¹I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹In prišla mi je beseda GOSPODOVA, govoreč:

²Nepojímej sobě ženy, aniž měj synů neb dcer na místě tomto.

²Ne jemlji si žene in ne imej sinov ali hčer v tem kraju.

³Nebo takto praví Hospodin o synech i dcerách zplozených v místě tomto, a o matkách jejich, kteréž zrodily je, i o jejich otcích, kteříž zplodili je v zemi této:

³Kajti tako pravi GOSPOD o sinovih in hčerah, rojenih v tem kraju, in o njih materah, ki jih rodé, in o njih očetih, ki so jih rodili v tej deželi:

⁴Smrtmi přebolestnými pomrou, nebudou oplakáni, ani pochováni; místo hnoje na svrchku země budou, a mečem i hladem do konce zhubeni budou. I budou mrtvá těla jejich za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským.

⁴Za najhujšimi boleznimi bodo umrli, ne bode joka po njih in pokopani ne bodo; za gnoj bodo na površju zemlje; in od meča in glada bodo padali in njih trupla bodo za jed pticam pod nebom in zverem zemeljskim.

⁵Nebo takto praví Hospodin: Nevcházej do domu smutku, aniž choď kvíliti, aniž jich lituj; odjal jsem zajisté pokoj svůj od lidu tohoto, dobrotivost i slitování, dí Hospodin.

⁵Kajti tako pravi GOSPOD: Ne stopaj v hišo žalosti in ne hodi jokat in ne miluj jih; kajti vzel sem nazaj svoj mir od tega ljudstva, govori GOSPOD, blagovoljnost in usmiljenje.

⁶Když pomrou velicí i malí v zemi této, nebudou pochováni, aniž kvíliti budou nad nimi, aniž se zřeží, aniž sobě lysiny zdělají pro ně.

⁶I veliki i mali bodo pomrli v tej deželi; ne bodo jih pokopali in jokali se ne bodo za njimi, ne bodo si delali vrezkov, ne pleše zanje;

⁷Aniž jim dadí jísti, aby v truchlosti potěšovali jich nad mrtvým, aniž jich napojí z číše potěšení po otci jejich neb matce jejich.

⁷in ne bodo jim delili kruha ob žalovanju, da bi potolažili koga za umrlega, in piti jim ne bodo dajali iz čaše tolažbe za očeta ali za mater katerega izmed njih.

⁸Tolikéž do domu hodování nechoď, abys sedati měl s nimi při jídle a pití.

⁸Tudi v hišo pojedine ne hodi, da bi sedel med njimi, da bi jedel in da bi pil.

⁹Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já způsobím, aby nebývalo na místě tomto před očima vašima a za dnů vašich hlasu radosti, ani hlasu veselé, hlasu ženicha, ani hlasu nevěsty.

⁹Zakaj tako pravi GOSPOD nad vojskami, Bog Izraelov: Glej, jaz storim, da pojde iz tega kraja pred vašimi očmi in v vaših dneh glas veselja in radosti glas, glas ženina in glas neveste.

¹⁰Když pak oznámíš lidu tomuto všecka slova tato, a řeknou-liť: Proč vyřkl Hospodin proti nám všecko zlé veliké toto, a jaká jest nepravost naše, aneb jaký hřích náš, jímž jsme hřešili proti Hospodinu Bohu svému?

¹⁰In ko naznaniš temu ljudstvu vse te besede, če ti poreko: Zakaj je izgovoril GOSPOD zoper nas vso tisto preveliko nesrečo? in kaka je krivica naša ali kakšen je greh naš, s katerim smo grešili zoper GOSPODA, Boga našega?

¹¹Tedy rci jim: Proto že opustili mne otcové vaši, dí Hospodin, a chodíce za bohy cizími, sloužili jim, a klaněli se jim, mne pak opustili, a zákona mého neostříhali.

