¹Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹In beseda GOSPODOVA mi pride, govoreč:

²Synu člověčí, vydej pohádku, a předlož podobenství o domu Izraelském,

²Sin človečji, zastavi uganko in govóri priliko hiši Izraelovi

³A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Orlice veliká, velikých křídel a dlouhých brků, plná peří, strakatá, přiletěvši na Libán, vzala vrch cedru.

³in reci: Tako pravi Gospod Jehova: Velik orel z velikimi perutnicami in dolgimi letalnimi peresi, poln pisanega perja, je priletel na Libanon in odtrgal vrh cedrovega drevesa.

⁴Vrch mladistvých ratolestí jeho ulomila, a přenesla jej do země kupecké; v městě kupeckém položila jej.

⁴Najgorenjo vejico je odtrgal in jo odnesel v deželo tržnikov in jo postavil v mestu kupčevalcev.

⁵Potom vzavši z semene té země, vsadila je v poli úrodném, a vsadila je velmi opatrně při vodách mnohých.

⁵In vzame semena dežele ter ga vseje na žitno njivo; nesel ga je k obilim vodam, gojil ga je kakor vrbo.

⁶Kteréžto bylo by vzešlo, a bylo by révem bujným, jakžkoli nízké postavy, a byly by patřily ratolesti jeho k ní, a kořenové jeho poddáni byli by jí, a tak bylo by kmenem vinným, kterýž by vydal byl ratolesti, a vypustil rozvody.

⁶In vzraslo je in postalo bohotna vinska trta nizke rasti, da so se njene veje obračale proti orlu in korenine njene bile pod njim; tako je postala vinska trta in poganjala mladike in raztezala grebenice.

⁷Ale byla orlice jedna veliká velikých křídel a vypeřená, a aj, ten kmen vinný připjal kořeny své k ní, a ratolesti své vztáhl k ní, aby svlažovala jej z brázd štípení svého,

⁷Bil je pa drug velik orel z velikimi perutnicami in obilim perjem. In glej, ta vinska trta je od gredic svojega sadišča krivo iztezala korenine svoje žejno do njega in razgibala svoje veje proti njemu, da bi jo namakal.

⁸Ješto v poli dobrém, při vodách mnohých štípen byl, aby vypustil ratolesti, a nesl ovoce, a byl kmenem slavným.

⁸Na dobri njivi, pri obilnih vodah je bila zasajena, da bi poganjala mladike in rodila sad, da postane slavna vinska trta.

⁹Rci: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž se podaří? Zdaliž kořenů jeho nevytrhá, a ovoce jeho neotrhá a neusuší? Zdaž všech ratolestí vyrostlých z něho neusuší? Zdaliž s velikou silou a s mnohým lidem nevyhladí ho z kořenů jeho?

⁹Reci: Tako pravi Gospod Jehova: Bo li imela srečo? Ne izruje li oni korenin njenih in odreže njenega sadu, da usahne? Vse njeno mlado listje, ki ga je pognala, se posuši; in ne bode treba velike moči in mnogega ljudstva, da jo vzdignejo od korenin njenih.

¹⁰Aj, jakžkoli štípen, zdaliž se podaří? Zdaliž, jakž se ho dotkne vítr východní, do konce neuschne? Při brázdách, při nichž se ujal, zdaž neuschne?

¹⁰In glej, čeprav zasajena, bo li imela srečo? Se li ne posuši docela, kakor hitro se je dotakne vzhodni veter? Usahne na gredicah, na katerih raste.

¹¹Za tím stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹¹Še mi pride beseda GOSPODOVA, govoreč:

¹²Rci nyní domu zpurnému: Nevíte-liž, co je toto? Rci: Aj, přitáhl král Babylonský do Jeruzaléma, a vzal krále jeho i knížata jeho, a zavedl je s sebou do Babylona.

¹²Govóri vendar tisti uporni družini: Ne veste li, kaj to pomeni? Reci: Glejte, kralj babilonski je prišel v Jeruzalem in je vzel kralja in kneze v njem ter jih odpeljal k sebi v Babilon.

¹³Vzal také z semene královského, a učiniv s ním smlouvu, přísahou jej zavázal, a silné země té pobral,

¹³In vzel je enega od kraljevega semena in ž njim sklenil zavezo in ga zaprisegel; mogočnike v deželi pa je vzel s seboj,

¹⁴Aby bylo království snížené, proto aby se nepozdvihovalo, aby ostříhaje smlouvy jeho, tak stálo.

¹⁴da bodi kraljestvo ponižno, da bi se ne povzdignilo, temuč da bi, držeč zavezo svojo, obstalo.

