¹Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹Zopet mi je prišla beseda GOSPODOVA, govoreč:

²Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,

²Sin človečji, oznani Jeruzalemu gnusobe njegove

³A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.

³in reci: Tako pravi Gospod Jehova Jeruzalemu: Izvir tvoj in rojstvo tvoje je iz dežele Kanaancev; oče tvoj je bil Amorejec, mati tvoja pa Hetejka.

⁴Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.

⁴In kar se tiče rojstva tvojega – v dan, ko si bila rojena, ti ni bil popek odrezan, tudi nisi bila z vodo umita, da bi bila očiščena, niti s soljo nisi bila odrgnjena, ne v plenice povita.

⁵Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.

⁵Nobeno oko se ni milosrčno ozrlo nate, da ti stori teh reči eno, da se ti izkaže usmiljenje; bila si pa na polje vržena, ker jim je mrzelo življenje tvoje, v dan rojstva svojega.

⁶A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď.

⁶Tedaj sem šel mimo tebe in, videč te, da se valjaš v krvi svoji, sem ti rekel: Čeprav si v krvi svoji, žívi! res, rekel sem ti: v krvi svoji žívi!

⁷Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá.

⁷V desettisoči, kakor rastline na polju, sem te naredil, in vzrasla si in postala velika in dospela do dražestne milobe: prsi so se ti napele in lasje ti zrasli; ali naga si bila in gola.

⁸Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna.

⁸Ko sem pa šel mimo tebe in te pogledal, glej, čas tvoj je bil čas ljubezni; tedaj sem čezte pregrnil krilo svoje in zakril goloto tvojo; in prisegel sem ti ter zavezo storil s teboj, govori Gospod Jehova, in postala si moja.

⁹I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem.

⁹Nato sem te umil z vodo in te opral tvoje krvi in te pomazilil z oljem.

¹⁰Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným.

¹⁰In oblekel sem te s pisanim oblačilom in ti obul tjulenje kože in te opasal s tenčico in ogrnil s svilo;

¹¹Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé.

¹¹in olepotil sem te z lepotičjem: zapestnice sem ti del na roke in verižico na grlo,

¹²Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.

¹²in vtaknil sem ti obroček v nos in uhane v ušesa in ti položil krasen venec na glavo.

¹³A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království,

¹³In tako si bila olepšana z zlatom in srebrom, in obleka tvoja je bila iz tenčice, svile in pisane tkanine; jedla si belo moko in med in olje. In bila si silno lepa ter si dosegla kraljestva.

¹⁴Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.

¹⁴In tvoje ime je zaslovelo med narodi zaradi lepote tvoje, ker je bila dovršena po veličastju mojem, s katerim sem te obdal, govori Gospod Jehova.

¹⁵Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé.

¹⁵Ali ti si se zanesla na lepoto svojo in si se vdala nečistovanju vsled slovečega imena svojega, trosila si nečistosti svoje na vsakega mimogredočega: lahko je užival lepote tvoje.

¹⁶A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude.

¹⁶In vzela si od svojih oblačil in sebi napravila pisane višave in na njih nečistovala – kaj takega se več ne primeri in ne zgodi.

¹⁷Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.

¹⁷Vzela si tudi krasne dragotine svoje iz mojega zlata in iz mojega srebra, ki sem ti jih bil dal, in naredila si sebi moških podob in nečistovala ž njimi;

¹⁸Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.

¹⁸in s pisanimi oblačili svojimi si jih pregrinjala in moje olje in kadilo si prednje polagala.

¹⁹Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.

¹⁹Tudi kruh moj, ki sem ti ga dal, belo moko in olje in med, s katerim sem te hranil, si polagala prednje v prijetno dišavo. To se je godilo, govori Gospod Jehova.

²⁰Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá,

²⁰Vrhutega si jemala sinove in hčere svoje, ki si jih rodila meni, in jih darovala njim v žrtje. Je li majhna reč nečistovanje tvoje,

²¹Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?

²¹da si morila otroke moje ter jih izročala, naj gredo njim v čast skozi ogenj?

²²K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své.

²²In pri vseh gnusobah svojih in nečistovanju svojem se nisi spominjala dni mladosti svoje, kako si bila naga in gola in si se valjala v krvi svoji!

