¹A však ne tak obklíčí mrákota té země, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv nepřítel dotkl země Zabulon a země Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou.

¹Toda ne ostane v temi dežela, ki je sedaj v stiski. V prejšnjem času je v zaničevanje spravil deželo Zebulonovo in deželo Neftalijevo, a v poslednjem jo pripravi v čast, ono na poti k morju, onkraj Jordana, Galilejo poganov.

²Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se.

²Ljudstvo, ki je hodilo po temi, je videlo svetlobo veliko; in kateri so bivali v deželi smrtne sence, jim je zasijala luč.

³Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti,

³Pomnožil si narod, povečal si mu veselje: veselé se pred teboj kakor v veselju ob žetvi in enako njim, ki se radujejo, ko plen delé.

⁴Když jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl násilníka jeho polámeš, jako za dnů Madianských,

⁴Zakaj ti si zlomil bremena njegovega jarem in šibo za njegova pleča, palico zatiralca njegovega, kakor ob dnevi Madiana.

⁵Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno.

⁵Kajti vsako obuvalo tistih, ki obuti stopajo v bojnem hrupu, in vsaka okrvavljena obleka se sežge, bode za jed ognju.

⁶Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.

⁶Zakaj dete nam je rojeno, sin nam je dan, in vladarstvo pride na ramo njegovo, in ime njegovo se bo imenovalo: Čudoviti, Svetovalec, Mogočni Bog, Oče večnosti, Knez miru.

⁷K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

⁷Pomnoževanju njegovega vladarstva in miru ne bode konca na prestolu Davidovem in nad kraljestvom njegovim, da ga utrdi in podpre s pravico in pravičnostjo od tega časa do vekomaj. Gorečnost GOSPODA nad vojskami stori to.

⁸Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli.

⁸Besedo je poslal Gospod zoper Jakoba in je zadela Izraela.

⁹A zvíť všecken lid, Efraim, i obyvatelé Samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají:

⁹In vse ljudstvo jo bo spoznalo, Efraim in prebivalci v Samariji, ki govore s ponosnim in prevzetnim srcem:

¹⁰Padly cihly, ale my tesaným kamenem stavěti budeme; planí fíkové podťati jsou, a my to v cedry směníme.

¹⁰Opeka je razpadla, ali zidali bomo iz rezanega kamena, posekane so divje smokve, ali nadomestimo jih s cedrami.

¹¹Ale zvýší Hospodin protivníky Rezinovy nad něj, a nepřátely jeho svolá,

¹¹A GOSPOD povzdigne zoper njega nasprotnike Rezinove in razdraži sovražnike njegove:

¹²Syrské po předu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho předce bude vztažená.

¹²Sirce od vzhoda in Filistejce od zahoda, da požro Izraela na vsa usta. Pri vsem tem se ne odvrne jeza Njegova, a še je roka Njegova iztegnjena.

¹³Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupů nehledají,

¹³A to ljudstvo se ni obrnilo k njemu, ki ga tepe, in niso iskali GOSPODA nad vojskami.

¹⁴Protož odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí jednoho dne.

¹⁴Zato bo GOSPOD odsekal Izraelu glavo in rep, vejevje palmovo in bičje na en dan.

¹⁵(Stařec a vzácný člověk, onť jest hlava, prorok pak, kterýž učí lži, onť jest ocas.)

¹⁵Starček in imenitnik je glava, prorok pa, ki uči krivo, je rep.

¹⁶Nebo vůdcové lidu tohoto jsou svůdcové, a kteříž se jim vésti dadí, zhynuli.

¹⁶Kajti voditelji tega ljudstva so zapeljivci in ti, katere vodijo, so pogubljeni.

¹⁷Protož z mládenců jeho nepotěší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zločinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

¹⁷Zato se mladeničev njegovih ne bo radoval Gospod in ne bo se usmilil sirot in vdov njegovih; zakaj vsi vkup so hinavci in hudobneži in vsaka usta govore budalost. Pri vsem tem se ne odvrne jeza Njegova, a še je roka Njegova iztegnjena.

¹⁸Nebo roznícena jsouc jako oheň bezbožnost, bodláčí a trní pálí, potom zapálí i houště lesu; pročež rozptýleni budou jako dým u povětří.

¹⁸Kajti krivičnost se je vnela kakor ogenj, pokončava trnje in grmovje, požiga gosto drevje v gozdu, vije se navzgor v debelih oblakih dima.

¹⁹Pro hněv Hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,

¹⁹Od srda GOSPODA nad vojskami je zemlja požgana, tudi ljudstvo je kakor paša ognju; nihče ne prizanaša bratu svojemu.

²⁰Ale krájeje sobě po pravé straně, však lačněti bude, a zžíraje po levé, však nenasytí se. Jeden každý maso ramene svého žráti bude,

²⁰Požirajo na desno, pa vendar so lačni, in jedo na levo, pa vendar niso siti. Vsak jé svoje rame meso:Manase Efraima in Efraim Manaseja, in oba skupaj sta zoper Judo. Pri vsem tem se ne odvrne jeza Njegova, a še je roka Njegova iztegnjena.

²¹Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

²¹Manase Efraima in Efraim Manaseja, in oba skupaj sta zoper Judo. Pri vsem tem se ne odvrne jeza Njegova, a še je roka Njegova iztegnjena.