¹Na počátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto od Hospodina, řkoucí:

¹V začetku kraljestva Jojakima, sinú Josijevega, kralja Judovega, je prišla ta beseda od GOSPODA, govoreč:

²Takto praví Hospodin: Postav se v síňci domu Hospodinova, a mluv ke všechněm městům Judským, přicházejícím klaněti se v domě Hospodinově, všecka slova, kteráž tobě přikazuji mluviti k nim, neujímejž slova,

²Tako pravi GOSPOD: Stopi na dvorišče hiše GOSPODOVE, da govoriš pred vsemi mesti Judovimi, ki se pridejo klanjat v hiši GOSPODOVI, vse besede, ki ti jih ukazujem govoriti jim; ne odtegni besede.

³Zdali by aspoň uposlechli, a odvrátili se jeden každý od cesty své zlé, abych litoval zlého kteréž myslím učiniti jim pro nešlechetnost předsevzetí jejich.

³Morebiti bodo poslušali ter se odvrnili vsak s svojega hudobnega pota, da mi bode žal hudega, katero jim mislim storiti zavoljo hudobnosti njih dejanj.

⁴Rciž tedy jim: Takto praví Hospodin: Neuposlechnete-li mne, abyste chodili v zákoně mém, kterýž jsem předložil vám,

⁴Zato jim porečeš: Tako pravi GOSPOD: Ako me ne boste poslušali, da bi hodili po moji postavi, ki sem vam jo postavil,

⁵Poslouchajíce slov služebníků mých proroků, kteréž já posílám k vám, jakož jste, když jsem je, ráno přivstávaje posílal, neposlouchali:

⁵poslušajoč besede služabnikov mojih prorokov, ki jih jaz pošiljam k vam; od ranega jutra jih pošiljam, pa niste še poslušali:

⁶Jistě žeť naložím s domem tímto jako s Sílo, a město toto vydám v proklínání všechněm národům země.

⁶gotovo naredim to hišo podobno Silu in to mesto dam v prokletstvo pri vseh narodih na zemlji.

⁷Slyšeli pak kněží a proroci, i všecken lid Jeremiáše mluvícího slova ta v domu Hospodinovu.

⁷Slišali pa so duhovniki in proroki in vse ljudstvo Jeremija, govorečega te besede v hiši GOSPODOVI.

⁸I stalo se, že hned, jakž přestal Jeremiáš mluviti všeho, cožkoli přikázal Hospodin mluviti ke všemu lidu, jali jej ti kněží a proroci i všecken lid ten, řkouce: Smrtí umřeš.

⁸In zgodi se, ko je Jeremija nehal govoriti vse, kar mu je bil ukazal GOSPOD govoriti vsemu ljudstvu, da ga zgrabijo duhovniki in proroki in vse ljudstvo, rekoč: Umreti moraš.

⁹Proč jsi prorokoval ve jménu Hospodinovu, řka: Stane se jako Sílo domu tomuto, a město toto tak spustne, že nebude v něm žádného obyvatele? Shromažďoval se pak všecken lid k Jeremiášovi do domu Hospodinova.

⁹Zakaj si prorokoval v imenu GOSPODOVEM, govoreč: Podobna bode Silu ta hiša in to mesto bo razdejano, da ne bode nobenega prebivalca? In zbiralo se je vse ljudstvo okrog Jeremija v hišo GOSPODOVO.

¹⁰Tedy uslyšavše knížata Judská ty věci, přišli z domu královského do domu Hospodinova, a posadili se u dveří brány Hospodinovy nové.

¹⁰Ko so pa slišali knezi Judovi te besede, pridejo iz hiše kraljeve v hišo GOSPODOVO in sedejo pri vhodu novih vrat GOSPODOVIH.

¹¹I řekli kněží a proroci těm knížatům a všemu lidu, řkouce:Hoden jest smrti muž tento; nebo prorokoval proti městu tomuto, jakž jste slyšeli v své uši.

¹¹Nato ogovore duhovniki in proroki kneze in vse ljudstvo, rekoč: Smrti vreden je ta mož, kajti prorokoval je zoper to mesto, kakor ste slišali na svoja ušesa.

¹²Tedy promluvil Jeremiáš ke všechněm knížatům těm i ke všemu lidu, řka: Hospodin poslal mne, abych prorokoval o domu tomto i o městě tomto všecky ty věci, kteréž jste slyšeli.

¹²Tedaj ogovori Jeremija vse kneze in vse ljudstvo in reče: GOSPOD me je poslal prorokovat zoper to hišo in zoper to mesto vse besede, ki ste jih slišali.

¹³Protož nyní polepšte cest svých a předsevzetí svých, a poslouchejte hlasu Hospodina Boha svého, i bude litovati Hospodin toho zlého, kteréž vyřkl proti vám.

