¹Dne dvadcátého čtvrtého, měsíce šestého, léta druhého Daria krále.

¹Sedmi mesec, edenindvajseti dan meseca, je prišla beseda GOSPODOVA po proroku Hagaju, in je rekel:

²Měsíce sedmého, dvadcátého prvního dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:

²Govóri Zerubabelu, sinu Sealtielovemu, deželnemu oblastniku na Judovem, in Jozuetu, sinu Jozadakovemu, velikemu duhovniku, in ostanku ljudstva ter véli:

³Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu Jozadakovu, knězi nejvyššímu, i k ostatkům lidu, řka:

³Kdo je med vami ostal, ki je videl to hišo v prvi slavi njeni? in kakšno jo vidite sedaj? Ni li prav kakor nič v očeh vaših?

⁴Kdo jest mezi vámi pozůstalý, ješto viděl dům ten v slávě jeho první? A jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic před očima vašima?

⁴Sedaj pa bodi močan, o Zerubabel, govori GOSPOD, in bodi krepak, o Jozue, sin Jozadakov, veliki duhovnik! in bodi močno, vse ljudstvo dežele, govori GOSPOD, in delajte! Kajti jaz sem z vami, govori GOSPOD nad vojskami.

⁵A však nyní posilň se Zorobábeli, praví Hospodin, posilň se i Jozue synu Jozadakův, kněže nejvyšší, a posilň se všecken lide země této, praví Hospodin, a dodělejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů,

⁵Beseda, ki sem se ž njo vam zavezal, ko ste šli iz Egipta, velja in duh moj ostane med vami; ne bojte se!

⁶Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Duch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se.

⁶Kajti tako pravi GOSPOD nad vojskami: Še enkrat, malo časa še, pa potresem nebo in zemljo in morje in suhoto;

⁷Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po malém času, aj, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i suchostí.

⁷in potresem vse poganske narode, in pridejo dragocenosti vseh narodov, in to hišo napolnim s slavo, pravi GOSPOD nad vojskami.

⁸Pohnu, pravím, všemi národy, a přijdou k Žádoucímu všechněm národům, i naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů.

⁸Moje je srebro in moje je zlato, govori GOSPOD nad vojskami.

⁹Méť jest stříbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupů.

⁹Poslednja slava te hiše bode večja nego prva, pravi GOSPOD nad vojskami; in na tem kraju dam mir, govori GOSPOD nad vojskami.

¹⁰Větší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví Hospodin zástupů; nebo na tomto místě způsobím pokoj, praví Hospodin zástupů.

¹⁰Štiriindvajseti dan devetega meseca v drugem letu Darija je prišla beseda GOSPODOVA proroku Hagaju in je rekel:

¹¹Dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého Daria, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:

¹¹Tako pravi GOSPOD nad vojskami: Vprašaj vendar duhovnike glede postave in reci:

¹²Takto praví Hospodin zástupů: Vzeptej se nyní kněží na zákon, řka:

¹²Glej, če kdo nese sveto meso v krilu obleke svoje, pa se dotakne s krilom kruha ali kuhane jedi ali vina ali olja ali kake druge jestvine, postane li to sveto? In duhovniki so odgovorili in rekli: Ne.

¹³Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli.

¹³Še reče Hagaj: Če se kdo, ki se je ognusil z mrtvecem, dotakne vsega tega, bo li ognušeno? In duhovniki odgovore, rekoč: Ognušeno bo.

¹⁴Tedy řekl Aggeus: Jestliže někdo jsa nečistý od těla mrtvého, dotkl by se něčeho z těch věcí, bude-li nečisté? I odpověděli kněží a řekli: Nečisté bude.

¹⁴Tedaj odgovori Hagaj in reče: Takšno je to ljudstvo in ves ta narod pred mojim obličjem, govori GOSPOD, in takšno je vse delo njih rok; in kar tam darujejo, je nečisto.

¹⁵Tedy odpovídaje Aggeus, řekl: Tak lid tento a tak národ tento před tváří mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obětovali tam, nečisté bylo.

¹⁵In sedaj, pazite vendar na čas od tega dne in poprej, preden se je kamen na kamen pokladal v templju GOSPODOVEM!

¹⁶Nyní tedy přiložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž přestal kladen býti kámen na kameni v domě Hospodinově,

¹⁶Preden se je to godilo, ko je kdo prišel h kopi žita za dvajset mer, jih je bilo le deset; ko je prišel v tlačilnico, da zajame petdeset veder, jih je bilo le dvajset.

¹⁷Od toho času, když přišel někdo k hromadě dvadcíti, bylo jen deset; když přišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet.

¹⁷Udaril sem vas s snetjo in strupeno roso in s točo vse delo rok vaših; vendar vas ni bilo k meni, govori GOSPOD.

¹⁸Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však žádný z vás neobrátil se ke mně, praví Hospodin.

¹⁸Pazite vendar na čas od tega dne in poprej, od štiriindvajsetega dne devetega meseca, namreč od dne, ko se je položila podstava templju GOSPODOVEMU, pazite na to!

¹⁹Přiložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého čtvrtého, měsíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinův, (přiložte srdce své).

¹⁹Ni li seme še v žitnici? Tako tudi trta, smokva, margarana in oljka niso še obrodile; a od tega dne bom blagoslavljal!

²⁰Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám.

²⁰In beseda GOSPODOVA je prišla v drugič Hagaju, štiriindvajseti dan meseca, govoreč:

²¹Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce, řkoucí:

²¹Govóri Zerubabelu, deželnemu oblastniku na Judovem, in reci: Jaz potresem nebo in zemljo.

²²Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, řka: Já pohnu nebem i zemí,

²²In prevržem prestole kraljestev in uničim moč kraljestvom poganov in prevrnem bojne vozove in nje, ki se na njih peljejo; in konji in njih jezdeci padejo, drug pod mečem drugega.Tisti dan, govori GOSPOD nad vojskami, te vzamem, o Zerubabel, sin Sealtielov, služabnika svojega, govori GOSPOD, ter te naredim kakor za pečatni prstan; kajti tebe sem izvolil, govori GOSPOD nad vojskami.

²³A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských; podvrátím, pravím, vůz i ty, kteříž na něm jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich jeden každý od meče bratra svého. [ (Haggai 2:24) V ten den, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobábeli synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil, praví Hospodin zástupů. ]

²³Tisti dan, govori GOSPOD nad vojskami, te vzamem, o Zerubabel, sin Sealtielov, služabnika svojega, govori GOSPOD, ter te naredim kakor za pečatni prstan; kajti tebe sem izvolil, govori GOSPOD nad vojskami.