so videle, kar je storil GOSPOD zaradi Baal-peorja; kajti vse, ki so šli za Baal-peorjem, je potrebil GOSPOD, Bog tvoj, izmed tebe.

⁴Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.

⁴Vi pa, ki ste se držali GOSPODA, Boga svojega, ste vsi živi današnji dan.

⁵Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.

⁵Glejte, učim vas postave in sodbe, kakor mi je zapovedal GOSPOD, Bog moj, da tako ravnate v deželi, ki greste vanjo, da jo posedete.

⁶Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.

⁶Hranite jih torej in izpolnjujte; kajti to bode vaša modrost in razumnost vpričo ljudstev, ki bodo slišala vse te postave, tako da poreko: Res, modro in razumno ljudstvo je ta veliki narod!

⁷Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?

⁷Zakaj kje je velik narod, ki bi mu bili bogovi tako blizu, kakor nam je GOSPOD, Bog naš, kadarkoli ga kličemo?

⁸A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?

⁸In kje je velik narod, ki ima postave in sodbe tako pravične, kakor je ves ta zakon, ki vam ga danes stavim pred oči?

⁹A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.

⁹Varuj se samo in pazi skrbno na dušo svojo, da ne zabiš reči, ki so jih videle tvoje oči, ter da ti ne izginejo iz srca, dokler koli živiš; ampak oznanjaj jih svojim otrokom in otrok svojih otrokom –

¹⁰A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

¹⁰da ne zabiš dneva, ko si stal pred GOSPODOM, Bogom svojim, na Horebu, ko mi je rekel GOSPOD: Zberi mi ljudstvo, da slišijo moje besede, da bi se učili bati se mene vse svoje žive dni na zemlji in to učili tudi otroke svoje.

¹¹Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

¹¹Tedaj ste pristopili in stali pod goro; gora pa je gorela s plamenom do sredi neba, in bila je tema, oblak in mrakota.

¹²I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,

¹²In GOSPOD vam je govoril iz sredi ognja: glas besed ste slišali, a podobe niste videli nobene, čujoč samo glas.

¹³Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

¹³In oznanil vam je svojo zavezo, ki vam jo je ukazal izpolnjevati, tistih deset besed, in napisal jih je na dve kameneni plošči.

¹⁴Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.

¹⁴Meni pa je zapovedal GOSPOD tisti čas, da naj vas učim postave in sodbe, da bi jih izpolnjevali v deželi, ki greste vanjo, da jo posedete.

¹⁵Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),

¹⁵Varujte torej skrbno svoje duše; zakaj nikakršne podobe niste videli v dan, ko vam je GOSPOD govoril na Horebu iz sredi ognja,

¹⁶Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,

¹⁶da se ne skazite in si ne naredite rezane podobe, obraza kakršnekoli podobe, slike moškega ali ženskega bitja,

¹⁷Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,

¹⁷slike katerebodi živine na zemlji ali katerega okriljenca, ki leta pod nebom,

¹⁸Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.

¹⁸slike katerebodi laznine na zemlji ali katere ribe v vodah pod zemljo;

¹⁹Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,

¹⁹ter da ne povzdigneš oči proti nebu, in ko ogleduješ solnce, mesec in zvezde, vso vojsko nebeško, da se ne daš premotiti, da bi jih molil in jim služil, ki jih je GOSPOD, Bog tvoj, razdelil vsem na rodom pod vsem nebom.

²⁰Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.

²⁰Vas pa je GOSPOD vzel in peljal iz železne peči, iz Egipta, da bodite ljudstvo njegove dediščine, kakor se vidi danes.

²¹Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

²¹In GOSPOD se je razsrdil nad mano zaradi vas, tako da je prisegel, da ne smem iti čez Jordan ter priti v tisto dobro deželo, ki ti jo daje v dediščino GOSPOD, Bog tvoj;

²²Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.

²²ampak umreti moram v tej deželi, ne smem iti čez Jordan, vi pa pojdete čezenj in dobite v last ono dobro deželo.

²³Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.

²³Varujte se torej, da ne pozabite zaveze GOSPODA, Boga svojega, ki jo je sklenil z vami, in si ne delate rezane podobe v kakršnikoli obliki, kar ti je prepovedal GOSPOD, Bog tvoj.

²⁴Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.

²⁴Zakaj GOSPOD, Bog tvoj, je ogenj, ki uničuje, je Bog mogočni, goreči.

²⁵Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:

²⁵Ko boš rodil otroke in otrok otroke in boste že dalje časa domovali v deželi, pa se izpridite in si naredite rezano podobo. ali kakršnokoli podobo in boste počenjali, kar je hudo v očeh GOSPODA, vašega Boga, da ga dražite v jezo:

²⁶Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

²⁶kličem danes nebo in zemljo za priči proti vam, da hitro in docela poginete s površja zemlje, v katero ste namenjeni iti čez Jordan, da jo posedete; ne ostanete dolgo v njej, temuč boste docela iztrebljeni.

