¹A protož přišed Jozef, oznámil Faraonovi, a řekl: Otec můj a bratří moji, s drobným i větším dobytkem svým i se vším, což mají, přišli z země Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen.

¹Pride torej Jožef in sporoči Faraonu ter reče: Oče moj in bratje moji so prišli s čredami svojimi in svojimi govedi in z vsem, kar imajo, iz dežele Kanaanske, in glej, v deželi Gosenski so.

²A vzav z počtu bratří svých pět mužů, postavil je před Faraonem.

²In vzame izmed bratov svojih pet mož in jih postavi pred Faraona.

³I řekl Farao bratřím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteřížto odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i otcové naši.

³In Faraon reče bratom njegovim: Kaj je opravilo vaše? Oni pa reko Faraonu: Pastirji drobnice so hlapci tvoji, mi in očetje naši.

⁴Řekli ještě Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, přišli jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechať bydlí služebníci tvoji v zemi Gesen.

⁴Reko še Faraonu: Prišli smo prebivat kot tujci v tej deželi, zato ker ni pašnika čredam hlapcev tvojih, ker hudo pritiska lakota v deželi Kanaanski; sedaj torej naj prebivajo, prosimo, hlapci tvoji v deželi Gosenski.

⁵I mluvil Farao Jozefovi, řka: Otec tvůj a bratří tvoji přišli k tobě.

⁵In Faraon ogovori Jožefa, rekoč: Oče tvoj in bratje tvoji so prišli k tebi.

⁶Země Egyptská před tebou jest; v nejlepším kraji země této osaď otce svého a bratří své, nechť bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úředníky nad dobytkem, kterýž mám.

⁶Dežela Egiptovska ti je na voljo, v najboljšem kraju te dežele naseli očeta svojega in brate svoje: prebivajo naj v pokrajini Gosenski. Če pa poznaš kaj vrlih mož med njimi, jih postavi za gospodarje živini moji.

⁷Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho před Faraonem; a pozdravil Jákob Faraona.

⁷Jožef pripelje tudi očeta svojega Jakoba ter ga postavi pred Faraona; in Jakob blagoslovi Faraona.

⁸Tedy řekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého?

⁸In Faraon reče Jakobu: Koliko je dni življenja tvojega let?

⁹Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli.

⁹Jakob pa reče Faraonu: Dni popotovanja mojega let je sto trideset let. Malo je dni življenja mojega in hudi so bili in ne dosežejo let življenja očetov mojih v dnevih njih popotovanja.

¹⁰A požehnav Jákob Faraona, vyšel od něho.

¹⁰In Jakob je blagoslovil Faraona, in odide izpred obličja Faraonovega.

¹¹I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao.

¹¹Naseli torej Jožef očeta svojega in brate svoje ter jim da posest v deželi Egiptovski, v najboljšem kraju dežele, v pokrajini Ramesesu, kakor je ukazal Faraon.

¹²A opatroval Jozef otce svého, a bratří své, a všecken dům jeho chlebem, až do nejmenších.

¹²In Jožef je priskrboval živež očetu svojemu in bratom svojim in vsej rodbini očeta svojega, primerno številu njih otročičev.

¹³A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu.

¹³In ni bilo kruha v vsej deželi, ker je bila lakota silno huda, in dežela Egiptovska in dežela Kanaanska sta bili docela izmolzeni vsled lakote.

¹⁴Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova.

¹⁴In Jožef pobere ves denar, kar se ga je našlo v deželi Egiptovski in Kanaanski, za žito, ki so ga kupovali; in ta denar je Jožef nesel v hišo Faraonovo.

¹⁵A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské, přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz?

¹⁵Ko jim je torej pošel ves denar v deželi Egiptovski in v deželi Kanaanski, so prišli vsi Egipčani k Jožefu, govoreč: Daj nam kruha! zakaj bi neki umirali vpričo tebe? kajti denar je pošel.

¹⁶I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, poněvadž se vám peněz nedostává.

¹⁶Reče pa Jožef: Dajte živino svojo, in dam vam kruha za živino vašo, če nimate denarja.

¹⁷Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku.

¹⁷Pripeljavali so torej živino svojo k Jožefu, in Jožef jim je dajal kruha za konje in za njih črede in za njih goved in za osle, in tako jih je živil s kruhom za vso njih živino tisto leto.

