¹Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.

¹Jakob pa gre dalje svojim potem, in naproti mu pridejo angeli Božji.

²I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.

²In Jakob reče, ko jih je videl: Tabor vojske Božje je to; zato je imenoval tisti kraj Mahanaim [T. j. dvojni tabor.].

³Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.

³In Jakob pošlje poročnike pred seboj do Ezava, brata svojega, v pokrajino Seirsko, poljano Edomsko,

⁴A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.

⁴in jim naroči, govoreč: Tako porečete gospodu mojemu Ezavu: Tako pravi hlapec tvoj Jakob: Pri Labanu sem živel kot tujec in bival do sedaj.

⁵A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.

⁵Imam pa volov in oslov, čred, hlapcev in dekel, zato sem poslal poročat to gospodu svojemu, da najdem milost v tvojih očeh.

⁶I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.

⁶In poročniki so se vrnili k Jakobu, govoreč: Prišli smo k bratu tvojemu, ki ti gre tudi naproti in štiristo mož ž njim.

⁷Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.

⁷In Jakob se silno zboji, in bil je zbegan; in razdeli ljudstvo, ki je bilo ž njim, in črede in goveda in velblode v dve krdeli.

⁸Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.

⁸Dejal je namreč: Če napade Ezav eno krdelo ter je pobije, bo vsaj krdelo, ki ostane, moglo pobegniti.

⁹I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,

⁹In reče Jakob: O Bog očeta mojega Abrahama in Bog očeta mojega Izaka, GOSPOD, ki si mi velel: Vrni se v deželo svojo in k sorodovini svoji, in obsujem te z dobrim.

¹⁰Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.

¹⁰Nevreden sem vseh milosti in vse zvestobe, ki si jo izkazal hlapcu svojemu; kajti samo s palico svojo sem prekoračil ta Jordan, sedaj pa sem gospodar dveh krdel.

¹¹Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.

¹¹Otmi me, prosim, iz brata mojega roke, iz Ezava roke, zakaj bojim se ga, da ne pride in me pobije, matere z otroki.

¹²Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.

¹²Saj si rekel: Obsujem te z dobrotami in seme tvoje naredim kakor morski pesek, ki ga od množine ni mogoče sešteti.

¹³I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:

¹³In prenoči ondi tisto noč; in vzame od imetka, ki mu je prišel v roko, da ponudi v dar Ezavu, bratu svojemu:

¹⁴Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,

¹⁴dvesto koz z dvajsetimi kozliči, dvesto ovac z dvajsetimi jagnjeti,

¹⁵Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.

¹⁵trideset molznih velblodov z njih mladiči, štirideset krav in deset juncev, oslic dvajset z desetimi osliči.

¹⁶A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.

¹⁶In da jih v roko hlapcem svojim, vsako čredo posebe, in ukaže hlapcem svojim: Idite pred menoj in pustite presledek med eno čredo in drugo.

¹⁷I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?

¹⁷In ukaže prvemu, rekoč: Ko te sreča Ezav, brat moj, in te vpraša, rekoč: Čigav si? in kam greš? in čigavo je tisto pred teboj?

¹⁸Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.

¹⁸tedaj porečeš: Hlapca tvojega, Jakoba. To je darilo, poslano gospodu mojemu Ezavu; in glej, tudi on sam gre za nami.

¹⁹Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.

¹⁹Isto ukaže tudi drugemu in tretjemu in vsem, ki so spremljali črede, govoreč: Tako ogovorite Ezava, ko ga srečate;

²⁰A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.

²⁰a porečete tudi: Glej, Jakob, hlapec tvoj, gre za nami. Rekel je namreč: Potolažim obličje njegovo s tem darilom, ki gre pred menoj, in potem zagledam obličje njegovo, morda me prijazno sprejme.

²¹A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.

²¹In šlo je tisto darilo pred njim; on pa je prenočil to noč v šatorišču.

²²A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.

²²In vstane še to noč ter vzame dve ženi svoji z dvema deklama svojima in enajst otrok svojih, in prebrede brod Jabok.

²³Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.

²³In ko jih je vzel in spravil čez reko, prevede tudi vse, kar je imel.

²⁴A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.

²⁴In Jakob je ostal sam; in mož se je boril ž njim, dokler je vstala zarja.

²⁵A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.

²⁵In ko je videl, da ga ne zmore, ga udari v kolkov sklep; in Jakobu se je izmaknil kolkov sklep, ko se je boril ž njim.

²⁶A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.

²⁶In veli: Pusti me, kajti zarja že vzhaja! Jakob pa reče: Ne pustim te, razen če me blagosloviš.

²⁷I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.

²⁷In mu reče: Katero je ime tvoje? On pa reče: Jakob.

²⁸I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.

²⁸Nato veli: Ne Jakob se bo imenovalo ime tvoje, ampak Izrael [T. j. borilec z Bogom.]: zakaj boril si se z Bogom in z ljudmi in si zmagal.

²⁹I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.

²⁹Jakob pa vpraša in reče: Povej, prosim, ime svoje. On pa veli: Čemu pa poprašuješ po mojem imenu? In ondi ga je blagoslovil.

³⁰Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.

³⁰Zato je Jakob imenoval ime tistega kraja Penuel [T. j. obličje Božje.]: zakaj Boga sem videl z obličjem v obličje, in oteta je bila duša moja.

³¹I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.

³¹Izšlo pa mu je solnce, ko je prešel Penuel, in hramal je od kolka svojega.Zato sinovi Izraelovi ne jedo do tega dne živčne kite, ki je na kolkovem sklepu, ker je udaril Jakobov kolkov sklep, živčno kito na kolku.

³²Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.

³²Zato sinovi Izraelovi ne jedo do tega dne živčne kite, ki je na kolkovem sklepu, ker je udaril Jakobov kolkov sklep, živčno kito na kolku.