¹Všelikého přikázaní, kteréž já přikazuji tobě dnes, skutečně ostříhejte, abyste živi byli a rozmnožili se, a vešli k dědičnému obdržení země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim.

¹Vso zapoved, ki ti jo danes zapovedujem, hrani in izpolnjuj, da bi živeli in se množili ter šli v deželo in se je polastili, ki jo je prisegel GOSPOD vašim očetom.

²A rozpomínati se budeš na všecku cestu, kterouž tě vedl Hospodin Bůh tvůj již teď čtyřidceti let po poušti, aby ponížil tebe a zkusil tě, aby známé bylo, co jest v srdci tvém, budeš-li ostříhati přikázaní jeho, čili nic.

²In spominjaj se vsega pota, po katerem te je vodil GOSPOD, tvoj Bog, teh štirideset let po puščavi, da bi te ponižal in izkusil, da spozna, kaj je v tvojem srcu, ali boš držal njegove zapovedi ali ne.

³I ponížil tě a dopustil na tebe hlad, potom tě krmil mannou, kteréž jsi ty neznal, ani otcové tvoji, aby známé učinil tobě, že ne samým chlebem živ bude člověk, ale vším tím, což vychází z úst Hospodinových, živ bude člověk.

³In poniževal te je in te vodil v lakoto; in živil te je z mano, ki je nisi poznal ne ti, ne očetje tvoji, da ti pokaže, da ne živi človek ob samem kruhu, temuč ob vsem, kar prihaja iz ust Božjih.

⁴Roucho tvé nevetšelo na tobě, a noha tvá se neodhnetla, již od čtyřidceti let.

⁴Obleka se ni prestarala na tebi in noga ti ni otekla teh štirideset let.

⁵Znejž tedy v srdci svém, že jakož cvičí člověk syna svého, tak Hospodin Bůh tvůj cvičí tebe.

⁵Spoznaj torej v srcu svojem, da te strahuje GOSPOD, tvoj Bog, kakor strahuje mož svojega sina.

⁶A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a boje se jeho.

⁶In drži zapovedi GOSPODA, Boga svojega, hodeč po njegovih potih in boječ se njega.

⁷Nebo Hospodin Bůh tvůj uvozuje tě do země výborné, země, v níž jsou potokové vod, studnice a propasti prýštící se po údolích i po horách,

⁷Zakaj GOSPOD, tvoj Bog, te pelje v dobro deželo, v deželo potokov, studencev in jezer, ki izvirajo po dolinah in gorah,

⁸Do země hojné na pšenici a ječmen, na vinice a fíky a jablka zrnatá, do země, v níž jest hojnost olivoví olej přinášejícího a medu.

⁸v deželo, kjer je dosti pšenice in ječmena, vinske trte in smokovih dreves in margaranovih jabolk, v deželo, kjer je obilo oljk in medú,

⁹Země, v níž bez nedostatku chléb jísti budeš, a v ničemž nouze trpěti nebudeš, země, jejíž kamení jest železo, a z hor jejích měď sekati budeš.

⁹v deželo, kjer ne boš jedel kruha po siromaško, kjer ti ničesar ne bo manjkalo; v deželo, katere kameni so železo in ki iz njenih gorá lahko koplješ rude.

¹⁰Kdyžkoli jísti budeš a nasytíš se, dobrořečiti budeš Hospodina Boha svého za zemi výbornou, kterouž dal tobě.

¹⁰In ko boš jedel in se nasitil, hvali GOSPODA, Boga svojega, za to dobro deželo, ki ti jo je dal.

¹¹Aniž se kdy toho dopouštěj, abys se měl zapomenouti na Hospodina Boha svého, a neostříhati přikázaní a soudů jeho i ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě,

¹¹Varuj se, da ne pozabiš GOSPODA, Boga svojega, da ne bi držal njegovih zapovedi, sodb in postav, ki ti jih danes zapovedujem;

¹²Aby, když bys jedl a nasycen byl, a domů krásných nastavěje, v nich bys bydlil,

¹²da se ti ne bo, ko boš jedel in se nasitil, sezidal lepih hiš in v njih prebival,

¹³A volové i ovce tvé rozmnoženy byly by, stříbra také a zlata měl bys mnoho, a hojnost ve všech věcech svých,

¹³ko se ti pomnoži goved in drobnica ter poobili srebro in zlato ter poveča vse imetje tvoje,

¹⁴Nepozdvihlo se srdce tvé, a zapomenul bys na Hospodina Boha svého, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby,

¹⁴da se ti ne bo prevzelo srce in pozabiš GOSPODA, Boga svojega, ki te je odpeljal iz dežele Egiptovske, iz hiše sužnosti;

¹⁵A vedl tě přes poušť velikou a hroznou, na níž byli hadové ohniví a štírové, poušť žíznivou, na níž nebylo žádné vody, a vyvedl tobě vodu z přetvrdé skály,

¹⁵ki te je vodil po puščavi, veliki in grozoviti, kjer so ognjene kače in škorpijoni, žejna tla, a vode nobene; ki ti je dal vodo iz kremenite skale,

¹⁶Kterýž tě krmil na poušti mannou, o kteréž nevěděli otcové tvoji, aby tě potrápil a zkusil tebe, naposledy však aby dobře učinil tobě.

¹⁶ki te je živil v puščavi z mano, ki je niso poznali očetje tvoji, da te poniža in izkusi, da bi ti dobro storil v tvoji prihodnosti –

¹⁷Aniž říkej v srdci svém: Moc má a síla ruky mé způsobila mi tato zboží,

¹⁷in ti bi govoril v srcu svojem: Moja moč in mojih rok krepkost mi je pridobila tole bogastvo!

¹⁸Ale pamatuj na Hospodina Boha svého, nebo on dává tobě moc k dobývání zboží, aby utvrdil smlouvu svou, kterouž s přísahou učinil s otci tvými, jakož to ukazuje dnešní den.

¹⁸Ampak spominjaj se GOSPODA, Boga svojega, zakaj on je, ki ti podeljuje moč, da pridobiš bogastvo, da potrdi, kakor danes, zavezo svojo, ki jo je prisegel tvojim očetom.

¹⁹Pakli zapomena se na Hospodina Boha svého, postoupil bys po bozích cizích, a sloužil bys jim a klaněl bys se jim: osvědčuji proti vám dnes, že konečně zahynete.

¹⁹Ako pa pozabiš GOSPODA, svojega Boga, in boš hodil za tujimi bogovi in jim služil ter jih molil, pričam zoper vas danes, da gotovo poginete;kakor narodi, ki jih GOSPOD daje v pogubo pred vami, enako poginete vi, ker niste hoteli poslušati glasu GOSPODA, svojega Boga.

²⁰Jako pohané, kteréž Hospodin zahladil před tváří vaší, tak zahynete, proto že jste neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého.

²⁰kakor narodi, ki jih GOSPOD daje v pogubo pred vami, enako poginete vi, ker niste hoteli poslušati glasu GOSPODA, svojega Boga.