²³Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin,

²³In zgodilo se je po vsej hudobnosti tvoji (gorje, gorje ti! govori Gospod Jehova),

²⁴Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici.

²⁴da si si zgradila hram in naredila vzvišen kraj v vsaki ulici;

²⁵Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila.

²⁵ob vsakem razpotju si zgradila vzvišen kraj svoj, in skrunila si lepoto svojo in svoje noge razvirala vsem, ki so mimo šli, in množila si nečistovanje svoje.

²⁶Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela.

²⁶Nečistovala si tudi z Egipčani, sosedi svojimi velikih udov, in si množila nečistovanje svoje, da bi me dražila v jezo.

²⁷Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou.

²⁷In glej, iztegnil sem roko svojo zoper tebe in zmanjšal določeni ti živež in te izročil volji sovražilk tvojih, hčer filistejskih, ki jih je bilo sram nesramnega počenjanja tvojega.

²⁸Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.

²⁸Vdala si se nečistovanju tudi z Asirci, ker se nisi mogla nasititi, in nečistovala si ž njimi, pa še nisi bila sita.

²⁹A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.

²⁹Potem si pomnožila nečistovanje svoje proti deželi tržnikov, proti Kaldeji, a še tega nisi bila sita.

³⁰Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté,

³⁰Kako ti omedleva srce, govori Gospod Jehova, ko vse to počenjaš, delo razuzdane nečistnice,

³¹Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka,

³¹da si gradiš hram ob vsakem razpotju in vzvišen kraj svoj v vsaki ulici. In nisi bila kakor navadna nečistnica, ker si zaničevala plačilo,

³²A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.

³²tudi ne kakor žena prešeštnica, ki namesto svojega moža sprejema druge.

³³Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.

³³Vsem nečistnicam dajó darila, ali ti si dajala darila vsem ljubovnikom svojim in si jih podkupovala, da bi od vseh strani prihajali k tebi nečistovat s teboj.

³⁴A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak.

³⁴In bilo je pri tebi naopak kakor pri drugih ženskah, da niso hodili za teboj nečistovat: zakaj sama si dajala plačilo, tebi pa niso dajali plačila, bilo je torej s teboj naopak.

³⁵Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo:

³⁵Zato čuj, nečistnica, besedo GOSPODOVO!

³⁶Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim:

³⁶Tako pravi Gospod Jehova: Ker se je razlila nesramnost tvoja in je nagota tvoja bila odkrita v nečistovanju tvojem z ljubovniki tvojimi in zaradi vseh pregnusobnih malikov tvojih in za kri otrok tvojih, ki si jih jim dala:

³⁷Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou.

³⁷zato, glej, zberem vse ljubovnike tvoje, ki si jim bila prijetna, in vse, ki si jih ljubila, z vsemi, ki si jih sovražila, zberem jih od vseh strani zoper tebe in odgrnem pred njimi nagoto tvojo, da bi videli vso nagoto tvojo.

³⁸A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.

³⁸In sodil te bom, kakor so sojene žene, ki kršijo zakon in moré otroke, in pustim te izkrvaveti v srdu in gorečnosti.

³⁹Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté.

³⁹In izročim te v njih pest, da podero hrame tvoje in porušijo vzvišene kraje tvoje ter strgajo s tebe oblačilo in pobero krasne dragotine tvoje in te puste nago in razodeto ležati.

⁴⁰I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.

⁴⁰In pripeljejo gori nadte zbor sovražnikov in te s kamenjem posujejo in razsekajo z meči.

⁴¹Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.

⁴¹In požgó hiše tvoje z ognjem ter store sodbo nad teboj pred očmi mnogih žen. In tako storim, da nehaš nečistovati in plačila tudi ne boš več dajala.

⁴²A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,

⁴²In s tem pomirim togoto svojo nad teboj in gorečnost moja se umakne od tebe, in bodem miren in se ne bom več jezil.

⁴³Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.

⁴³Ker se nisi spominjala dni mladosti svoje, temuč si me dražila z vsem tem, zato, glej, sem ti spravil tvoje dejanje na glavo, govori Gospod Jehova, da ne bi več počenjala te nesramnosti poleg vseh gnusob svojih.

⁴⁴Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její.

⁴⁴Glej, sleherni, kdor rabi pregovore, obrne ta pregovor nate, govoreč: Kakršna mati, taka njena hči.

⁴⁵Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.

