¹Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha,

¹Zato se, pustivši začetek besede Kristusove, obrnimo k popolnosti, da ne polagamo zopet temelja z izpreobrnjenjem od mrtvih del in z vero v Boga,

²Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých, i soudu věčného.

²z naukom o krstih in o pokladanju rok in o vstajenju mrtvih in o večni sodbi.

³A toť učiníme, dopustí-li Bůh.

³In to bomo storili, ako le Bog privoli.

⁴Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,

⁴Kajti nemogoče je take, ki so bili enkrat razsvetljeni in so okusili dar nebeški in so postali deležni svetega Duha

⁵Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,

⁵in okusili dobro besedo Božjo in prihodnjega sveta moči,

⁶Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.

⁶in so odpadli, zopet obnoviti v izpokorjenje, ker sami zase iznova križajo Sina Božjega in ga očitno sramote.

⁷Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.

⁷Kajti zemlja, katera pije dež, ki često nanjo pada, in rodi koristno zelišče tistim, zaradi katerih se tudi obdeluje, dobiva blagoslov od Boga.

⁸Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení.

⁸Ako pa rodi trnje in osat, je zavržena in blizu prokletja, ki mu je konec požig.

⁹My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.

⁹Prepričani pa smo o vas, ljubljeni, da ste v boljšem stanju, ki pospešuje vaše zveličanje, čeprav tako govorimo.

¹⁰Neboť není nespravedlivý Bůh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.

¹⁰Kajti Bog ni krivičen, da bi pozabil delo vaše in ljubezen, ki ste jo pokazali do imena njegovega s tem, da ste služili svetim in še služite.

¹¹Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,

¹¹Želimo pa, da vsak izmed vas kaže isto gorečnost, da ohrani popolno gotovost upanja do konca:

¹²Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.

¹²da se ne polenite, temuč postanete posnemalci njih, ki so po veri in stanovitnosti podedovali obljube.

¹³Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,

¹³Kajti ko je Bog dal Abrahamu obljubo, je prisegel pri samem sebi, ker ni imel pri kom večjem priseči,

¹⁴Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.

¹⁴govoreč: „Resnično, blagoslavljaje te bom blagoslovil in množeč te bom množil“.

¹⁵A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.

¹⁵In tako je Abraham, stanovitno čakajoč, dosegel izpolnitev obljube.

¹⁶Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.

¹⁶Ljudje namreč prisegajo pri kom večjem, in vsakega njih prepira konec je prisega v potrditev.

¹⁷A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,

¹⁷Zato je tudi Bog, hoteč tolikanj obilneje pokazati dedičem obljube neizpremenljivost sklepa svojega, porabil za sredstvo prisego,

¹⁸Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.

¹⁸da bi po teh dveh neizpremenljivih rečeh, v katerih ni mogoče, da bi Bog lagal, imeli krepko tolažilo mi, ki smo pribežali oprijet se ponujenega nam upanja,

¹⁹Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,

¹⁹ki ga imamo kakor sidro duše, ki je zanesljivo in trdno in prodira v notranje svetišče za pregrinjalo,kamor je kot predhodnik za nas vstopil Jezus, postavši po redu Melhizedekovem veliki duhovnik na vekomaj.

²⁰Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.

²⁰kamor je kot predhodnik za nas vstopil Jezus, postavši po redu Melhizedekovem veliki duhovnik na vekomaj.