¹Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;

¹Šel pa je Abraham odondod v južno pokrajino, da bi prebival med Kadesom in Surom; in bival je kot tujec v Gerarju.

²Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru.

²In Abraham je rekel za Saro, ženo svojo: Sestra je moja. In Abimelek, kralj gerarski, pošlje ter vzame Saro.

³Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže.

³Ali pride Bog k Abimeleku v nočnih sanjah in mu reče: Glej, takoj umreš zaradi te žene, ki si jo vzel, ker je možu poročena.

⁴Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?

⁴Abimelek pa se ji ni bil približal, zato reče: Gospod, ali bi pomoril tudi narod pravičen?

⁵Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to.

⁵Ni li mi rekel sam: Sestra je moja? pa tudi ona je rekla: Brat je moj. V nedolžnosti srca svojega in v čistosti rok svojih sem storil to.

⁶I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti.

⁶In mu reče Bog v sanjah: Saj jaz vem, da si storil to v nedolžnosti srca svojega, in tudi ubranil sem ti jaz, da nisi grešil zoper mene, zato ti nisem pustil dotekniti se je.

⁷Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest.

⁷Zdaj torej vrni ženo onemu možu; prorok namreč je, in bo prosil zate, in živel boš; ako pa je ne vrneš, vedi, da vsekakor umreš, ti in vsi tvoji.

⁸A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.

⁸Zjutraj torej vstane Abimelek prav zgodaj, in ko je poklical vse hlapce svoje, jim pove vse te besede, da so slišali; in silno so se bali tisti možje.

⁹Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl.

⁹Nato pokliče Abimelek Abrahama ter mu reče: Kaj si nam storil? Ali kaj sem grešil zoper tebe, da si pripravil nadme in nad kraljestvo moje veliko pregreho? Dela, katerih ni storiti, si storil zoper mene.

¹⁰A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil?

¹⁰Še reče Abimelek Abrahamu: Kaj se ti je zdelo, ko si storil to reč?

¹¹Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou.

¹¹Abraham pa reče: Ker sem dejal, da gotovo ni strahu Božjega v tem kraju, zato me bodo umorili zaradi žene moje.

¹²A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.

¹²Ali tudi v resnici je sestra moja, očeta mojega hči, a ne hči matere moje; in vzel sem si jo za ženo.

¹³Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest.

¹³Bilo pa je, ko mi je velel Bog potovati iz hiše očeta mojega v daljavo, da sem ji rekel: Ta bodi prijaznost, ki mi jo izkazuj, v kateri kraj koli pridemo, da rečeš zame: Brat je moj.

¹⁴Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a děvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho.

¹⁴Tedaj vzame Abimelek ovce in goveda in hlapce in dekle, ter jih da Abrahamu in mu vrne Saro, ženo njegovo.

¹⁵A řekl Abimelech: Aj, země má před tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej.

¹⁵In mu veli Abimelek: Glej, dežela moja ti je na voljo; kjerkoli se ti poljubi, bivaj!

¹⁶Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla.

¹⁶Sari pa reče: Glej, dal sem tisoč srebrnikov bratu tvojemu, glej, to ti bodi v pregrinjalo oči pri vseh, ki so s teboj, in pred vsemi si opravičena.

¹⁷I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily.

¹⁷In Abraham je molil k Bogu, in Bog ozdravi Abimeleka in ženo njegovo in dekle njegove, da so rodile.Bil je namreč dočista zaprl GOSPOD vsako maternico v hiši Abimelekovi zaradi Sare, žene Abrahamove.

¹⁸Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu.

¹⁸Bil je namreč dočista zaprl GOSPOD vsako maternico v hiši Abimelekovi zaradi Sare, žene Abrahamove.