¹Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná:

¹Je zlo, ki sem ga videl pod solncem, in težko tlači ljudi:

²Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, ale jiný leckdos sžíře to, a toť jest marnost a bídná věc.

²Bog podeli komu bogastva in zakladov in časti, da ne manjka duši njegovi ničesar, karkoli bi si želel: a Bog mu ne da oblasti, da bi to užival, ampak tujec bo užil! To je ničemurnost in huda bolečina.

³Zplodil-li by kdo sto synů, a byl by živ mnoho let, jakkoli rozmnoženi jsou dnové let jeho, nebyl-li život jeho nasycen dobrými věcmi, a neměl by ani pohřbu, pravím, že šťastnější jest nedochůdče nežli on.

³Ako bi kdo rodil sto otrok in živel mnogo let, kakorkoli veliko bi bilo let njegovih število, a duša njegova bi se ne nasitila dobrega in nazadnje bi mu ne napravili pogreba, tedaj rečem: Izpovitek je srečnejši od njega!

⁴Nebo ono v zmaření přicházeje, do temností odchází, a jméno jeho temnostmi přikryto bývá.

⁴Ker ta pride v ničevosti in se odpravi v temi in njegovo ime ostane skrito v temi;

⁵Nýbrž ani slunce nevídá, aniž čeho poznává, a tak odpočinutí má lepší nežli onen.

⁵solnca tudi ni videl, ne česa spoznal. Ta počiva bolje nego on.

⁶A byť pak byl živ dva tisíce let, a pohodlí by neužil, zdaliž k jednomu místu všickni neodcházejí?

⁶In ako bi bil tudi dvakrat tisoč let živel, pa ne videl nič dobrega: ne gre li vse v en kraj?

⁷Všecka práce člověka jest pro ústa jeho, a však duše jeho nemůže se nasytiti.

⁷Ves trud človekov je za usta njegova, a duša se mu vendar ne nasiti!

⁸Nebo co má více moudrý nežli blázen? A co chudý, kterýž se umí chovati mezi lidmi?

⁸Ker kaj ima modri več nego bedak? kaj ubožec, ki se ume vesti pred živečimi?

⁹Lépe jest viděti nežli žádati, ale i to jest marnost a trápení ducha.

⁹Bolje, da oči kaj vidijo, nego da želje okoli tavajo. Tudi to je ničemurnost in lovljenje vetra.

¹⁰Čímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.

¹⁰Kar je postalo, je bilo že zdavnaj imenovano. In Bogu je znano, kaj bode človek, in ta se ne more pravdati z Onim, ki je močnejši od njega.

¹¹A poněvadž předsevzetí mnohá rozmnožují marnost, co na tom má člověk?

¹¹In ker je mnogo besed, ki pomnožujejo ničemurnost, kaj ima dobička človek od tega?Kajti kdo ve, kaj je dobro človeku v življenju, vse dni ničemurnega življenja njegovega, ki jih preživi kakor senca? Kajti kdo more povedati človeku, kaj bode za njim pod solncem?

¹²Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?

¹²Kajti kdo ve, kaj je dobro človeku v življenju, vse dni ničemurnega življenja njegovega, ki jih preživi kakor senca? Kajti kdo more povedati človeku, kaj bode za njim pod solncem?