¹Stalo se pak za času krále Asvera, (to jest ten Asverus, jenž kraloval od Indie až k Mouřenínské zemi nad sto dvadcíti a sedmi krajinami),

¹In zgodi se v dneh Ahasvera (to je tisti Ahasver, ki je kraljeval od Indije do Etiopije nad sto in sedemindvajsetimi pokrajinami),

²Že toho času, když seděl král Asverus na stolici království svého, jenž byla v Susan, městě královském,

²v tistih dneh, ko je sedel kralj Ahasver na kraljestva svojega prestolu, ki je bil v gradu Susanskem,

³Léta třetího kralování svého, učinil u sebe hody všechněm knížatům svým a služebníkům svým, nejznamenitějším Perským a Médským, hejtmanům a vládařům nad krajinami,

³v tretjem letu vladanja svojega, da je napravil gostovanje vsem knezom in hlapcem svojim: vojaštvo Perzije in Medije, plemenitniki in pokrajinski poglavarji so bili zbrani pred njim,

⁴Ukazuje bohatství, slávu království svého a čest, i ozdobu důstojnosti své za mnoho dnů, totiž za sto a osmdesáte dnů.

⁴ko jim je dal videti bogastvo slavnega kraljestva svojega in dragoceno sijajnost veličastva svojega mnogo dni, namreč sto in osemdeset dni.

⁵(A když se vyplnili dnové ti, učinil král všemu lidu, což ho koli bylo v Susan městě královském, od největšího až do nejmenšího, hody za sedm dní na paláci v zahradě při domě královském.)

⁵In ko so se dopolnili ti dnevi, je kralj naredil gostovanje vsemu ljudstvu, ki je bilo navzočno v Susanu v gradu, velikim in malim, sedem dni, na dvorišču ob vrtu pri kraljevi palači.

⁶Též čalouny bílé, zelené a z postavce modrého, zavěšené na provázcích kmentových a šarlatových u kroužků stříbrných, na sloupích mramorových, lůžka zlatá a stříbrná na podlaze porfyretové a mramorové, pariové a socharetové.

⁶Beli in škrlatnomodri bombaževi zastori so bili razobešeni z vrvicami iz bele tenčice in škrlata na srebrnih obročkih in na marmornih stebrih; počivalnice iz zlata in srebra so stale na tleh, vloženih z zelenim in belim marmorjem in z bisernjakom in s črnim marmorjem.

⁷Nápoj pak dávali v nádobách zlatých, a to v nádobách jiných a jiných, i vína královského v hojnosti, jakž slušelo na krále.

⁷In piti so jim dajali iz zlatih posod, in posode so bile vselej druge in druge, in kraljevega vina je bilo obilo po kraljevi darežljivosti.

⁸Ale ku pití, podlé nařízení, žádný nenutil. Nebo tak poručil král všechněm správcům domu svého, aby činili podlé vůle jednoho každého.

⁸In pitje je bilo po redu, ne da bi bil kdo silil; zakaj tako je kralj naročil vsem upravnikom hiše svoje, da naj vsakemu store, kakor mu je všeč.

⁹Také i královna Vasti učinila hody ženám v domě královském krále Asvera.

⁹Tudi kraljica Vasti je napravila gostovanje ženam v kraljevi hiši, ki je bila kralja Ahasvera.

¹⁰Dne pak sedmého, když se podveselil král vínem, rozkázal Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi, Bigtovi a Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi komorníkům, kteříž sloužili před oblíčejem krále Asvera,

¹⁰In sedmi dan, ko je bil kralj dobre volje od vina, je velel Mehumanu, Biztu, Harbonu, Bigtu, Abagtu, Zetarju in Karkasu, sedmim komornikom, ki so služili pred kraljem Ahasverom,

¹¹Aby přivedli Vasti královnu před oblíčej krále v koruně královské, aby okázal národům i knížatům krásu její; nebo velmi krásná byla.

¹¹naj predenj pripeljejo kraljico Vasto s kraljevsko krono, da bi pokazal ljudstvom in knezom nje lepoto, zakaj lepa je bila.

¹²Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému, skrze ty komorníky vzkázanému. Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se hněvem sám v sobě.

¹²Ali kraljica Vasti ni hotela priti po kraljevi besedi, ki so jo sporočili komorniki. Zato se kralj razsrdi in jeza se razvname v njem.

