¹Potom zavolal hlasem velikým, tak že jsem slyšel, řka: Přistupte hejtmané k tomuto městu, a jeden každý s zbrojí svou hubící v ruce své.

¹In vpil mi je na ušesa z glasom velikim govoreč: Bližajte se, ki vam je kaznovati mesto, vsak s svojo morilno pripravo v roki!

²A aj, šest mužů přišlo cestou k bráně hořejší, kteráž patří na půlnoci, maje každý zbroj svou rozrážející v ruce své. Muž pak jeden byl u prostřed nich, oděný rouchem lněným, a kalamář písařský při bedrách jeho; a přišedše, stáli u oltáře měděného.

²In glej, šest mož pride po poti od zgornjih vrat, ki so obrnjena proti severu, vsak s svojo rušilno pripravo v roki, in eden sredi njih v platnenem oblačilu s pisarsko pripravo ob strani. In vstopijo in se postavijo pri bronastem oltarju.

³Sláva pak Boha Izraelského sstoupila byla s cherubína, na kterémž byla, k prahu domu, a zvolala na muže toho oděného rouchem lněným, při jehož bedrách byl kalamář písařský.

³Slava Boga Izraelovega pa se je vzdignila od keruba, nad katerim je bila, proti hišnemu pragu. In zakliče možu v platnenem oblačilu, ki je imel pisarsko pripravo ob strani.

⁴I řekl jemu Hospodin: Přejdi prostředkem města, prostředkem Jeruzaléma, a znamenej znamením na čelích muže ty, kteříž vzdychají a naříkají nade všemi ohavnostmi dějícími se u prostřed něho.

⁴In GOSPOD mu veli: Pojdi posredi mesta, posredi Jeruzalema in začrkaj znamenje na čela ljudem, ki zdihujejo in žalujejo nad vsemi gnusobami, ki se v nje godé.

⁵Oněmno pak řekl tak, že jsem slyšel: Projděte skrze město za ním, a bíte; neodpouštějž oko vaše, aniž se slitovávejte.

⁵Drugim pa reče, da sem slišal: Idite po mestu za njim in pobijajte; oko vaše ne prizanesi in ne usmilite se!

⁶Starce, mládence i pannu, maličké i ženy mordujte do vyhubení, ale ke všelikému muži, na němž by bylo znamení, nepřistupujte, a od svatyně mé počněte. Takž začali od mužů těch starších, kteříž byli před chrámem.

⁶Pomorite jih do zadnjega starce, mladeniče in device, otročiče in žene, a ne približajte se nikomur, ki ima znamenje na sebi; začnite pa pri mojem svetišču. Začno torej pri starih možeh, ki so bili pred hišo.

⁷(Nebo jim byl řekl: Poškvrňte domu, a naplňte síně zbitými. Jdětež.) A vyšedše, bili v městě.

⁷In jim veli: Omadežite hišo in napolnite dvorišča s pomorjenimi; potem pojdite ven! In šli so ven in pobijali po mestu.

⁸I stalo se, když je bili, a já pozůstal, že jsem padl na tvář svou, a zvolal jsem, řka: Ach, Panovníče Hospodine, zdaliž zahubíš všecken ostatek Izraelský, vylévaje prchlivost svou na Jeruzalém?

⁸In zgodi se, ko so pobijali, in jaz sem ostal sam, da padem na obličje in zavpijem in rečem: Ah, Gospod Jehova! hočeš li pokončati ves ostanek Izraelov, ko izlivaš srd svoj nad Jeruzalem?

⁹I řekl mi: Nepravost domu Izraelského a Judského veliká jest velmi velice, a naplněna jest země mordy, a město plné jest převrácenců. Nebo říkali: Opustil Hospodin zemi tuto, a Hospodin nikoli nevidí nás.

⁹Pa mi reče: Krivda hiše Izraelove in Judove je silno velika, in dežela je polna krvi in v mestu vlada spačevanje pravice; kajti pravijo: GOSPOD je zapustil deželo in GOSPOD ne vidi.

¹⁰Protož já také cestu jejich na hlavu jejich obrátím; neodpustí oko mé, aniž se slituji.

¹⁰Tako tudi jaz: moje oko ne prizanese in ne usmilim se, ampak spravim jim njih ravnanje na glavo.In glej, mož v platnenem oblačilu, ki je imel pisalno pripravo ob strani, prinese sporočilo, rekoč: Storil sem, kakor si mi zapovedal.

¹¹A aj, muž oděný rouchem lněným, při jehož bedrách byl kalamář, oznámil to, řka: Učinil jsem, jakž jsi mi rozkázal.

¹¹In glej, mož v platnenem oblačilu, ki je imel pisalno pripravo ob strani, prinese sporočilo, rekoč: Storil sem, kakor si mi zapovedal.