¹Slyš, Izraeli, ty přejdeš dnes přes Jordán, abys vejda, dědičně vládl národy většími a silnějšími, než jsi ty, městy velikými a ohrazenými až k nebi,

¹Poslušaj, Izrael: ti pojdeš v tem času čez Jordan, da v posest vzameš last narodov, večjih in močnejših od tebe, velika, do neba obzidana mesta;

²Lidem velikým a vysokým, syny Enakovými, o kterýchž víš, a o kterýchž jsi slyšel praviti: Kdo se postaví proti synům Enakovým?

²veliko in visoke postave ljudstvo, sinove Enakimov, ki jih poznaš in si o njih slišal: Kdo more stati pred Enakovimi sinovi?

³Protož věziž dnes, že Hospodin Bůh tvůj, kterýž jde před tebou, jest jako oheň spalující. On vyhladí je, a on sníží je před tebou; i vyženeš je a vyhladíš je rychle, jakož mluvil tobě Hospodin.

³Danes torej vedi, da GOSPOD, tvoj Bog, gre pred teboj kot požigajoč ogenj: on jih potere in on jih potlači pred teboj, ti pa jih preženeš in v kratkem pokončaš, kakor ti je govoril GOSPOD.

⁴Neříkejž v srdci svém, když by je zapudil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé, řka: Pro spravedlnost mou uvedl mne Hospodin, abych dědičně obdržel zemi tuto, tak jako pro bezbožnost národů těch Hospodin vyhnal je od tváři tvé.

⁴Ko pa jih prepodi GOSPOD, tvoj Bog, pred teboj, nikar si ne govori v srcu: Zaradi moje pravičnosti me je vpeljal sem GOSPOD, da obvladam to deželo; ker zaradi brezbožnosti teh narodov jih prežene GOSPOD pred teboj.

⁵Ne pro spravedlnost svou a pravost srdce svého ty jdeš, abys dědičně obdržel zemi jejich, ale pro bezbožnost národů těch Hospodin Bůh tvůj vyhání je od tváři tvé, a aby splnil slovo, kteréž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

⁵A ne zaradi svoje pravičnosti in srca svojega poštenosti pojdeš tja, da dobiš v last njih deželo, marveč zaradi brezbožnosti teh narodov jih izžene GOSPOD, tvoj Bog, pred teboj ter da bi potrdil besedo, ki jo je prisegel tvojim očetom, Abrahamu, Izaku in Jakobu.

⁶Protož věziž, že ne pro spravedlnost tvou Hospodin Bůh tvůj dává tobě zemi tu výbornou, abys dědičně držel ji, poněvadž jsi lid tvrdé šíje.

⁶Vedi torej, da ti nikakor ne da GOSPOD, tvoj Bog, te dobre dežele v posest zaradi tvoje pravičnosti, zakaj trdovratno ljudstvo si ti.

⁷Pamatujž a nezapomínej, že jsi k hněvu popouzel Hospodina Boha svého na poušti; hned od toho dne, když jsi vyšel z země Egyptské, až jste přišli na místo toto, odporni jste byli Hospodinu.

⁷Spominjaj se, ne pozabi, kako si v puščavi dražil v jezo GOSPODA, svojega Boga: od dne, ko ste odšli iz dežele Egiptovske, in dokler ste potovali na ta kraj, ste bili uporni GOSPODU.

⁸Také i na Orébě popudili jste k hněvu Hospodina, a rozhněval se na vás Hospodin, aby vás shladil.

⁸Tudi na Horebu ste razdražili v jezo GOSPODA, in GOSPOD se je razsrdil na vas, da vas je hotel pokončati:

⁹Když jsem vstoupil na horu, abych vzal dsky kamenné, dsky smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin, tehdáž jsem trval na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije.

⁹Ko sem bil šel na goro, da prejmem kameneni plošči, plošči zaveze, ki jo je GOSPOD sklenil z vami, sem ostal na gori štirideset dni in štirideset noči; kruha nisem jedel in vode nisem pil.

¹⁰I dal mi Hospodin dvě dsky kamenné, psané prstem Božím, na nichž byla všecka ta slova, kteráž mluvil vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění.

¹⁰In GOSPOD mi je izročil dve kameneni plošči, popisani z Božjim prstom; in pisano je bilo na njiju soglasno z vsemi besedami, ki jih je vam GOSPOD govoril na gori iz sredi ognja v dan zbora.

¹¹Po skonání pak čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí dal mi Hospodin dvě dsky kamenné, dsky smlouvy.

¹¹Ko je minilo štirideset dni in štirideset noči, mi da GOSPOD tisti kameneni plošči, plošči zaveze.

¹²I řekl mi Hospodin: Vstana, sstup rychle odsud, nebo poškvrnil se lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z Egypta; sešli brzy s cesty, kterouž jsem jim přikázal, a učinili sobě slitinu.

¹²In GOSPOD mi reče: Vstani, hitro pojdi doli odtod; zakaj tvoje ljudstvo, ki si ga izpeljal iz Egipta, se je skazilo. Hitro so zašli s pota, ki sem ga jim zapovedal: naredili so si ulito podobo.

¹³Mluvil také Hospodin ke mně, řka: Viděl jsem lid ten, a jistě lid tvrdošijný jest.

¹³Dalje mi je govoril GOSPOD takole: Videl sem to ljudstvo, in glej, trdovratno ljudstvo je;

¹⁴Pusť mne, ať je setru, a zahladím jméno jejich pod nebem, tebe pak učiním v národ větší a silnější, nežli jest tento.

¹⁴pusti mi, da jih pokončam in izbrišem njih ime izpod neba; tebe pa hočem storiti v narod močnejši in večji, nego so oni.

