¹Břímě Babylona, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův.

¹Prorokovanje [Ali: breme.] o Babilonu, ki ga je v prikazni prejel Izaija, sin Amozov.

²Na hoře vysoké vyzdvihněte korouhev, povyšte hlasu k nim, dejte návěští rukou, ať vejdou do bran knížecích.

²Na goli gori vzdignite zastavo, zaženite glas k njim, vihtite roko, da stopijo skozi vrata prvakov.

³Já jsem přikázal posvěceným svým, povolal jsem také i udatných reků svých k vykonání hněvu svého, veselících se z vyvýšení mého.

³Jaz sem ukazal posvečencem svojim, tudi sem poklical na jezo svojo junake svoje, ki se radujejo v moji veličasti.

⁴Hlas množství na horách, jakožto lidu mnohého, hlas a zvuk království a národů shromážděných: Hospodin zástupů sbírá vojsko k válce.

⁴Množice glas se čuje na gorah kakor obilega ljudstva, hrup kraljestev narodov, ki so se zbrali! GOSPOD nad vojskami pregleduje vojno krdelo.

⁵Táhnou z země daleké od končin nebes. Hospodin a osudí prchlivosti jeho, aby poplénil všecku zemi.

⁵Prihajajo iz daljne dežele, od kraja nebes – GOSPOD in srda njegovega orodje – pogubit vso deželo Babilonsko.

⁶Kvělte, nebo blízko jest den Hospodinův, jako zpuštění od Všemohoucího přijde.

⁶Tulite, ker blizu je dan GOSPODOV, prihaja kot razdejanje od Vsegamogočnega.

⁷A protož všeliké ruce oslábnou, a všeliké srdce člověka rozplyne se.

⁷Zatorej bodo omahovale vse roke in tajalo se bo vsako srce človeško;

⁸I budou předěšeni, svírání a bolesti je zachvátí, jako rodička stonati budou; každý nad bližním svým užasne se, tváře jejich k plameni podobné budou.

⁸in izbegani bodo, krč in bolečine jih zgrabijo, kakor porodnica bodo imeli bolečine; vsak bo strmel ob bližnjem svojem, zaripljeno obličje bode njih obličje.

⁹Aj, den Hospodinův přichází přísný, a zůřivost a rozpálení hněvu, aby obrátil tu zemi v poušť, a hříšníky její z ní vyhladil.

⁹Glej, dan GOSPODOV prihaja, grozoviten, poln srda in goreče jeze, da izpremeni v puščavo to deželo, da iztrebi njene grešnike iz nje.

¹⁰Nebo hvězdy nebeské a planéty jejich nedopustí svítiti světlu svému; zatmí se slunce při vycházení svém, a měsíc nevydá světla svého.

¹⁰Kajti zvezde nebes in njih ozvezdja ne bodo dajala luči svoje; mračno bode solnce ob vzhodu svojem, in mesec ne bo svetil z lučjo svojo.

¹¹A navštívím na okršlku země zlost, a na bezbožných nepravost jejich; a káži přestati pýše pyšných, a vysokomyslnost tyranů snížím.

¹¹In izpokorim naseljeno zemljo za njih hudobnost in brezbožnike za njih krivico, in konec storim napuhu prevzetnih ter silovitnikov ponos ponižam.

¹²Způsobím to, že dražší bude člověk nad zlato čisté, člověk, pravím, nad zlato z Ofir.

¹²Storim, da bode mož dražji mimo prečistega zlata in človek mimo zlata ofirskega.

¹³Z té příčiny zatřesu nebesy, a pohne se země z místa svého, v prchlivosti Hospodina zástupů, a ve dni rozpálení hněvu jeho.

¹³Zato hočem potresti nebesa, in zemlja se gane s svojega mesta v togoti GOSPODA nad vojskami in v dan goreče jeze njegove.

¹⁴I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jeden každý k lidu svému se obrátí, a každý do země své uteče.

¹⁴In godilo se jim bo kakor srni splašeni in kakor čredi, ko je nihče ne zbira: obrnejo se vsak k svojemu ljudstvu in zbeže vsakteri v svojo deželo.

¹⁵Kdožkoli nalezen bude, bude proboden, a kteříž by se koli shlukli, od meče padnou.

¹⁵Vsak, kogar najdejo, bo preboden, in vsak, kogar zasačijo, pade od meča.

¹⁶Nadto i dítky jejich rozrážíny budou před očima jejich, domové jejich zloupeni, a ženy jejich poškvrněny.

¹⁶In njih otročiče bodo razbijali pred njih očmi, njih hiše bodo plenili in njih žene oskrunjali.

¹⁷Aj, já vzbudím proti nim Médské, kteříž sobě stříbra nebudou vážiti, a v zlatě nebudou se kochati,

¹⁷Glej, obudim zoper nje Medce, ki ne bodo čislali srebra in ne radovali se samega zlata.

¹⁸Ale z luků dítky rozrážeti, aniž se nad plodem života slitují, aniž synům odpustí oko jejich.

¹⁸In njih loki bodo prestreljevali mladeniče, in smilil se jim ne bo sad telesa, otrokom ne bo prizanašalo njih oko.

¹⁹I budeť Babylon, někdy ozdoba království a okrasa důstojnosti Kaldejské, podobný podvrácené Sodomě a Gomoře.

¹⁹In Babilon, dika kraljestev, s katerim so se ponašali prevzetni Kaldejci, bode podoben Sodomi in Gomori, ki ju je Bog razdejal.

²⁰Nebudou se v něm osazovati na věky, ani bydliti od pokolení až do pokolení; aniž rozbije tam stanu svého Arab, ani pastýři tam odpočívati budou.

²⁰Ne bo se vekomaj v njem prebivalo, nihče se v njem ne nastani od roda do roda, tudi Arabec ne postavi tam šatora, niti pastirjem ne bodo tam počivale črede.

²¹Ale lítá zvěř tam odpočívati bude, a domové jejich šelmami naplněni budou; bydliti budou tam i sovy, a příšery tam skákati budou.

²¹Ampak ležale bodo tam zverine puščave, in njih hiše bodo polne sov, in bivali bodo tam noji ter pošasti bodo tam skakale.In volkovi bodo tulili po njih opustošenih palačah in šakali po njih zabavnih gradovih. Skoraj pa pride čas njegov, in dnevi njegovi se ne podaljšajo.

²²Ozývati se také budou sobě hrozné potvory na palácích jejich, a draci na hradích rozkošných. A blízkoť jest, že přijde čas jeho, a dnové jeho prodlévati nebudou.

²²In volkovi bodo tulili po njih opustošenih palačah in šakali po njih zabavnih gradovih. Skoraj pa pride čas njegov, in dnevi njegovi se ne podaljšajo.