¹V ten den navštíví Hospodin mečem svým přísným, velikým a mocným Leviatana, hada dlouhého, a Leviatana, hada stočilého, a zabije draka, kterýž jest v moři.

¹Tisti dan bo GOSPOD kaznoval z mečem svojim, trdim in velikim in močnim, leviatana, hitro bežečo kačo, in leviatana, kačo zvito, in ubije zmaja, ki je v morju.

²V ten den o vinici výborné víno vydávající zpívejte.

²Tisti dan prepevajte o prekrasnem vinogradu:

³Já Hospodin, kterýž ji ostříhám, každé chvilky budu ji svlažovati, a aby jí někdo neuškodil, v noci i ve dne ji ostříhati.

³Jaz, GOSPOD, ga stražim, vsak trenotek ga bom močil; da ga kdo ne oškodi, ga bom stražil noč in dan.

⁴Prchlivosti při mně žádné není. Kdož mi dá bodlák a trn, abych proti ní válčil, a spálil ji docela?

⁴Srda ni pri meni. O da bi imel trnje in grmovje pred seboj, v boju bi stopal po njem, požgal bi ga hkratu docela!

⁵Zdali sváže sílu mou, aby učinil se mnou pokoj, aby pravím, učinil se mnou pokoj?

⁵Ali pa naj se izroči v varstvo meni, sklene mir z menoj, sklene naj mir z menoj!

⁶Vždyť na to přijde, že se vkoření Jákob, zkvetne a zroste Izrael, a naplní okršlek zemský ovocem.

⁶V prihodnjih dneh se ukoreni Jakob, Izrael bo cvetel in popke poganjal; in napolnijo površje vsega sveta s sadom. –

⁷Nebo zdaliž jej tak ubil, jako ubil nepřítele jeho? Zdali jej zamordoval, jako jsou jiní zmordováni od něho?

⁷Ali ga je Bog udaril, kakor je udaril tiste, ki so ga tepli? ali pa je ubit, kakor so bili ubiti morilci njegovi?

⁸Vedlé míry trestal jej i tehdáž, když jej zavesti dal, ješto nepřítele zachvátil větrem svým tuhým východním.

⁸Zmerno ga je kaznoval, ko ga je poslal v pregnanstvo, odpodil ga je s silovitim dihom svojim ob dnevi vzhodnega vetra.

⁹A protož tím způsobem očištěna bude nepravost Jákobova, a toť bude veliký užitek, že odejme hřích jeho, když rozmece všecko kamení oltáře jako kamení vápenné rozsypané, neostojí hájové, ani sluneční obrazové;

⁹Zato bo s tem poravnana krivica Jakobova; in to bode obilni sad, ko se odpravi greh njegov: da naredi vse oltarjevo kamenje enako zdrobljenemu apnencu in ne postavi več nobene Ašere in solnčne podobe.

¹⁰Když město hrazené zpustne, a bude příbytkem zavrženým a opuštěným jako poušť, tam pásti se bude tele, a tam léhati, a pokazí docela výstřelky jeho.

¹⁰Kajti trdno mesto je postalo samotno, bivališče porušeno in zapuščeno kakor puščava; tam se bodo pasla teleta in tam ležala in objedala brstje njegovo.

¹¹Když počne zráti žeň jeho, potřína bude; ženy přijdouce, zapálí ji. Nebo ten lid nemá žádného rozumu; protož neslituje se nad ním učinitel jeho, a stvořitel jeho neučiní jemu milosti.

¹¹Ko mu usahnejo veje, jih odlomijo, žene pridejo ter jih zažgo; zakaj to ljudstvo nima nikakega razuma, zato se ga ne usmili on, ki ga je ustvaril, in on, ki ga je upodobil, mu ne izkaže milosti.

¹²I stane se v ten den, když pomstu uvoditi bude Hospodin od toku řeky až do potoka Egyptského, že vy, synové Izraelští, po jednom sebráni budete.

¹²In zgodi se tisti dan, da bo GOSPOD sadje otepal od toka Evfrata do potoka Egiptovskega, in vi boste zbrani vkup, drug k drugemu, o sinovi Izraelovi.In tisti dan se zatrobi na veliko trobento, in pridejo oni, ki so bili blizu pogina v deželi Asirski in ki so bili pregnanci v deželi Egiptovski, in molili bodo GOSPODA na sveti gori v Jeruzalemu.

¹³Stane se také v ten den, že troubeno bude trubou velikou, i přijdou, kteříž byli zahynuli v zemi Assyrské, a zahnáni byli do země Egyptské, a klaněti se budou Hospodinu na hoře svaté v Jeruzalémě.

¹³In tisti dan se zatrobi na veliko trobento, in pridejo oni, ki so bili blizu pogina v deželi Asirski in ki so bili pregnanci v deželi Egiptovski, in molili bodo GOSPODA na sveti gori v Jeruzalemu.