¹⁵Tedy obrátiv se, sstoupil jsem s hory, (hora pak hořela ohněm), dvě dsky smlouvy maje v obou rukou svých.

¹⁵Obrnil sem se torej in stopal doli z gore, gora pa je z ognjem gorela, in tisti dve plošči zaveze sem držal z obema rokama:

¹⁶Když jsem pak pohleděl a uzřel jsem, že jste zhřešili Hospodinu Bohu vašemu, udělavše sobě tele lité, (brzy jste byli sešli s cesty, kterouž přikázal vám Hospodin):

¹⁶In pogledam, in glej, pregrešili ste se zoper GOSPODA, svojega Boga, ko ste si naredili ulito tele; hitro ste zašli s pota, ki vam ga je zapovedal GOSPOD.

¹⁷Pochytiv ty dvě dsky, povrhl jsem je z obou rukou svých, a polámal jsem je před očima vašima.

¹⁷Tedaj zgrabim tisti plošči ter ju vržem iz rok, in razbil sem ju pred vašimi očmi.

¹⁸A padna, ležel jsem před Hospodinem jako i prvé, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije, pro všecky hříchy vaše, kterýmiž jste byli zhřešili, činíce to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, a popouzejíce jeho.

¹⁸In padel sem pred GOSPODOM in ležal kakor poprej štirideset dni in štirideset noči: kruha nisem jedel in vode nisem pil zaradi vseh vaših grehov, s katerimi ste se pregrešili, ker ste storili, kar je zlo v očeh GOSPODOVIH, da ga dražite v jezo.

¹⁹Nebo bál jsem se prchlivosti a hněvu, kterýmž se byl popudil Hospodin proti vám, aby zahladil vás, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž.

¹⁹Zakaj bal sem se srda in togote, s katero se je jezil GOSPOD nad vami, hoteč vas pokončati. Ali GOSPOD me je uslišal tudi to pot.

²⁰Na Arona též rozhněval se byl Hospodin náramně, tak že ho zahladiti chtěl; tedy modlil jsem se také za Arona téhož času.

²⁰Tudi nad Aronom se je srdil GOSPOD silno, hoteč ga pokončati; in molil sem tudi za Arona tisti čas.

²¹Hřích pak váš, kterýž jste byli učinili, totiž tele, vzav, spálil jsem je ohněm a zdrobil jsem je, tluka je dobře, dokudž nebylo setříno na prach. Potom vsypal jsem prach jeho do potoka, kterýž tekl s té hory.

²¹In vzamem vaš greh, tele, ki ste ga naredili, in ga sežgem v ognju in razbijem na kosce ter vsega strem, da je bil drobičken prah, in prah vržem v potok, ki teče z gore.

²²Ano i v Tabbera a v Massah a v Kibrot Hattáve popouzeli jste Hospodina k hněvu.

²²Tudi v Taberi, v Masi in pri Grobeh poželjivosti ste dražili GOSPODA v jezo.

²³A když vás poslal Hospodin z Kádesbarne, řka: Vstupte a opanujte zemi tu, kterouž jsem vám dal, odporni jste byli řeči Hospodina Boha svého, a nevěřili jste jemu, aniž jste uposlechli hlasu jeho.

²³In ko vas je GOSPOD poslal iz Kades-barnee, rekoč: Pojdite gori, pripravite v svojo last deželo, ki sem vam jo dal, ste se uprli povelju GOSPODA, svojega Boga, in niste mu verovali in niste poslušali njegovega glasu.

²⁴Odporni jste byli Hospodinu od toho dne, jakž jsem vás poznal.

²⁴Uporni ste bili GOSPODU od dne, odkar vas poznam.

²⁵A padna, ležel jsem před Hospodinem čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, v nichž jsem rozprostíral se; nebo řekl Hospodin, že vás chce zahladiti.

²⁵Padel sem torej in ležal pred GOSPODOM tistih štirideset dni in štirideset noči, ker je bil rekel GOSPOD, da vas pokonča.

²⁶I modlil jsem se Hospodinu, řka: Panovníče Hospodine, nezatracujž lidu svého, a to dědictví svého, kteréž jsi vykoupil velikomocností svou, kteréž jsi vyvedl z Egypta v ruce silné.

²⁶In molil sem h GOSPODU in dejal: Gospod Jehova, ne pogubi ljudstva svojega in dediščine svoje, ki si jo odkupil po velikosti svoji, ki si jo izpeljal iz Egipta z mogočno roko.

²⁷Rozpomeniž se na služebníky své, Abrahama, Izáka a Jákoba; nepatřiž na tvrdost lidu tohoto, na bezbožnost jeho a na hříchy jeho,

²⁷Spomni se svojih hlapcev, Abrahama, Izaka in Jakoba; ne oziraj se na trdokornost tega ljudstva, na njih brezbožnost in greh;

²⁸Aby neřekli obyvatelé země té, z níž jsi nás vyvedl: Proto že nemohl Hospodin uvésti jich do země, kterouž zaslíbil jim, aneb že je měl v nenávisti, vyvedl je, aby je pobil na poušti.

²⁸da se ne bo govorilo v deželi, odkoder si nas izpeljal: Ker jih GOSPODU ni bilo moči privesti v deželo, katero jim je obljubil, in ker jih je sovražil, jih je izpeljal, da jih pobije v puščavi.Saj ljudstvo so tvoje in dediščina tvoja, ki si jo izpeljal z veliko svojo močjo in z iztegnjeno ramo svojo.

²⁹Však oni jsou lid tvůj a dědictví tvé, kteréž jsi vyvedl v síle své veliké a v rameni svém vztaženém.

²⁹Saj ljudstvo so tvoje in dediščina tvoja, ki si jo izpeljal z veliko svojo močjo in z iztegnjeno ramo svojo.