¹⁸A po roce tom přišli k němu léta druhého, a řekli mu: Nebudeme tajiti před pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda dobytků jsou u pána našeho; nezůstávají nám před pánem naším kromě těla naše a dědiny naše.

¹⁸Ali ko je preteklo to leto, pridejo k njemu drugo leto ter mu reko: Prikrivati ne moremo gospodu svojemu, da nam je pošel ves denar, in živina je prišla v last našemu gospodu; nič ni ostalo pred gospodom našim kakor le naša telesa in polja.

¹⁹I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a dej nám semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla.

¹⁹Zakaj bi ginili tebi pred očmi, mi in zemlja naša? Kupi nas in zemljišča naša za kruh, in bodimo s poljem svojim v sužnosti Faraonu; in daj nam semena, da živimo in ne umremo in se zemlja ne izpremeni v puščo.

²⁰Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se země Faraonovi.

²⁰Pokupi torej Jožef vse polje v Egiptu za Faraona; kajti prodali so Egipčani vsak zemljišče svoje, zato ker jih je premagala lakota. Tako je prišla dežela Faraonu v last.

²¹Lid pak převedl do měst, od jednoho pomezí Egyptského až do druhého.

²¹Ljudstvo pa je preselil v mesta, od skrajne meje Egipta do druge meje njegove.

²²Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu měli od Faraona, a jedli z uložených pokrmů svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých.

²²Samo polja duhovnikov ni kupil, zakaj duhovniki so imeli delež od Faraona, in uživali so obrok svoj, ki jim ga je dal Faraon; zato niso prodali polja svojega.

²³I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teď máte semeno, osívejtež tedy ji.

²³Reče pa Jožef ljudstvu: Glejte, kupil sem danes vas in polje vaše za Faraona: tu imate semena, da posejete zemljo.

²⁴A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým.

²⁴Ali kar bode pridelkov, dajte petino Faraonu, štirje deli pa bodo vaši za posetev polja in za živež vam in družini vaši in za živež otročičev vaših.

²⁵Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi.

²⁵Oni pa reko: Ohranil si nam življenje; najdemo naj milost v očeh gospoda svojega, in bodemo hlapci Faraonovi.

²⁶I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské nebyly Faraonovy.

²⁶In tisto je Jožef ustanovil za postavo do tega dne o poljih v Egiptu, da se daje Faraonu petina; samo polja duhovnikov niso prišla v last Faraonu.

²⁷A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajině Gesen; a osadili se v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi.

²⁷In Izrael je prebival v deželi Egiptovski, v pokrajini Gosenski, in pridobili so si posest v njej, in so bili rodovitni in se pomnožili silno.

²⁸Živ pak byl Jákob v zemi Egyptské sedmnácte let; a bylo dnů Jákobových, a let života jeho, sto čtyřidceti sedm let.

²⁸Živel je pa Jakob v deželi Egiptovski sedemnajst let; in bilo je dni Jakobovih, življenja njegovega let, sto štirideset in sedem let.

²⁹I přiblížili se dnové Izraelovi, aby umřel. A povolav syna svého Jozefa, řekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v očích tvých, vlož, prosím, ruku svou pod bedro mé, a učiň se mnou milosrdenství a pravdu. Prosím, nepochovávej mne v Egyptě.

²⁹Ko se pa približajo Izraelu dnevi, da umre, pokliče sina svojega Jožefa ter mu reče: Če sem milost našel v tvojih očeh, položi, prosim, roko svojo pod ledje moje in izkaži mi ljubezen in zvestobo: Nikar me ne pokoplji v Egiptu!

³⁰Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne v hrobě jejich. Tedy řekl jemu: Já učiním podlé slova tvého.

³⁰Kadar bom ležal z očeti svojimi, nesi me nazaj iz Egipta in me pokoplji v njih grobišču. On pa reče: Storil bom po besedi tvoji.Ko pa veli: Prisezi mi! mu je prisegel. In Izrael se prikloni Bogu proti zglavju postelje svoje.

³¹I řekl Jákob: Přisáhni mi. Tedy přisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lůže.

³¹Ko pa veli: Prisezi mi! mu je prisegel. In Izrael se prikloni Bogu proti zglavju postelje svoje.