¹¹tedaj jim reci: Zato ker so me zapustili očetje vaši, govori GOSPOD, in so hodili za tujimi bogovi ter jih častili in se jim klanjali; mene pa so zapustili in niso držali postave moje.

¹²Vy pak mnohem jste hůře činili nežli otcové vaši; nebo aj, vy chodíte jeden každý podlé zdání srdce svého zlého, neposlouchajíce mne.

¹²Vi pa ste delali huje kakor očetje vaši; kajti glej, vsak hodi po trmi hudobnega srca svojega, tako da ne poslušate mene.

¹³Pročež hodím vámi z země této do země, o níž nevíte vy, ani otcové vaši, a sloužiti budete tam bohům cizím dnem i nocí, dokudž neučiním vám milosti.

¹³Zato vas vržem ven iz te dežele v deželo, ki je niste poznali ne vi, ne očetje vaši, in tam boste služili tujim bogovom noč in dan, ker vam ne dam milosti.

¹⁴Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské,

¹⁴Zatorej, glej, pridejo dnevi, govori GOSPOD, ko se ne bo več reklo: Kakor resnično živi GOSPOD, ki je izpeljal Izraelce iz dežele Egiptovske,

¹⁵Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země půlnoční a ze všech zemí, do nichž je byl rozehnal, když je zase přivedu do země jejich, kterouž jsem dal otcům jejich.

¹⁵ampak: Kakor resnično živi GOSPOD, ki je izpeljal Izraelce iz dežele severne in iz vseh krajev, kamor jih je bil izgnal. In jih bom pripeljal nazaj v njih deželo, katero sem bil dal njih očetom.

¹⁶Aj, já pošli k rybářům mnohým, dí Hospodin, aby je vylovili; potom pošli i k mnohým lovcům, aby je zlapali na všeliké hoře, a na všelikém pahrbku, i v děrách skalních.

¹⁶Glej, jaz pošljem k mnogim ribičem, govori GOSPOD, da jih bodo lovili kakor ribe; in nato pošljem k mnogim lovcem, da jih bodo lovili z vsake gore in z vsakega hriba, tudi iz skalnih lukenj.

¹⁷Hledím na všecky cesty jejich, nejsouť tajné přede mnou, aniž jest skryta nepravost jejich před očima mýma.

¹⁷Kajti moje oči gledajo na vse njih poti, niso skrite obličju mojemu, tudi njih krivica ni prikrita mojim očem.

¹⁸I odplatím jim prvé dvojnásobně za nepravost jejich a hřích jejich, proto že zemi mnou poškvrnili těly mrtvými ohyzdnými, a ohavnostmi svými naplnili dědictví mé.

¹⁸Ali poprej poplačam dvojno njih krivico in njih greh, zato ker so oskrunili deželo mojo s trupli svojih ostudnih stvari in so z gnusobami napolnili dediščino mojo.

¹⁹Hospodine, sílo má a hrade můj, i útočiště mé v den ssoužení, k toběť přijdou národové od končin země, a řeknou: Jistě žeť se falše drželi otcové naši, marnosti a právě neužitečných věcí.

¹⁹O GOSPOD, moč moja in grad moj in pribežališče moje v dan stiske! K tebi pridejo narodi od koncev zemlje in poreko: Samo laž so podedovali očetje naši, ničemurnost in kar nič ne koristi.

²⁰Zdaliž udělá sobě člověk bohy, poněvadž sami nejsou bohové?

²⁰Kako si more človek delati bogove, ki vendar niso bogovi?Zato, glej, jim pokažem, takrat jim pokažem roko svojo in svojo moč, in spoznajo, da je ime moje Jehova.

²¹Protož aj, já způsobím to, aby poznali té chvíle, způsobím, aby poznali ruku mou i moc mou, a zvědít, že jméno mé jest Hospodin.

²¹Zato, glej, jim pokažem, takrat jim pokažem roko svojo in svojo moč, in spoznajo, da je ime moje Jehova.