⁴⁵Ti si matere svoje hči, ki je odpahnila moža svojega in otroke svoje, in sestra si svojih sester, ki so se iznebile mož in otrok svojih. Mati vaša je bila Hetejka in oče vaš Amorejec.

⁴⁶Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.

⁴⁶Starejša sestra tvoja pa je Samarija s hčerami svojimi, ki prebiva tebi na levici; in mlajša sestra, ki prebiva tebi na desno, je Sodoma s hčerami svojimi.

⁴⁷Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.

⁴⁷Toda nisi hodila po njih potih, ne delala po njih gnusobah; ali kakor da bi to bilo malo, si bolj popačeno ravnala na vseh svojih potih nego one.

⁴⁸Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými.

⁴⁸Resnično, kakor živim, govori Gospod Jehova: Sodoma, sestra tvoja, ona in hčere njene niso delale kakor ti s svojimi hčerami!

⁴⁹Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.

⁴⁹Glej, to je bila pregreha sestre tvoje Sodome: v prevzetnosti, v vsem obilju in brezskrbnem pokoju je živela s hčerami svojimi, roke pa ubogim in potrebnim ni pokrepčala;

⁵⁰Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo.

⁵⁰a prevzetovale so in počenjale gnusobe pred mojimi očmi. Zato sem jih odpravil, ko sem bil to videl.

⁵¹Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.

⁵¹Samarija tudi polovice tvojih grehov ni zagrešila; ti si pomnožila gnusobe svoje bolj nego onidve in si pravičnejši izkazala sestri svoji po vseh gnusobah, kar si jih zakrivila.

⁵²Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své.

⁵²Zatorej nosi tudi ti sramoto svojo, ki si jo prisodila svojima sestrama; po tvojih grehih, ki si jih gnusneje počenjala nego onidve, sta oni pravičnejši od tebe. Torej bodi tudi ti osramočena in nosi sramoto svojo, ker si pravičnejši izkazala sestri svoji.

⁵³Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich,

⁵³Hočem pa nazaj pripeljati njiju ujetništvo, ujetnike Sodome in njenih hčera in ujetnike Samarije in njenih hčera, pa tudi tvoje ujetnike med njimi;

⁵⁴Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením.

⁵⁴da naj nosiš sramoto svojo in se sramuješ vsega, kar si storila, ko jima bodeš v tolažbo.

⁵⁵Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému.

⁵⁵In tvoji sestri, Sodoma in hčere njene, tudi Samarija in hčere njene se povrnejo v prejšnji stan svoj, pa tudi ti in hčere tvoje se povrnete v prejšnji stan svoj.

⁵⁶Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého,

⁵⁶Kajti o Sodomi, sestri tvoji, ni bilo slišati iz ust tvojih v dan prevzetovanja tvojega,

⁵⁷Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran:

⁵⁷preden je bila razodeta hudobnost tvoja, kakor ob času, ko so te zasmehovale hčere sirske in vse, ki so okoli nje, hčere filistejske, ki so te zaničevale kroginkrog.

⁵⁸Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.

⁵⁸Nesramnost svojo in gnusobe svoje, ti jih boš nosila, govori GOSPOD.

⁵⁹Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu.

⁵⁹Kajti tako pravi Gospod Jehova: Prav tako bom s teboj delal, kakor si ti delala, ki si v nič dejala prisego, prelomivši zavezo.

⁶⁰A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.

⁶⁰Vendar se bom spominjal zaveze svoje s teboj v dneh mladosti tvoje in ti ustanovim zavezo večno.

⁶¹I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.

⁶¹Tedaj se boš spominjala potov svojih in se sramovala, ko prejmeš k sebi sestri svoji, starejši od tebe, z mlajšimi vred, ko ti jih dam za hčere, ali ne na podlagi zaveze tvoje.

⁶²A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,

⁶²In ustanovim s teboj zavezo svojo, in spoznaš, da sem jaz GOSPOD:da bi se spominjala in sramovala in nikdar ne odprla ust svojih zaradi sramote svoje, ko ti odpustim vse, kar si storila, govori Gospod Jehova.

⁶³Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.

⁶³da bi se spominjala in sramovala in nikdar ne odprla ust svojih zaradi sramote svoje, ko ti odpustim vse, kar si storila, govori Gospod Jehova.