¹Takto praví Hospodin: Kdež jest lístek zapuzení matky vaší, kterýmž jsem ji propustil? Aneb kdo jest z věřitelů mých, jemuž jsem vás prodal? Aj, nepravostmi svými prodali jste sebe, a pro převrácenosti vaše propuštěna jest matka vaše.

¹Tako pravi GOSPOD: Kje je matere vaše ločitni list, s katerim sem jo odslovil? ali kdo je izmed upnikov mojih, ki sem mu vas prodal? Glejte, zaradi svojih krivic ste prodani in zaradi vaših prestopkov je odslovljena mati vaša.

²Proč, když přicházím, není žádného, když volám, žádný se neozývá? Zdaliž jest naprosto ukrácena ruka má, aby nemohla vykoupiti? A žádné-liž není ve mně moci k vysvobození? Aj, žehráním svým vysušuji moře, obracím řeky v poušť, až se smrazují ryby jejich, proto že nebývá vody, a mrou žízní.

²Zakaj ni bilo nikogar, ko sem prišel? ko sem klical, nihče ni odgovoril? Je li mar roka moja prekratka, da bi otela? ali pa ni v meni moči nobene za rešenje? Glej, s karanjem svojim posušam morje, reke izpreminjam v puščavo, da njih ribe gnijejo in mrjo od žeje, zato ker ni vode.

³Obláčím nebesa v smutek, a žíni dávám jim za oděv.

³Nebesa oblačim v črnino in raševino jim napravljam za odejo.

⁴Panovník Hospodin dal mi jazyk umělý, abych uměl příhodně ustalému mluviti slova. Probuzuje každého jitra, probuzuje mi uši, abych slyšel, tak jako pilně se učící.

⁴Gospod Jehova mi je dal izurjen jezik, da znam o pravem času izreči besedo trudnemu. Zbuja me sleherno jutro, zbuja mi uho, da poslušam kakor učenec.

⁵Panovník Hospodin otvírá mi uši, a já se nepostavuji zpurně, aniž se nazpět odvracím.

⁵Gospod Jehova mi je odprl uho, in jaz se nisem upiral, ne se umaknil.

⁶Těla svého nastavuji bijícím, a líce svého rvoucím mne, tváři své neskrývám od pohanění a plvání.

⁶Život svoj sem izpostavil njim, ki so me bili, in lice svoje njim, ki so me tezali; obličja svojega nisem skril sramotenju in pljuvanju.

⁷Nebo Panovník Hospodin spomáhá mi, pročež nebývám zahanben. Pro touž příčinu nastavuji tváři své jako škřemene; nebo vím, že nebudu zahanben.

⁷Kajti Gospod Jehova mi pomaga, zato nisem bil osramočen; zatorej sem nastavil obličje svoje kakor pretrd kamen in vem, da ne pridem v sramoto.

⁸Blízkoť jest ten, kterýž mne ospravedlňuje. Kdož se nesnadniti bude se mnou? Postavme se spolu; kdo jest odpůrce můj, nechť přistoupí ke mně.

⁸Blizu je on, ki me opravičuje; kdo se bo prepiral z menoj? Stopiva si nasproti! Kdo hoče poskusiti pravdo zoper mene? naj pride k meni!

⁹Aj, Panovník Hospodin spomáhati mi bude. Kdož jest, ješto by mne potupil? Aj, všickni takoví jako roucho zvetšejí, mol sžíře je.

⁹Glej, Gospod Jehova mi bo pomagal: kdo je, ki bi me obsodil? Glej, vsi skup se postarajo kakor sukno, molj jih pokonča.

¹⁰Kdo jest mezi vámi, ješto se bojí Hospodina, poslouchej hlasu služebníka jeho. Kdo jest, ješto chodí v temnostech, a nemá žádného světla, doufej ve jméno Hospodinovo, a zpolehni na Boha svého.

¹⁰Kdo je med vami, ki se boji GOSPODA, ki posluša hlapca njegovega glas? Kdor hodi po temi, komur ni svetlobe, upaj v ime GOSPODOVO in opiraj se na Boga svojega!Glejte, vi vsi, ki vžigate ogenj, z ognjenimi strelami se oborožujete: pojdite v žar ognja svojega in v požare, ki ste jih zapalili. To se vam zgodi od moje roke, v bolesti boste ležali.

¹¹Aj, vy všickni, kteříž zaněcujete oheň, a jiskrami se přepasujete, choďtež v blesku ohně svého, a v jiskrách, kteréž jste roznítili. Od ruky mé toto se vám stane, že v bolesti ležeti budete.

¹¹Glejte, vi vsi, ki vžigate ogenj, z ognjenimi strelami se oborožujete: pojdite v žar ognja svojega in v požare, ki ste jih zapalili. To se vam zgodi od moje roke, v bolesti boste ležali.