¹Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.

¹Vera pa je trdno pričakovanje tistega, kar upamo, uverjenje o stvareh, ki jih ne vidimo.

²Pro ni zajisté svědectví došli předkové.

²Po njej so namreč predniki prejeli pričanje.

³Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno.

³Po veri umemo, da so bili svetovi osnovani po besedi Božji, tako da ni iz prikazujočega se postalo, kar je sedaj vidno.

⁴Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví.

⁴Po veri je daroval Abel Bogu boljšo žrtev mimo Kajna; po njej je bil izpričan za pravičnega, ker je Bog sam pričal o njegovih darovih, in po njej govori še, dasi je umrl.

⁵Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu.

⁵Po veri je bil Enoh umaknjen, da ni videl smrti, in „ni ga bilo najti, ker ga je Bog umaknil“; kajti preden je bil umaknjen, je dobil pričanje, da „je Bogu po volji“.

⁶Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.

⁶Brez vere pa je nemogoče biti Bogu po volji; kajti kdor se bliža Bogu, mora verovati, da je Bog in da bo plačevalec tistim, ki ga iščejo.

⁷Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.

⁷Po veri je prejel Noe vest po tem, kar se še ni videlo, in boječ se, je napravil barko v rešenje hiše svoje; po njej je obsodil svet in postal dedič pravičnosti, ki je po veri.

⁸Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde.

⁸Po veri je slušal Abraham, ko je bil poklican, naj odide v kraj, ki ga je imel dobiti v dediščino, in odšel je, ne vedoč, kam pride.

⁹Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.

⁹Po veri se je preselil v deželo obljube kakor v tujino in stanoval v šatorih z Izakom in Jakobom, sodedičema iste obljube;

¹⁰Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh.

¹⁰čakal je namreč mesta, stoječega na trdnih temeljih, katerega zidar in stvarnik je Bog.

¹¹Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil.

¹¹Po veri je tudi sama Sara zadobila moč, ustanoviti zarod, in je rodila zunaj prave dobe starosti, ker je za zvestega imela njega, ki je bil obljubil.

¹²A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.

¹²Zato se jih je tudi od enega, in to takega, čigar telo je bilo omrtvelo, rodilo mnogo kakor zvezd na nebu in brez števila kakor peska ob morskem bregu.

¹³Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.

¹³V veri so umrli ti vsi in niso prejeli izpolnitve obljub, temuč so jih od daleč gledali, jih pozdravljali in pripoznavali, da so tujci in priseljenci na zemlji.

¹⁴Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají.

¹⁴Kateri namreč tako govore, kažejo, da iščejo domovine.

¹⁵A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti.

¹⁵In ko bi se bili spominjali tiste, iz katere so bili izšli, bi bili imeli časa povrniti se.

¹⁶Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město.

¹⁶Sedaj pa hrepene po boljši, to je po nebeški domovini. Zato se jih Bog ne sramuje, imenovati se njih Boga; zakaj pripravil jim je mesto.

¹⁷Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,

¹⁷Po veri je daroval Abraham Izaka, ko je bil izkušan, in edinorojenca je daroval on, ki je bil sprejel obljube,

¹⁸K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,

¹⁸kateremu se je govorilo: „V Izaku se ti bo imenovalo seme“,

¹⁹Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal.

¹⁹ker je pomislil, da more Bog zbujati tudi iz mrtvih; zaradi tega ga je tudi prejel kakor od mrtvih obujenega [Ali: odkoder ga je tudi prejel v priliki.].

²⁰Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau.

²⁰Po veri je blagoslovil Izak Jakoba in Ezava tudi za prihodnjost.

²¹Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své.

²¹Po veri je Jakob umiraje blagoslovil obadva sinova Jožefova in „je molil, sklonjen ob vrh palice svoje“.

²²Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil.

²²Po veri je Jožef na smrtni postelji spominjal na izhod sinov Izraelovih in je naročal za kosti svoje.

²³Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského.

²³Po veri so Mojzesa, ko je bil rojen, njegovi roditelji skrivali tri mesece, ker so videli, da je dete zalo, in niso se bali ukaza kraljevega.

²⁴Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy,

²⁴Po veri se je Mojzes, ko je bil odrastel, branil imenovan biti sin hčere Faraonove,

²⁵Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti,

²⁵ker je rajši hotel zlo trpeti z ljudstvom Božjim nego imeti začasen užitek od greha,

²⁶Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě.

²⁶in je imel sramoto Kristusovo za večje bogastvo nad zaklade egiptovske: kajti gledal je na povračilo.

²⁷Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil.

²⁷Po veri je zapustil Egipt, ne boječ se jeze kraljeve; stanoviten je bil namreč, kakor da bi videl Nevidnega.

²⁸Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich.

²⁸Po veri je napravil velikonočno jagnje in škropljenje s krvjo, da bi se moritelj ne dotaknil njih prvorojencev.

²⁹Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli.

²⁹Po veri so Izraelci prešli Rdeče morje kakor po suhem; Egipčani pa so bili, poskusivši to, pogoltnjeni.

³⁰Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní.

³⁰Po veri je padlo zidovje Jeriha po sedemdnevnem obkroževanju.

³¹Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře.

³¹Po veri nečistnica Rahab ni poginila z nevernimi, ker je sprejela oglednike v miru.

³²A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích.

³²In kaj bi še govoril? Časa namreč mi bo primanjkalo, ko bi pripovedoval o Gideonu, Baraku in Samsonu in Jefteju, Davidu in Samuelu in prorokih,

³³Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,

³³ki so po veri premagovali kraljestva, izvrševali pravičnost, dobivali obljube, mašili levom žrela,

³⁴Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.

³⁴gasili ognja moč, ubežavali osti meča, v slabosti prejemali moč, junaki postajali v vojski, odbijali napade tujcev;

³⁵Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.

³⁵žene so dobivale mrtve svoje od mrtvih obujene; drugi pa so bili mučeni in niso marali oproščenja, da zadobe boljše vstajenje;

³⁶Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.

³⁶drugi pa so trpeli zasramovanje in bičanje, vrhu tega pa spone in ječe;

³⁷Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno,

³⁷bili so kamenani, izkušani, razrezani, umrli so smrti z mečem; hodili so v ovčjih in kozjih kožah, v potrebi, v stiskah in težavah

³⁸Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země.

³⁸(njih ni bil svet vreden!), po puščavah tavajoč in po gorah in brlogih in podzemeljskih jamah.

³⁹A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení,

³⁹In vsi ti, dobivši pričanje po veri, niso prejeli izpolnitve obljube,ker je bil Bog nekaj boljšega določil za nas, da bi oni ne dosegli popolnosti brez nas.

⁴⁰Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.

⁴⁰ker je bil Bog nekaj boljšega določil za nas, da bi oni ne dosegli popolnosti brez nas.