¹Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.

¹In GOSPOD je rekel Abramu: Pojdi iz dežele svoje in od sorodovine svoje in iz očeta svojega hiše v deželo, ki ti jo pokažem;

²A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.

²in storil te bom v narod velik in te blagoslovil, in poveličam ime tvoje, in v blagoslov bodi!

³Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.

³In blagoslovil bom nje, ki blagoslavljajo tebe, in kdor te proklinja, njega bom proklel, in blagoslovljene bodo v tebi vse rodovine zemlje.

⁴I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)

⁴In Abram se napoti, kakor mu je bil zapovedal GOSPOD, in Lot je šel ž njim; imel pa je Abram petinsedemdeset let, ko je potoval iz Harana.

⁵A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.

⁵Vzame namreč Abram Sarajo, ženo svojo, in Lota, sina brata svojega, z vsem premoženjem svojim, katero so pridelali, in z dušami, ki so jih pridobili v Haranu, in odpotujejo, da bi šli v pokrajino Kanaansko. In prišli so v deželo Kanaansko.

⁶I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.

⁶In Abram preide deželo do kraja Sihema, do hrasta Morejevega. Bival je pa tedaj Kanaanec v deželi.

⁷I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.

⁷In GOSPOD se prikaže Abramu ter reče: Semenu tvojemu hočem dati to deželo. Abram pa postavi tam oltar GOSPODU, ki se mu je bil prikazal.

⁸A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.

⁸In napoti se odtod v gorovje proti jutranji strani Betela in postavi šator svoj: Betel mu je bil od zahoda in Aj od vzhoda; in postavi tam oltar GOSPODU, in klical je ime GOSPODOVO.

⁹Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.

⁹Potem je potoval Abram dalje v južno stran.

¹⁰Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.

¹⁰Bila pa je lakota v deželi, zatorej gre Abram doli v Egipt, da bi tujčeval ondi, ker huda lakota je bila v deželi.

¹¹I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři.

¹¹In ko je bil že blizu, da pride v Egipt, reče Saraji, ženi svoji: Glej, znam, da si žena lepe postave.

¹²A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.

¹²Lahko se zgodi, ko te zagledajo Egipčani in reko: Ta je žena njegova, da me ubijejo, tebe pa ohranijo živo.

¹³Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.

¹³Reci, prosim, da si sestra moja, da mi bo dobro zaradi tebe in da bom živel zavoljo tebe.

¹⁴I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně.

¹⁴In zgodi se, ko je prišel Abram v Egipt, da so videli Egipčani ženo, da je silno lepa.

¹⁵A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.

¹⁵In videli so jo knezi Faraonovi in so jo hvalili pred Faraonom, in žena je bila vzeta v hišo Faraonovo.

¹⁶Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy.

¹⁶Ta je Abramu dobro storil zaradi nje, tako da je imel ovac ter volov in oslov ter hlapcev in dekel in velblodov.

¹⁷Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu.

¹⁷Ali udari GOSPOD z velikimi stiskami Faraona in hišo njegovo zaradi Saraje, žene Abramove.

¹⁸Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?

¹⁸In pokliče Faraon Abrama ter reče: Kaj si mi to storil? Zakaj mi nisi povedal, da je tá žena tvoja?

¹⁹Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi.

¹⁹Zakaj si rekel: Sestra je moja? In vzel sem jo, da mi bodi žena. In sedaj, glej, tu imaš ženo svojo, vzemi jo in odidi!Tedaj ukaže Faraon zanj možem, ki so ga spremili in ženo njegovo in vse, kar je imel.

²⁰I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl.

²⁰Tedaj ukaže Faraon zanj možem, ki so ga spremili in ženo njegovo in vse, kar je imel.