¹Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,

¹Zgodilo se je pa, ko so jeli množiti se ljudje na površju zemlje in so se jim rodile hčere,

²Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.

²da so videli sinovi Božji hčere človeške, da so lepe, in so si jemali od vsakršnih žene, katerekoli so si izbrali.

³Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.

³Zatorej reče GOSPOD: Duh moj se ne bo prepiral s človekom vekomaj, ker on je tudi le meso; zato bodi dni njegovih sto in dvajset let.

⁴Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

⁴Velikani so bili na zemlji tiste dni in tudi pozneje, ko so se sinovi Božji shajali s hčerami človeškimi in so jim rodile. To so tisti junaki, ki so bili v starodavnem času, možje preslavni.

⁵Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas,

⁵Ko je torej videl GOSPOD, da se množi hudobnost človekova na zemlji, in da so vsi naklepi in misli srca njegovega samo hudo ves čas,

⁶Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.

⁶je bilo žal GOSPODU, da je naredil človeka na zemlji, in bolelo ga je v srce.

⁷Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.

⁷In reče GOSPOD: Potrebil bom človeka, ki sem ga ustvaril, s površja zemlje; i človeka i živino in laznino in ptice pod nebom, ker žal mi je, da sem jih naredil.

⁸Ale Noé našel milost před Hospodinem.

⁸Ali Noe je našel milost v očeh GOSPODOVIH.

⁹Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.

⁹To so rodovi Noetovi. Noe je bil mož pravičen, popoln med vrstniki svojimi; z Bogom je hodil Noe neprestano.

¹⁰(Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)

¹⁰Rodil je pa Noe tri sinove: Sema, Hama in Jafeta.

¹¹Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí.

¹¹In zemlja je bila popačena pred obličjem Božjim, in zemlja je bila napolnjena s silovitostjo.

¹²Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.

¹²In Bog je videl zemljo, in glej, popačena je bila, kajti vse meso je popačilo pot svojo na zemlji.

¹³Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.

¹³In reče Bog Noetu: Konec vsega mesa se je približal predme, zakaj zemlja je polna silovitosti od njih; zato, glej, pokončal jih bom z zemljo vred.

¹⁴Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.

¹⁴Naredi si ladjo iz lesa gofrovega; predele mnoge naredi v ladji, in zasmoli jo znotraj in zunaj s smolo.

¹⁵A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho.

¹⁵In takó jo naredi: Tristo komolcev dolžava ladje, petdeset komolcev širjava njena in trideset komolcev njena višava.

¹⁶Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.

¹⁶Napravi ladji odprtino za luč, ki naj seže do komolca od vrha, in vrata ladji umesti na strani njeni, s spodnjim, drugim in tretjim nadstropjem jo naredi.

¹⁷Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.

¹⁷In jaz, glej, pošljem potop, vode čez zemljo, pogubit vse meso, v katerem je dih življenja pod nebom; karkoli je na zemlji, pogine.

¹⁸S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.

¹⁸S teboj pa ustanovim zavezo svojo, in pojdeš v ladjo, ti in sinovi tvoji in žena tvoja in žene sinov tvojih s teboj.

¹⁹A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.

¹⁹In od vsega, kar živi, od vsakršnega mesa, od vsega po dvoje vzemi v ladjo, da jih pri življenju ohraniš s seboj: samec in samica naj bodo.

²⁰Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali.

²⁰Izmed ptic po njih plemenih in izmed živine po plemenih njenih, izmed vse laznine zemeljske po vrstah njenih, izmed vseh po dvoje naj pride k tebi, da jih ohraniš pri življenju.

²¹Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu.

²¹Ti pa si vzemi od vsake jedi, ki se jé, in vzeto spravi pri sebi, da bode tebi in njim v živež.To stori Noe; vse stori prav tako, kakor mu je zapovedal Bog.

²²I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.

²²To stori Noe; vse stori prav tako, kakor mu je zapovedal Bog.