¹Ó nemoudří Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován?

¹O nespametni Galati! kdo vas je očaral? Vam je bil vendar pred očmi opisan Jezus Kristus, na križ razpeti!

²Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste přijali, čili z slyšení víry?

²To samo hočem zvedeti od vas: Ste li po delih postave prejeli Duha ali s poslušanjem vere?

³Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte?

³Ste li tako nespametni? začenši v Duhu, sedaj v mesu dokončujete?

⁴Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.

⁴Toliko ste zastonj pretrpeli? če bi le bilo tudi zastonj!

⁵Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a činí divy mezi vámi, z skutků-li Zákona to činí, čili z slyšení víry?

⁵On torej, ki vam daje Duha in dela čudeže med vami, dela li to po delih postave ali po poslušanju vere?

⁶Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.

⁶Kakor „je Abraham veroval Bogu, in zaračunilo se mu je za pravičnost“.

⁷A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.

⁷Spoznajte torej, da so tisti, ki so iz vere, sinovi Abrahamovi.

⁸Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.

⁸Ker pa je pismo naprej videlo, da Bog iz vere opravičuje pogane, je naprej oznanilo Abrahamu blagovestje: „V tebi bodo blagoslovljeni vsi narodi“.

⁹A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.

⁹Tako so tisti, ki so iz vere, blagoslovljeni z vernim Abrahamom.

¹⁰Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil.

¹⁰Katerikoli so namreč iz del postave, so pod kletvijo; kajti pisano je: „Proklet vsak, kdor ne ostane v vsem, kar je pisano v knjigi postave, da naj stori“.

¹¹A že z Zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.

¹¹Da se pa po postavi nihče ne opraviči pred Bogom, je očitno, zakaj: „Pravični bo iz vere živel“.

¹²Zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich.

¹²A postava ne sloni na veri, temuč: „kdor zapovedi izpolnjuje, bo živel po njih“.

¹³Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě),

¹³Kristus nas je odkupil iz kletve postave, ko je postal za nas kletev, kajti pisano je: „Proklet vsak, kdor visi na lesu“:

¹⁴Aby na pohany požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru.

¹⁴da pride nad pogane blagoslov Abrahamov v Kristusu Jezusu, da prejmemo obljubo Duha po veri.

¹⁵Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává.

¹⁵Bratje, po človeško govorim: Najsi bo le človeška zaveza, vendar, ko je potrjena, je nihče ne zameta ali ji kaj prideva.

¹⁶Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.

¹⁶Abrahamu pa so bile dane obljube in semenu njegovemu. Ne pravi: „In semenom“, kakor da bi jih bilo več, temuč kakor za enega: „In semenu tvojemu“, ki je Kristus.

¹⁷Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.

¹⁷To pa pravim: Zaveze, ki jo je prej potrdil Bog, štiristo in trideset let pozneje dana postava ne razveljavlja, da se obljuba tako odpravi.

¹⁸Nebo jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví.

¹⁸Kajti če je iz postave dediščina, ni več iz obljube; toda Abrahamu jo je po obljubi milostno podaril Bog.

¹⁹Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.

¹⁹Čemu torej postava? Zavoljo prestopkov se je pridodala, dokler ne pride seme, ki mu je dana obljuba, in je bila urejena po angelih, po roki srednika.

²⁰Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.

²⁰Ali srednik ne posreduje pri enem, Bog pa je eden.

²¹Tedy Zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z Zákona byla by spravedlnost.

²¹Je li torej postava zoper obljube Božje? Nikakor ne; kajti ko bi se bila dala postava, ki bi mogla oživiti, zares bi bila iz postave pravičnost.

²²Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.

²²Toda pismo je vse zaklenilo pod greh, da bi se obljuba na podlagi vere v Jezusa Kristusa dala tem, ki verujejo.

²³Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.

²³Preden je pa prišla vera, smo bili pod postavo, ki nas je stražila, zaklenjeni za vero, ki se je imela razodeti.

²⁴A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.

²⁴Tako je bila postava voditeljica naša do Kristusa, da bi bili iz vere opravičeni.

²⁵Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.

²⁵A ko je vera prišla, nismo več pod voditeljico.

²⁶Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.

²⁶Zakaj vsi ste sinovi Božji po veri, v Kristusu Jezusu.

²⁷Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.

²⁷Kajti katerikoli ste bili krščeni v Kristusa, ste Kristusa oblekli.

²⁸Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.

²⁸Ni tu Juda, ne Grka, ni tu sužnja, ne svobodnega, ni tu moškega, ne ženske: zakaj vi vsi ste eden v Kristusu Jezusu.Če ste pa Kristusovi, potem ste Abrahamovo seme, in po obljubi dediči.

²⁹A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové.

²⁹Če ste pa Kristusovi, potem ste Abrahamovo seme, in po obljubi dediči.