¹A tak přišel král i Aman, aby hodovali s Ester královnou.

¹Prideta torej kralj in Haman gostit se pri kraljici Esteri.

²I řekl král k Ester opět druhého dne, napiv se vína: Jaká jest žádost tvá, Ester královno? A budeť dáno. Aneb jaká jest prosba tvá? Až do polovice království staneť se.

²In kralj zopet vpraša Estero drugi dan, ko so pili vino: Kaj je prošnja tvoja, kraljica Estera? in dano ti bo. In česa želiš? Do polovice kraljestva, in zgodi se ti!

³Tedy odpověděla Ester královna a řekla: Jestliže jsem nalezla milost před očima tvýma, ó králi, a jestliže se králi za dobré vidí, nechť mi jest darován život můj k mé žádosti, a národu mému k prosbě mé.

³Tedaj odgovori kraljica Estera in reče: Ako sem našla milost v očeh tvojih, o kralj, in ako se kralju vzvidi: Dano mi bodi moje življenje za prošnjo mojo in moje ljudstvo za željo mojo.

⁴Nebo prodáni jsme, já i národ můj, abychom zbiti, pomordováni a vyhlazeni byli, ješto kdybychom za služebníky a děvky prodáni byli, mlčela bych, ač by i tak ten nepřítel nijakž nemohl nahraditi králi té škody.

⁴Zakaj prodani smo, jaz in ljudstvo moje, da nas pokončajo, pomore in pogube. In ako bi nas bili prodali vsaj za sužnje in sužnice, bi molčala, dasi bi zatiralec ne mogel kralju povrniti škode.

⁵Opět odpovídaje král Asverus, řekl Ester královně: I kdož jest to ten, a kde jest ten, jehož srdce tak jest naduté, aby to činil?

⁵In deje kralj Ahasver in reče kraljici Esteri: Kdo pa je ta in kje je ta, ki ga je obvladalo zlobno srce njegovo, da to stori?

⁶I řekla Ester: Muž protivník a nepřítel nejhorší jest Aman tento. Takž Aman zhrozil se před oblíčejem krále a královny.

⁶In Estera reče: Zatiralec in sovražnik je tale hudobni Haman. Tedaj se Haman prestraši pred kraljem in pred kraljico.

⁷Tedy král vstal v prchlivosti své od pití vína, a vyšel na zahradu při paláci. Aman pak pozůstal tu, aby prosil za život svůj Estery královny; nebo viděl, že jest o něm zle uloženo od krále.

⁷In kralj vstane v jezi svoji od pitja vina in gre na vrt pri palači. Haman pa ostane, da prosi kraljico Estero za življenje svoje: zakaj videl je, da mu je že pripravljeno hudo od kralja.

⁸Potom král navrátil se z zahrady palácu do domu, kdež pil víno, a Aman padl na lůžko, na kterémž seděla Ester. I řekl král: Což ještě násilé učiniti chce královně u mne v domě? A hned jakž slovo to vyšlo z úst krále, tvář Amanovu zakryli.

⁸V tem se vrne kralj z vrta pri palači v hišo, kjer so pili vino; Haman pa se je bil zgrudil na počivalnico, na kateri je sedela Estera. Tedaj veli kralj: Hoče li še kraljici silo delati pred menoj v hiši? Komaj je prišla ta beseda kralju iz ust, so Hamanu zagrnili obraz.

⁹Mezi tím řekl Charbona, jeden z komorníků, před králem: Aj, ještě šibenice, kterouž připravil Aman Mardocheovi, kterýž mluvil králi k dobrému, stojí při domě Amanově, zvýší padesáti loket. I řekl král: Oběstež ho na ní.

⁹V tem reče Harbona, eden komornikov, ki so stali pred kraljem: Saj, glej, stoje pri hiši Hamanovi vislice, katere je Haman naredil za Mardoheja, ki je dobro govoril za kralja. In kralj veli: Obesite ga nanje!In obesili so Hamana na vislice, ki jih je bil pripravil za Mardoheja. In srd kraljev se je pomiril.

¹⁰Tedy oběsili Amana na té šibenici, kterouž byl připravil Mardocheovi. A tak prchlivost královská ukojila se.

¹⁰In obesili so Hamana na vislice, ki jih je bil pripravil za Mardoheja. In srd kraljev se je pomiril.