¹³Sedaj torej naredite dobra svoja pota in dejanja in poslušajte glas GOSPODA, Boga svojega: in žal bode GOSPODU zla, katero je izrekel zoper vas.

¹⁴Já pak aj, v rukou vašich jsem, učiňte mi, což se vám za dobré a spravedlivé vidí.

¹⁴Kar se pa tiče mene, glejte, v roki vaši sem, storite mi, kar se vidi dobro in pravo v vaših očeh.

¹⁵Ale však jistotně vězte, usmrtíte-li mne, že krev nevinnou na sebe uvedete, i na město toto, i na obyvatele jeho; nebo v pravdě poslal mne Hospodin k vám, abych mluvil v uši vaše všecka slova tato.

¹⁵Vendar vsekakor vedite, če me umorite, nedolžno kri naložite sebi in temu mestu in prebivalcem njegovim; zakaj v resnici me je GOSPOD poslal, govorit vam na ušesa vse tiste besede.

¹⁶I řekli knížata i všecken lid kněžím a těm prorokům: Nemáť nikoli muž tento odsuzován býti na smrt, poněvadž ve jménu Hospodina Boha našeho mluvil nám.

¹⁶Tedaj so rekli knezi in vse ljudstvo duhovnikom in prorokom: Ta mož ni vreden smrti, ker nam je govoril v imenu GOSPODA, našega Boga.

¹⁷Tedy povstali někteří z starších té země, a promluvili ke všemu shromáždění lidu, řkouce:

¹⁷In vstali so nekateri izmed deželnih starejšin in govorili vsemu zboru ljudstva, rekoč:

¹⁸Micheáš Moraštický prorokoval za času Ezechiáše krále Judského, a pravil všemu lidu Judskému, řka: Takto praví Hospodin zástupů: Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém jako hromady, hora pak domu tohoto jako lesové vysocí.

¹⁸Miha iz Moraste je prorokoval v dnevih Ezekija, kralja Judovega, in govoril je vsemu ljudstvu Judovemu takole: Tako pravi GOSPOD nad vojskami: Sion se bo oral kakor njiva in mesto jeruzalemsko bode groblja in gora te hiše bo z gozdom obrasten grič.

¹⁹Zdaliž hned proto usmrtil jej Ezechiáš král Judský a všecken Juda? Zdaliž neulekl se Hospodina, a nemodlil se Hospodinu? I litoval Hospodin toho zlého, kteréž vyřkl proti nim. Protož my činíme velmi zlou věc proti dušem svým.

¹⁹So li ga kar usmrtili Ezekija, kralj Judov, in ves Juda? Ali se ni bal GOSPODA in prosil blagovoljnosti GOSPODOVE? In žal je bilo GOSPODU hudega, kar je bil izrekel proti njim. Mi pa hočemo storiti veliko hudobnost zoper duše svoje!

²⁰A byl také muž prorokující ve jménu Hospodinovu, Uriáš syn Semaiášův z Kariatjeharim, kterýž prorokoval o městě tomto i o zemi této v táž všecka slova jako Jeremiáš.

²⁰(In bil je tudi mož, prorokujoč v imenu GOSPODOVEM, Urija, sin Semajev iz Kirjat-jearima; in prorokoval je zoper to mesto in zoper to deželo prav kakor Jeremija.

²¹A když uslyšel král Joakim a všickni udatní jeho, i všecka knížata slova jeho, hned usiloval král usmrtiti jej. O čemž uslyšev Uriáš, bál se, a utíkaje, přišel do Egypta.

²¹In ko je slišal kralj Jojakim besede njegove in vsi mogočniki njegovi in vsi knezi, ga je iskal usmrtiti kralj; to je slišal Urija in se zbal ter je pobegnil in prišel v Egipt.

²²Ale poslal král Joakim některé do Egypta, Elnatana syna Achborova i jiné s ním do Egypta.

²²Ali poslal je kralj Jojakim nekatere v Egipt, Elnatana, sina Akborjevega, in druge može ž njim,

²³Kteříž vyvedše Uriáše z Egypta, přivedli jej k králi Joakimovi. I zabil jej mečem, a vhodil tělo jeho do hrobů lidu obecného.

²³ki so izpeljali Urija iz Egipta in ga pripeljali pred kralja Jojakima; ta ga je udaril z mečem in vrgel truplo njegovo na grobe preprostega ljudstva.)Toda roka Ahikama, sina Safanovega, je bila na strani Jeremiju, da ga niso izdali v roko ljudstva, da bi ga usmrtilo.

²⁴A však ruka Achikamova syna Safanova byla při Jeremiášovi, aby ho nevydával v ruku lidu k usmrcení jeho.

²⁴Toda roka Ahikama, sina Safanovega, je bila na strani Jeremiju, da ga niso izdali v roko ljudstva, da bi ga usmrtilo.