²⁷A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,

²⁷In GOSPOD vas razkropi med ljudstva in malo vas ostane po številu med narodi, h katerim vas odpelje GOSPOD.

²⁸A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.

²⁸In ondi boste služili bogovom, rok človeških tvorini, lesu in kamenu, ki ne vidijo in ne slišijo, ne jedo in ne duhajo.

²⁹Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.

²⁹Ali odondod boste iskali GOSPODA, Boga svojega, in ga našli, ko boste vpraševali po njem iz vsega srca in z vso dušo svojo.

³⁰Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,

³⁰V stiski, kadar te zadenejo vse te bridkosti, se v poslednjih dneh izpreobrneš h GOSPODU, Bogu svojemu, in poslušal boš njegov glas.

³¹(Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.

³¹Zakaj GOSPOD, Bog tvoj, je Bog mogočni, poln usmiljenja: ne odtegne se ti in te ne pokonča, tudi ne pozabi tvojih očetov zaveze, za katero jim je prisegel.

³²Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?

³²Vprašaj vendar po starih časih, ki so bili pred teboj, od dne, ko je Bog ustvaril človeka na zemlji, in od enega konca neba do drugega, se li je kdaj zgodila taka velika reč ali se je slišalo kaj enakega!

³³Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?

³³Je li katero ljudstvo slišalo glas Boga, govorečega iz sredi ognja, kakor si ti slišal, in je ostalo živo?

³⁴Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?

³⁴Je li poskusil kateri bog priti, da si vzame narod izmed naroda z izkušnjami, z znamenji, s čudeži in z bojem, z mogočno roko in z iztegnjeno ramo ter z velikimi in groznimi deli, kakor je storil GOSPOD, Bog vaš, vse to za vas v Egiptu vam pred očmi?

³⁵Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.

³⁵Tebi je bilo to pokazano, da bi spoznal, da GOSPOD je Bog in da razen njega ni drugega nobenega.

³⁶Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.

³⁶Iz nebes ti je dal slišati glas svoj, da te pouči, in na zemlji ti je dal videti veliki ogenj svoj, in slišal si njegove besede iz ognja.

³⁷Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,

³⁷In ker je ljubil tvoje očete in si je izvolil njih zarod za njimi, te je peljal s svojim obličjem, z veliko močjo svojo iz Egipta,

³⁸Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.

³⁸da prežene narode pred teboj, ki so večji in močnejši od tebe, da te privede v njih deželo in ti jo da v dediščino, kakor danes vidiš.

³⁹Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.

³⁹Spoznaj torej danes in v srce si vtisni, da GOSPOD sam je Bog v nebesih zgoraj in na zemlji zdolaj, ni ga drugega.

⁴⁰Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

⁴⁰In hrani njegove postave in zapovedi, ki ti jih danes zapovedujem, da se bo dobro godilo tebi in tvojim otrokom za teboj ter da se ti podaljšajo dnevi v deželi, ki ti jo za vse čase da GOSPOD, Bog tvoj.

⁴¹Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.

⁴¹Tedaj je oddelil Mojzes tri mesta onostran Jordana, proti solnčnemu vzhodu,

⁴²Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:

⁴²da bi zbežal vanje ubijalec, ki nehotoma ubije svojega bližnjega in ga ni v prejšnjem času sovražil; ta naj zbeži v eno teh mest in ostani živ:

⁴³Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.

⁴³Bezer v puščavi, na ravnini, med Rubenskimi, Ramot v Gileadu med Gadskimi in Golan v Basanu med Manasejci.

⁴⁴Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,

⁴⁴In ta je zakon, ki ga je Mojzes predložil Izraelovim sinovom.

⁴⁵A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,

⁴⁵To so pričevanja, postave in sodbe, ki jih je Mojzes govoril sinom Izraelovim, ko so bili odšli iz Egipta,

⁴⁶Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,

⁴⁶za Jordanom, v dolini nasproti Bet-peorju, v deželi Sihona, kralja Amorejcev, ki je prebival v Hesbonu, ki so ga porazili Mojzes in Izraelovi sinovi, ko so bili odšli iz Egipta –

⁴⁷A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,

⁴⁷in prilastili so si deželo njegovo in deželo Oga, kralja basanskega, obeh kraljev Amorejcev, ki sta bivala na oni strani Jordana, proti solnčnemu vzhodu,

⁴⁸Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.

⁴⁸od Aroerja, ki je ob bregu potoka Arnona, do gore Siona (ki je Hermon),in vso nižavo ob Jordanu, proti solnčnemu vzhodu, tja do Morja v nižini pod strmino gore Pizge.

⁴⁹I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.

⁴⁹in vso nižavo ob Jordanu, proti solnčnemu vzhodu, tja do Morja v nižini pod strmino gore Pizge.