¹I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti.

¹In zgodilo se je v dnevih Ahaza, sinu Jotama, sinu Uzija, kralja Judovega, da je šel Rezin, kralj sirski, in Pekah, sin Remalijev, kralj Izraelov, gori bojevat se zoper Jeruzalem; ali ni ga mogel vzeti.

²I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru.

²In sporočili so hiši Davidovi, rekoč: Sirija se zanaša na Efraima! In srce njegovo je trepetalo in srce njegovega ljudstva, kakor trepečejo drevesa v gozdu od vetra.

³Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova,

³Tedaj veli GOSPOD Izaiju: Pojdi vendar Ahazu naproti, ti in sin tvoj Šear-jašub [T. j. ostanek se povrne.], na konec vodotoka gornjega ribnika, proti potu ob valjalčevi njivi,

⁴A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,

⁴in mu povej: Pazi, da bodeš miren; ne boj se in srce naj se ti ne plaši spričo teh dveh glavenj, ki se toliko kadita, spričo razvnete jeze Rezina in Sirije in Remalijevega sina.

⁵Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce:

⁵Ker je osnovala Sirija hudoben naklep zoper tebe, tudi Efraim in Remalijev sin, govoreč:

⁶Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova.

⁶Idimo gori nad Judejo, da jo spravimo v strah ter jo siloma odpremo sebi in postavimo za kralja v njej Tabeelovega sina;

⁷Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho.

⁷zato pravi tako Gospod Jehova: Ne zgodi se in ne bode tega.

⁸Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem.

⁸Kajti Siriji je glava Damask in Damasku glava Rezin; in še po petinšestdesetih letih bo zrušen Efraim, da ne bode več ljudstvo.

⁹Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte.

⁹In glava Efraimu je Samarija in Samariji glava sin Remalijev. Ako ne verjamete, zares, nimate obstanka.

¹⁰I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka:

¹⁰In GOSPOD je še dalje govoril Ahazu, rekoč:

¹¹Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko.

¹¹Prosi si znamenja od GOSPODA, Boga svojega, prosi ga iz globočine ali z višine.

¹²I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.

¹²Ahaz pa reče: Ne bom prosil, ne izkušal GOSPODA.

¹³Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?

¹³Nato reče prorok: Čujte torej, hiša Davidova! Je li vam kaj malega nadlegovati ljudi, da celo nadlegujete Boga mojega?

¹⁴Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.

¹⁴Zatorej vam da Gospod sam znamenje: Glej, devica bo spočela in rodila sina, in imenovala bo ime njegovo Imanuel [T. j. Bog z nami.].

¹⁵Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré.

¹⁵Smetano in med bo jedel, ko bo vedel zametati hudo in voliti dobro.

¹⁶Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její.

¹⁶Kajti še preden bo vedel ta deček zametati hudo in voliti dobro, bo zapuščena dežela, ki te je groza dveh kraljev njenih.

¹⁷Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského.

¹⁷GOSPOD stori, da pridejo nad tebe in nad ljudstvo tvoje in nad hišo očeta tvojega dnevi, kakršnih ni bilo, odkar se je Efraim ločil od Jude: pripelje nadte kralja asirskega.

¹⁸Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské.

¹⁸In zgodi se tisti dan, da GOSPOD požvižga muhi, ki je ob koncih potokov egiptovskih, in čebeli, ki je v deželi Asirski.

¹⁹I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných.

¹⁹In pridejo in posedejo vse, kar jih je, po dolih med strminami in po skalnih razpokah in po vsem grmovju in po vseh pašnikih.

²⁰V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí.

²⁰Tisti dan obrije Gospod z najeto britvijo, ki je onkraj velereke, namreč s kraljem asirskim, lase po glavi in po nogah, celó brado pokonča.

²¹I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce,

²¹In v tistem času bode, da bo kdo redil le kravico in dve ovci,

²²Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.

²²a ker bo molzel obilo mleka, bo jedel smetano; kajti smetano in med bo jedel, kdorkoli preostane v deželi.

²³Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste.

²³Zgodi se tudi v tistem času, da bo vsak kraj, kjer je bilo tisoč vinskih trt vrednih tisoč srebrnikov, preraslo grmovje in trnje.

²⁴S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země.

²⁴S pšicami in z lokom bodo morali hoditi tja, ker bo z grmovjem in trnjem obrasla vsa dežela.Na vse gore pa, ki so jih kopali z motiko, tja ne prideš boječ se grmovja in trnja, ondi pa bode kraj, kamor bodo izpuščali vole in po katerem bo teptala drobnica.

²⁵Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.

²⁵Na vse gore pa, ki so jih kopali z motiko, tja ne prideš boječ se grmovja in trnja, ondi pa bode kraj, kamor bodo izpuščali vole in po katerem bo teptala drobnica.