1Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
1Kajti glej, Gospod, Jehova nad vojskami, vzame iz Jeruzalema in od Jude oporo in podporo, vso podporo kruha in vso podporo vode,
2Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
2junaka in vojščaka, sodnika in proroka, vedeža in starca,
3Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
3petdesetnika in veljaka, svetovalca in spretnega umetnika in izvedenca v čarovništvu.
4A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
4In dati jim hočem dečke za kneze, in razposajenci jim bodo gospodovali.
5I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
5In zatirali se bodo v ljudstvu med seboj, vsak svojega bližnjega; prešerno se bo vedel deček proti starcu in nizki proti imenitnemu.
6Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
6Ako zgrabi brat brata v svojega očeta hiši, rekoč: Obleko imaš, vodnik nam bodi in ta razsip bodi pod tvojo roko!
7Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
7zažene on svoj glas tisti dan in poreče: Ne morem biti ranocelnik, zakaj še kruha ni v hiši moji, ne obleke; nikar me ne stavite za vodnika ljudstvu!
8Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
8Kajti Jeruzalem je porušen in Juda je padel, ker njih jezik in njih dejanja so zoper GOSPODA, da dražijo oči slave njegove.
9Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
9Pogled njih obraza priča zoper nje, in greh svoj razglašajo kakor Sodomljani, ga ne skrivajo. Gorje njih duši, ker pripravljajo hudo sami sebi.
10Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
10Recite o pravičnem, da mu bode dobro; kajti uživali bodo dejanja svojega sad.
11Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
11Gorje krivičnemu! hudo mu bode, ker se mu povrne, kar so zaslužile roke njegove.
12Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
12Oni, ki tlačijo ljudstvo moje, so otroci, in ženske mu gospodujejo. O ljudstvo moje! oni, ki te vodijo, te zapeljujejo ter v zmešnjavo spravljajo stezo potov tvojih.
13Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
13GOSPOD je nastopil, da začne pravdo, stoji, da sodi ljudstva.
14Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
14GOSPOD se bliža, da bo sodil ljudstva svojega starejšine in kneze njegove: Vi ste, ki ste popasli ta vinograd, rop siromakov je v hišah vaših.
15Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
15Zakaj tarete ljudstvo moje ter razbijate siromakom obličje? govori Gospod, Jehova nad vojskami.
16I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
16Še pravi GOSPOD: Ker so hčere sionske prevzetne ter hodijo z napetim grlom in drzno migajoč z očmi in vedno stopajo z drobnimi stopinjami in rožljajo z obročki na nogah:
17Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
17zato udari Gospod hčere sionske s plešo na temenu, in GOSPOD ogolí njih sramoto.
18V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
18Tisti dan jim pobere Gospod lepotino obročkov na nogah in načelke in lunice,
19Jablka zlatá a spinadla a čepce,
19ušesne zvončke, zapestne verižice, zastore,
20Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
20oglavnice, drobilke na nogah, pasove, vonjalnice, amulete,
21Prsteny a náčelníky,
21prstane in nosne obročke,
22Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
22praznična oblačila in plašče, ogrinjače in mošnje,
23I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
23ogledala, tenčice, turbane in lahka krila.
24A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
24In zgodi se, da bode namesto dišave smrad po plesnobi in namesto pasa vrv in namesto spletenih las pleša in namesto dičnega plašča raševnik, opeklina namesto lepote.
25Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
25Možje tvoji padejo od meča in junaki tvoji v vojski.In vrata hčere sionske bodo žalovala in plakala, ko bo opustošena sedela na tleh.
26I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
26In vrata hčere sionske bodo žalovala in plakala, ko bo opustošena sedela na tleh.