¹: Mardocheus pak zvěděv všecko to, což se bylo stalo, roztrhl roucho své, a vzal na sebe žíni a popel, a jda po městě, křičel křikem velikým a žalostným.

¹Ko je Mardohej zvedel, kaj se je zgodilo, raztrga svojo obleko in se ogrne z raševnikom in potrese s pepelom in gre ven v mesto ter vpije glasno in bridko.

²A přišel až před bránu královskou; nebo žádný neměl vcházeti do brány královské v oděvu žíněném.

²In pride prav do vrat kraljevih; kajti nihče ni smel stopiti skozi vrata kraljeva, oblečen v raševnik.

³V každé také krajině i místě, kamžkoli slovo královské a výpověd jeho došla, kvílení veliké bylo od Židů, a půst, pláč i úpění, a žíni s popelem podestřeli sobě mnozí.

³In v vsaki pokrajini, kamorkoli je dospelo kraljevo povelje in njegov ukaz, je bila velika žalost med Judi, in postili so se in plakali in jadikovali ter mnogi so ležali na raševini in pepelu.

⁴Pročež přišedše děvečky Estery a komorníci její, oznámili jí to. I zarmoutila se královna velmi, a poslala šaty, aby oblékli Mardochea, a aby vzali žíni jeho od něho. Ale on jich nepřijal.

⁴In Esterine dekle in njeni komorniki so prišli in so ji povedali o Mardoheju, in kraljica se je silno prestrašila. In pošlje oblačila, da bi se Mardohej vanje preoblekel in raševino dejal od sebe; on jih pa ni sprejel.

⁵Tedy zavolavši Ester Hatacha, jednoho z komorníků královských, kteréhož jí byl dal za služebníka, poručila mu o Mardocheovi, aby přezvěděl, co a proč by to bylo.

⁵Tedaj pokliče Estera Hataha, enega kraljevih komornikov, ki ga ji je kralj dal v postrežbo, in mu naroči, naj gre k Mardoheju in zve, kaj je to in čemu tako dela?

⁶Takž vyšel Hatach k Mardocheovi na ulici města, kteráž jest před branou královskou.

⁶Hatah torej gre ven k Mardoheju na mestni trg, ki je bil pred kraljevimi vrati.

⁷I oznámil jemu Mardocheus všecko, co se mu přihodilo, i o té summě peněz, kterouž připověděl Aman dáti do komory královské proti Židům, k vyhlazení jich.

⁷In Mardohej mu pove vse, kar se mu je prigodilo, in število srebra, ki ga je Haman obljubil odtehtati v kraljevo zakladnico za Jude, da jih pogube.

⁸K tomu i přípis psané výpovědi, kteráž vyhlášena byla v Susan, aby zhubeni byli, dal jemu, aby ukázal Ester a oznámil jí, a aby jí rozkázal jíti k králi, a milosti hledati u něho, a prositi před tváří jeho za lid svůj.

⁸Dal mu je tudi prepis lista s poveljem, ki je bilo izdano v Susanu, da se pokončajo, naj ga pokaže Esteri in ji to naznani ter naj ji veli, da gre noter h kralju in ga prosi usmiljenja ter pred obličjem njegovim milo prosi za ljudstvo svoje.

⁹Tedy přišel Hatach, a oznámil Ester slova Mardocheova.

⁹In Hatah pride in sporoči Esteri besede Mardohejeve.

¹⁰I řekla Ester Hatachovi, a poručila mu oznámiti Mardocheovi:

¹⁰Tedaj govori Estera s Hatahom ter mu da sporočilo za Mardoheja, rekoč:

¹¹Všickni služebníci královští i lid krajin královských vědí, že kterýž by koli muž neb žena všel před krále do síně vnitřní, nejsa povolán, jedno právo o něm jest, aby hrdlo propadl, kromě toho, k komuž by král vztáhl berlu zlatou, že živ zůstane. Já pak nebyla jsem povolána, abych vešla k králi již třidceti dnů.

¹¹Vsi kraljevi hlapci in ljudje kraljevih pokrajin vedo, da je ena postava za vsakega, bodisi mož ali žena, ki bi vstopil h kralju v notranji dvor, ne da bi bil poklican, da tak mora umreti, razen tistega, proti kateremu seže kralj z zlatim žezlom, da ostani živ. A jaz nisem bila pozvana, naj pridem noter h kralju, že trideset dni.

¹²Ale když oznámili Mardocheovi slova Estery,

¹²In sporoče Mardoheju besede Esterine.

¹³Řekl Mardocheus, aby zase oznámeno bylo Esteře: Nemysl sobě, abys zachována býti mohla v domě královském ze všech Židů.

¹³Mardohej pa veli odgovoriti Esteri: Ne misli pri sebi, da se otmeš v kraljevi hiši sama mimo vseh Judov.

¹⁴Nebo jestliže se umlčíš v tento čas, oddechnutí a vysvobození Židům přijde odjinud, ty pak a dům otce tvého zahynete. A kdo ví, ne pro tento-lis čas přišla k tomu království?

¹⁴Kajti ako boš docela molčala v tem času, pride olajšava in rešitev Judom iz drugega kraja, ti pa in očeta tvojega hiša bosta pokončani. In kdo ve, ali nisi za tak čas, kakršen je sedaj, dosegla kraljestva?

¹⁵I řekla Ester, aby zase oznámili Mardocheovi:

¹⁵Nato veli Estera odgovoriti Mardoheju:

¹⁶Jdi a shromažď všecky Židy, což jest jich v Susan, a posťte se za mne, a nejezte ani píte za tři dni, v noci ani ve dne. Já podobně, i panny mé postiti se budou, a teprv vejdu k králi, což však neobyčejné jest, a jestližeť zahynu, nechť zahynu.

¹⁶Pojdi, zberi vse Jude, ki bivajo v Susanu, in postite se zame, da ne jeste in ne pijete tri dni, ne dan, ne noč; tudi jaz s svojimi deklami se bomo enako postile. In potem pojdem noter h kralju, dasi ni po postavi; in ako poginem, naj poginem!Odšel je torej Mardohej in storil vse, prav kakor mu je velela Estera.

¹⁷Tedy šel Mardocheus, a učinil všecko tak, jakž mu poručila Ester.

¹⁷Odšel je torej Mardohej in storil vse, prav kakor mu je velela Estera.