¹Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,

¹Potem ko je Bog nekdaj mnogokrat in na razne načine govoril očetom po prorokih,

²Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil.

²nam je v teh zadnjih dneh govoril po Sinu, ki ga je postavil za dediča vseh stvari, ki je po njem naredil tudi svetove,

³Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,

³ki je odsvit slave in podoba bitja njegovega in vzdržuje vse z besedo moči svoje; ki je, potem ko je po sebi izvršil očiščenje grehov naših, sedel na desnico veličastva v višavah

⁴Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.

⁴in je tolikanj višji postal od angelov, kolikor odličnejše ime je podedoval mimo njih.

⁵Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?

⁵Kajti kateremu izmed angelov je kdaj rekel: „Sin moj si ti, jaz sem te danes rodil“, in zopet: „Jaz mu bodem za očeta in on mi bode za sina“?

⁶A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.

⁶In ko bo prvorojenca zopet vpeljal v svet, pravi: „In molijo naj ga vsi angeli Božji“.

⁷A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;

⁷In o angelih sicer pravi: „On dela angele svoje za vetrove in služabnike svoje za ognja plamen“,

⁸Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého.

⁸o Sinu pa: „Prestol tvoj, o Bog, na veka vek. Pravičnosti žezlo je kraljestva tvojega žezlo.

⁹Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.

⁹Ljubil si pravico in sovražil krivico. Zato te je pomazilil Bog, Bog tvoj, z oljem veselja bolj nego sodeležnike tvoje“.

¹⁰A opět:Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.

¹⁰In: „Ti si v začetku, Gospod, ustanovil zemljo, in rok tvojih dela so nebesa;

¹¹Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,

¹¹njih bode konec, ti pa ostaneš; in vsa se bodo postarala kakor obleka,

¹²A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.

¹²in kakor plašč jih boš zvil, in izpremenila se bodo; ti pa si isti, in let tvojih ne bode konec“.

¹³A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?

¹³Kateremu izmed angelov pa je kdaj rekel: „Sedi na desnico mojo, dokler ne položim sovražnikov tvojih za podnožje nogam tvojim“?Niso li vsi služabni duhovi, v službo pošiljani zaradi njih, ki imajo podedovati zveličanje?

¹⁴Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?

¹⁴Niso li vsi služabni duhovi, v službo pošiljani zaradi njih, ki imajo podedovati zveličanje?