¹Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť.

¹In Jakob povzdigne oči in vidi, in glej, Ezav prihaja in štiristo mož ž njim. In razdeli otroke na Lejo in na Rahelo in na dve dekli;

²Postavil, pravím, děvky s syny jejich napřed, potom Líu s syny jejími za nimi, Ráchel pak a Jozefa nejzáze.

²in postavi dekli in njune otroke spredaj in Lejo in otroke njene za njimi, Rahelo pa in Jožefa najzadnje.

³A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému.

³Sam pa gre naprej pred njimi in se prikloni do tal sedemkrat, dokler pride blizu brata svojega.

⁴I běžel Ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. I plakali.

⁴A Ezav mu priteče naproti, ga objame, se mu oklene vratu in ga poljubi; in oba jočeta.

⁵Pozdvih pak očí svých, a spatřiv ženy s dětmi, řekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpověděl: Jsou dítky, kteréž Bůh dal z milosti služebníku tvému.

⁵In Ezav povzdigne oči, in ko zagleda žene in otroke, reče: Kdo so tebi tile? On odgovori: Otročiči so, ki jih je Bog milostno podaril hlapcu tvojemu.

⁶Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se.

⁶Nato pristopita dekli, oni in njuni otroci, ter se priklonijo.

⁷Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili.

⁷Potem pristopi tudi Leja in otroci njeni ter se priklonijo; in naposled pristopi Jožef in Rahela ter se priklonita.

⁸I řekl Ezau: K čemu jest všecken ten houf, kterýž jsem potkal? Odpověděl: Abych nalezl milost před očima pána mého.

⁸In vpraša Ezav: Kaj hočeš z vsem tistim krdelom, ki sem ga srečal? On pa reče: Da najdem milost v očeh gospoda svojega.

⁹Tedy řekl Ezau: Mám hojně, bratře můj; nech sobě, což tvého jest.

⁹A Ezav veli: Jaz imam dovolj, brat moj; ti imej, kar je tvoje.

¹⁰I řekl Jákob: Nezbraňuj se, prosím; jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, přijmi dar můj z ruky mé, poněvadž jsem viděl tvář tvou, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal.

¹⁰In Jakob reče: Nikar; če sem res našel milost v tvojih očeh, prosim, sprejmi darilo moje iz roke moje; saj zategadelj sem zagledal obličje tvoje, kakor da bi bil zagledal obličje Božje, in blagovoljno si me sprejel.

¹¹Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal.

¹¹Vzemi prosim, blagodar moj, ki so ga privedli k tebi, ker me je milostno obdaril Bog, da imam vsega dosti. In ker ga je silil, je sprejel.

¹²I dí: Poď, a jděme; já půjdu s tebou.

¹²Nato reče: Napotiva se in idiva dalje, in jaz te bom spremljal.

¹³I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek.

¹³Jakob mu reče: Gospod moj ve, da so ti otroci nežni in da imam pri sebi ovce in krave doječe; ako jih bodo preveč gnali en dan, mi pogine vsa čreda.

¹⁴Nechžť medle jde pán můj před služebníkem svým, já pak poznenáhlu se poberu, tak jakž bude moci jíti stádo, kteréž před sebou mám, a jakž postačiti budou moci děti, až tak dojdu ku pánu svému do Seir.

¹⁴Ide naj, prosim, gospod moj pred hlapcem svojim: Jaz pa pojdem počasi in polahkoma po hoji živine, ki je pred menoj, in po hoji otrok, dokler ne pridem k svojemu gospodu v Seir.

¹⁵I řekl Ezau: Nechť ale pozůstavím něco lidu, kterýž mám s sebou. I odpověděl: K čemu to? Nechť toliko naleznu milost před očima pána svého.

¹⁵Še reče Ezav: Postavim naj pri tebi nekoliko ljudstva, ki je z menoj. On pa reče: Čemu to? Da le milost najdem v očeh svojega gospoda!

¹⁶Tedy Ezau toho dne navrátil se cestou svou do Seir.

¹⁶Vrne se torej še tisti dan Ezav po svojem potu proti Seiru.

¹⁷Jákob pak bral se do Sochot, a ustavěl sobě dům, a dobytku svému zdělal stáje; protož nazval jméno místa toho Sochot.

¹⁷Jakob pa se napoti v Sukot, kjer si zgradi hišo, živini pa svoji napravi stane. Zato se je imenoval tisti kraj Sukot [T. j. stanovi.].

¹⁸A tak Jákob navracuje se z Pádan Syrské, přišel ve zdraví k městu Sichem, kteréž jest v zemi Kananejské, a položil se před městem.

¹⁸In pride Jakob v miru [Ali: v Salem, mesto.] do mesta Sihema, ki je v deželi Kanaanski, ko je dospel iz Padan-arama, in postavi šatore pred mestom.

¹⁹I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec.

¹⁹In kupi kos polja, na katerem je razpel šator svoj, od sinov Hamorja, očeta Sihemovega, za sto kesit [Kesita pomeni določeno težo srebra ali denarja.].In tu je postavil oltar in ga je imenoval: Bog mogočni je Bog Izraelov.

²⁰A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno Bůh silný, Bůh Izraelský.

²⁰In tu je postavil oltar in ga je imenoval: Bog mogočni je Bog Izraelov.