¹Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.

¹In potem sta šla Mojzes in Aron ter rekla Faraonu: Tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov: Pusti ljudstvo moje, da mi obhajajo praznik v puščavi.

²Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.

²In Faraon odgovori: Kdo je GOSPOD, čigar glas naj poslušam, da izpustim Izraela? Ne poznam GOSPODA, tudi Izraela ne bom pustil.

³I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.

³In ona rečeta: Bog Hebrejcev nam je prišel naproti. Pústi nas, prosimo, da gremo tri dni hoda v puščavo in darujemo GOSPODU, Bogu svojemu, da nas ne kaznuje s kugo ali z mečem.

⁴I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.

⁴In kralj egiptovski jima reče: Zakaj hočeta, Mojzes in Aron, oprostiti ljudstvo dela njegovega? Pojdita le k raboti svoji!

⁵Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

⁵In Faraon reče: Glejta, preveč je že ljudstva v deželi, in vidva mu hočeta dati počitek od rabote njegove!

⁶I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:

⁶In ukazal je Faraon tistega dne priganjačem ljudstva in nadzornikom njegovim, rekoč:

⁷Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.

⁷Ne smete več ljudstvu dajati slame za izdelovanje opeke kakor doslej; naj sami gredo in si naberejo slame.

⁸Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu.

⁸Toda isto število opeke, kolikor so jo izdelovali doslej, jim morate naložiti, ne odštevši prav ničesar; kajti nič ne delajo, zato vpijejo, govoreč: Pojdimo darovat Bogu svojemu!

⁹Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.

⁹Težavna bodi služba tem ljudem, da bodo imeli dosti opravila in ne bodo pazili na lažnive besede!

¹⁰Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.

¹⁰In odšli so priganjači ljudstva in njegovi nadzorniki in govorili so ljudstvu: Tako pravi Faraon: Slame vam ne bom več dajal.

¹¹Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho.

¹¹Pojdite sami, prinesite si slame, kjerkoli je kaj najdete; toda služba se vam nič ne olajša.

¹²I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy.

¹²In razkropilo se je ljudstvo po vsej zemlji Egiptovski, da bi zbirali strn za slamo.

¹³A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla.

¹³Priganjači pa so jih pritiskali, govoreč: Opravljajte svoje delo, vsak dan svoje delo, kakor takrat, ko je bila slama.

¹⁴I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?

¹⁴In bili so tepeni nadzorniki sinov Izraelovih, ki so jih nad njimi postavili priganjači Faraonovi; rekli so jim: Zakaj niste dodelali svojega števila opeke, ne včeraj, ne danes, kakor ste poprej?

¹⁵I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým?

¹⁵In prišli so nadzorniki sinov Izraelovih k Faraonu in so vpili in rekli: Zakaj tako ravnaš s hlapci svojimi?

¹⁶Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj.

¹⁶Slame ne dajó hlapcem tvojim, vendar velevajo: Delajte opeko; in glej, hlapci tvoji so tepeni, in krivo je tvoje ljudstvo.

¹⁷I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu.

¹⁷On pa reče: Nič ne delate, nič ne delate! zato govorite: Pojdimo darovat GOSPODU!

¹⁸Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte.

¹⁸In zdaj pojdite in delajte! Slame vam ne bodo dajali, a število opeke morate oddati.

¹⁹Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,

¹⁹In izprevideli so nadzorniki sinov Izraelovih, da so v stiski, ker morajo reči: Nič manj ne delajte opeke; vsak dan svoje delo!

²⁰Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona.

²⁰Ko so se torej sešli z Mojzesom in Aronom, ki sta stala, da bi jih srečala na poti od Faraona,

²¹A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.

²¹so jima rekli: GOSPOD poglej na vaju in naj sodi, ker sta naš duh smrdljiv storila pred Faraonom in pred služabniki njegovimi, da bi dala meč v njih roke, da nas pomoré.

²²I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?

²²In obrne se Mojzes h GOSPODU in reče: GOSPOD, zakaj ravnaš tako hudo s tem ljudstvom? zakaj si me vendar poslal?Kajti odkar sem šel k Faraonu, da bi govoril v tvojem imenu, ravna še huje s tem ljudstvom, in ti nisi nikakor rešil ljudstva svojega.

²³Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.

²³Kajti odkar sem šel k Faraonu, da bi govoril v tvojem imenu, ravna še huje s tem ljudstvom, in ti nisi nikakor rešil ljudstva svojega.