¹⁵Ale zprotivil se jemu, poslav posly své do Egypta, aby jemu podal koní a lidu mnohého. Zdaž se mu to podaří? Zdaž pomsty ujde ten, kdož tak činí? Ten kdož ruší smlouvu, zdaliž pomsty ujde?

¹⁵Ali on se mu je uprl; poslal je sporočnike svoje v Egipt, da naj mu dado konj in dosti ljudstva. Bo li imel srečo? ubeži li, ko je to storil? Prelomil je zavezo, pa bi ubežal?

¹⁶Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že v místě krále toho, kterýž jej králem učinil, jehož přísahou pohrdl, a jehož smlouvu zrušil, u něho v Babyloně umře.

¹⁶Kakor res živim, govori Gospod Jehova: v kraju, kjer prebiva kralj, ki ga je postavil za kralja, pa mu je prisego v nič dejal in zavezo ž njim prelomil, pri njem umre v Babilonu.

¹⁷Aniž mu Farao s vojskem velikým a s zástupem mnohým co napomůže v boji, když vysype násyp, a vzdělá šance, aby zahubil množství lidí,

¹⁷In nič ne opravi Faraon zanj z veliko vojsko in z veliko množico v boju, ko bodo nanašali nasipe in zidali obležne utrdbe, da iztrebijo mnogo duš.

¹⁸Poněvadž pohrdl přísahou, zrušiv smlouvu. Neb aj, podal ruky své, a však všecko toto činí. Neujdeť pomsty.

¹⁸Ker je v nič dejal prisego, prelomivši zavezo, – in glej, v roko je bil nanjo segel, in vendar je storil vse to – ne ubeži.

¹⁹Protož takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že přísahu svou, kterouž pohrdl, a smlouvu svou, kterouž zrušil, jistotně obrátím na hlavu jeho.

¹⁹Zatorej pravi tako Gospod Jehova: Kakor resnično živim, prisego meni, ki jo je v nič dejal, in zavezo z menoj, ki jo je prelomil, prav to mu pripravim nad glavo!

²⁰Nebo roztáhnu na něj sít svou, a polapen bude do vrše mé, i zavedu jej do Babylona, a souditi se s ním budu tam pro přestoupení jeho, kteréhož se dopustil proti mně.

²⁰In vržem mrežo svojo nanj in ulovljen bo v lovnici moji, in privedem ga v Babilon in tam se bom ž njim pravdal zaradi nezvestobe, ki jo je zagrešil zoper mene.

²¹Všickni též, kteříž utekli od něho se všemi houfy jeho, od meče padnou, ostatní pak na všecky strany rozprostříni budou. I zvíte, že já Hospodin mluvil jsem.

²¹In vsi ubežniki njegovi od vseh krdel njegovih popadajo pod mečem, in kar jih preostane, bodo razkropljeni na vse vetrove. In spoznate, da sem jaz, GOSPOD, govoril.

²²Takto praví Panovník Hospodin: A však vezmu z vrchu cedru toho vysokého a vsadím, z vrchu mladistvých ratolestí jeho mladou větvičku ulomím, a štípím na hoře vysoké a vyvýšené.

²²Tako pravi Gospod Jehova: Tudi jaz vzamem od vršiča visoke cedre in ga zasadim; od najgorenjih vejic njenih odtrgam eno mlado in jo zasadim ne gori visoki in vzvišeni.

²³Na hoře vysoké Izraelské štípím ji, i vypustí ratolesti, a ponese ovoce, a tak učiněna bude cedrem slavným, a bude bydliti pod ním všeliké ptactvo; všecko, což křídla má, v stínu ratolestí jeho bydliti bude.

²³Na visoki gori Izraelovi jo zasadim, in požene mladike in prinese sad in postane slavna cedra; in pod njo bodo prebivali vsi ptiči, vsakršna perutnina: v senci mladik njenih se nastanijo.In spoznajo vsa drevesa na polju, da sem jaz, GOSPOD, ponižal visoko drevo, povišal nizko drevo, posušil zeleno drevo in suhemu drevesu dal zeleneti. Jaz, GOSPOD, sem govoril in storil.

²⁴A tak zvědí všecka dříví polní, že já Hospodin snížil jsem dřevo vysoké, a povýšil jsem dřeva nízkého; usušil jsem strom zelený, a způsobil to, aby zkvetl strom suchý. Já Hospodin mluvil jsem to i učiním.

²⁴In spoznajo vsa drevesa na polju, da sem jaz, GOSPOD, ponižal visoko drevo, povišal nizko drevo, posušil zeleno drevo in suhemu drevesu dal zeleneti. Jaz, GOSPOD, sem govoril in storil.