¹Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita.

¹Potem čez štirinajst let sem zopet šel gori v Jeruzalem z Barnabom in vzel s seboj tudi Tita.

²Vstoupil jsem pak podle zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prve.

²Šel sem pa gori po razodetju in sem jim razložil evangelij, ki ga propovedujem med pogani, a posebe njim, ki so kaj veljali, da bi ne bil moj trud prej ali slej zaman.

³Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se,

³Ali tudi Tit, ki je bil z menoj in je bil Grk, ni bil prisiljen, da se obreže.

⁴Totiž pro podešlé falešné bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili.

⁴To pa zavoljo krivih bratov, ki so se prikradli in vmes vrinili, oprezovat svobodo našo, ki jo imamo v Kristusu Jezusu, da bi nas zasužnjili;

⁵Kterýmžto ani na chvilku neustoupili jsme a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás.

⁵katerim se niti za uro nismo vdali in podvrgli, da bi resnica evangelija ostala pri vas.

⁶Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, nic mi není přidáno, ač jací jsou někdy byli, mně potom nic není, Bůhť osoby člověka nepřijímá; ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali.

⁶Od tistih pa, ki so kaj veljali (kakšni so bili nekdaj, zato mi nič ni; Bog ne gleda, kdo je kdo), ti namreč, ki so kaj veljali, niso meni nič pridali;

⁷Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy,

⁷temuč nasprotno, videč, da je meni zaupan evangelij za neobrezo kakor Petru za obrezo

⁸(Nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl mocný i skrze mne mezi pohany,)

⁸(kajti On, ki je v Petru deloval za apostolstvo obreze, je deloval tudi v meni za pogane),

⁹A poznavše milost mně danou, Jakub a Petr a Jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali svých pravic mně a Barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany a oni mezi Židy kázali.

⁹in spoznavši milost, ki mi je dana, so podali Jakob in Kefa in Janez, ki so veljali za stebre, desnice meni in Barnabu v potrjenje tovarištva, naj greva midva med pogane, a oni med obrezo,

¹⁰Toliko napomenuli, abychom na chudé pamatovali, což jsem se i činiti snažoval.

¹⁰samo da se spominjava ubogih; za to sem se tudi potrudil, da se tako stori.

¹¹A když byl přišel Petr do Antiochie, zjevně jsem jemu odepřel; hoden zajisté byl trestání.

¹¹Ko pa je prišel Kefa v Antiohijo, sem ga iz oči v oči karal, ker je bil graje vreden.

¹²Nebo prve nežli jsou přišli někteří od Jakuba, jídal s pohany, a když přišli, ucházel a odděloval se od nich, boje se těch, kteříž byli z Židovstva.

¹²Kajti preden so prišli nekateri od Jakoba, je jedel s pogani; ko so pa prišli, se je umikal in se ločil, boječ se tistih, ki so bili iz obreze.

¹³A spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, takže i Barnabáš uveden byl v jejich pokrytství.

¹³In ž njim vred so se hlinili tudi drugi Judje, tako da je tudi Barnaba zavedlo njih hlinjenje.

¹⁴Ale já uzřev, že nesprostně chodí v pravdě evangelium, řekl jsem Petrovi přede všemi: Poněvadž ty jsa Žid, pohansky živ jsi, a ne Židovsky, proč pohany k Židovskému způsobu vedeš?

¹⁴Ali ko sem videl, da ne hodijo prav po resnici evangelija, sem rekel Kefu pred vsemi: Če ti, ki si Jud, poganski živiš in ne judovski, zakaj siliš pogane, da žive judovski? –

¹⁵My přirození Židé, a ne pohané hříšní,

¹⁵Mi smo po rodu Judje in ne iz poganov grešniki,

¹⁶Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.

¹⁶ker pa vemo, da se ne opravičuje človek iz del postave, nego samo po veri v Jezusa Kristusa, smo sprejeli tudi mi vero v Kristusa Jezusa, da bi bili opravičeni iz vere Kristusove in ne iz del postave, ker se iz del postave ne opraviči nobeno meso.

¹⁷Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.

¹⁷Ako smo pa mi pri tem, ko iščemo biti opravičeni v Kristusu, tudi sami spoznani za grešnike, je li torej Kristus grehu služabnik? Nikakor ne.

¹⁸Nebo budu-li to, což jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím.

¹⁸Zakaj če zidam zopet to, kar sem podrl, se kažem sam, da sem prestopnik.

¹⁹Já zajisté skrze Zákon Zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu.

¹⁹Jaz sem namreč po postavi umrl postavi, da Bogu živim.

²⁰S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne.

²⁰S Kristusom sem na križ razpet. Živim pa ne več jaz, marveč Kristus živi v meni; kolikor pa sedaj živim v mesu, živim v veri Sinu Božjega, ki me je ljubil in dal samega sebe zame.Ne zametam milosti Božje, kajti če je po postavi pravičnost, je Kristus zastonj umrl.

²¹Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z Zákona spravedlnost, tedyť jest Kristus nadarmo umřel.

²¹Ne zametam milosti Božje, kajti če je po postavi pravičnost, je Kristus zastonj umrl.