¹³I řekl král mudrcům znajícím časy, (nebo tak každé věci podával král na všecky zběhlé v právích a soudech),

¹³Tedaj veli kralj modrijanom, ki so bili vešči časom (kajti tako se je reševala vsaka stvar kraljeva vpričo vseh, ki so znali zakon in pravo;

¹⁴A nejbližšímu sebe Charsenovi, Setarovi, Admatovi, Tarsisovi, Meresovi, Marsenovi, Memuchanovi, sedmi vývodám Perským a Médským, jenž vídali tvář královskou, a sedali první po králi:

¹⁴in njemu najbližji so bili Karsena, Setar, Admata, Tarsis, Meres, Marsena in Memukan, sedmero vojvod Perzije in Medije, ki so gledali obličje kraljevo in na prvem mestu sedeli v kraljestvu):

¹⁵Co se má podlé práva státi s královnou Vasti, proto že nevyplnila rozkazu krále Asvera, stalého skrze komorníky?

¹⁵Kaj je storiti po zakonu kraljici Vasti, ker ni izvršila povelja kralja Ahasvera, ki so ga sporočili komorniki?

¹⁶Tedy řekl Memuchan před králem i knížaty: Ne proti samému králi zavinila královna Vasti, ale proti všechněm knížatům, a proti všechněm národům všech krajin Asvera krále.

¹⁶In Memukan odgovori pred kraljem in vojvodami: Kraljica Vasti se ni pregrešila samo zoper kralja, ampak tudi zoper vse kneze in zoper vsa ljudstva, kar jih je v vseh pokrajinah kralja Ahasvera.

¹⁷Nebo když se donese to, co učinila královna, všech žen, zlehčí sobě muže své a řeknou: An král Asverus rozkázal přivésti královnu Vasti před oblíčej svůj, a však nepřišla.

¹⁷Kajti to dejanje kraljice se raznese do vseh žen in bodo prezirale svoje može, ko se bo pravilo: Kralj Ahasver je velel kraljici Vasti, naj pride predenj, ali ni prišla!

¹⁸Nýbrž ještě tohoto dne budou to mluviti kněžny Perské a Médské, (kteréž slyšely, co učinila královna), všechněm knížatům královským, i naplodí se hojně pýchy a zpoury.

¹⁸In še danes bodo kneginje v Perziji in Mediji, ki so slišale o kraljičinem dejanju, pravile isto vsem kraljevim knezom; odtod bode dosti zaničevanja in srda.

¹⁹Jestliže se tedy králi za dobré vidí, nechť se stane výpověď královská od oblíčeje jeho, a nechť jest vepsána mezi práva Perská a Médská, kteráž by nemohla změněna býti, že nechtěla přijíti Vasti před oblíčej krále Asvera, pročež království její dá král jiné, lepší nežli ona.

¹⁹Ako se zdi kralju dobro, naj izide njegovo povelje in bodi zapisano v postave Peržanov in Medov nepremenljivo: Da ne sme Vasti priti več pred kralja Ahasvera. In kralj naj da njeno kraljevo dostojanstvo drugi, ki je boljša nego ona.

²⁰Tak když uslyší výpověd královskou, kterouž vyhlásiti dá po všem království svém, jakkoli veliké jest, všecky ženy v poctivosti míti budou manžely své, od největšího až do nejmenšího.

²⁰In ko se zasliši kraljev razglas, ki ga izda, po vsej kraljevini njegovi (kajti je velika), bodo spoštovale vse žene svoje može, od velikega do malega.

²¹I líbila se ta rada králi i knížatům, a učinil král podlé rady Memuchanovy.

²¹Ta nasvet se je videl dober kralju in knezom; in kralj je storil po besedi Memukanovi:kajti poslal je liste v vse kraljeve pokrajine, v vsako pokrajino po njenem pismu in vsakemu ljudstvu po njegovem jeziku, da naj bode vsak mož v hiši svoji gospodar in govori po jeziku ljudstva svojega.

²²A rozeslal listy do všech krajin královských, do jedné každé krajiny písmem jejím, a do každého národu jazykem jeho, aby každý muž byl pánem domu svého. Což oznámil každý hejtman lidu jazykem jeho.

²²kajti poslal je liste v vse kraljeve pokrajine, v vsako pokrajino po njenem pismu in vsakemu ljudstvu po njegovem jeziku, da naj bode vsak mož v hiši svoji gospodar in govori po jeziku ljudstva svojega.