¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všemu lidu Judskému, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, (jenž jest první rok Nabuchodonozora krále Babylonského),

¹Beseda, ki je prišla Jeremiju zoper vse ljudstvo Judovo v četrtem letu Jojakima, sinú Josijevega, kralja Judovega, ki je bilo prvo leto Nebukadnezarja, kralja babilonskega,

²Kteréž mluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu Judskému, i ke všechněm obyvatelům Jeruzalémským, řka:

²katero je govoril prorok Jeremiju vsemu ljudstvu Judovemu in vsem prebivalcem jeruzalemskim, rekoč:

³Od třináctého léta Joziáše syna Amonova, krále Judského, až do tohoto dne, po těchto třimecítma let, bývalo slovo Hospodinovo ke mně, kteréž jsem vám mluvíval, ráno přivstávaje, a to ustavičně, ale neposlouchali jste.

³Od trinajstega leta Josija, sinu Amonovega, kralja Judovega, do tega dne, to je triindvajset let, je govoril GOSPOD k meni, in govoril sem vam od ranega jutra in neprenehoma, pa niste poslušali.

⁴Posílal také Hospodin k vám všecky slouhy své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, (jichžto neposlouchali jste, aniž jste naklonili ucha svého, abyste slyšeli).

⁴Pošiljal je tudi GOSPOD k vam vse hlapce svoje, proroke, od ranega jutra in neprenehoma, pa niste poslušali in še ušesa svojega niste nagnili, da bi poslušali.

⁵Kteříž říkali: Navraťtež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti předsevzetí svých, a tak osazujte se v té zemi, kterouž dal Hospodin vám i otcům vašim od věků až na věky.

⁵In je govoril: Povrnite se vendar vsak s svojega hudobnega pota in od hudobnosti dejanj svojih, in ostanete v deželi, ki vam jo je podelil GOSPOD in očetom vašim, od veka do veka;

⁶A nechoďte za bohy cizími, abyste sloužiti měli jim, aniž se jim klanějte, aniž hněvejte mne dílem rukou svých, a neučinímť vám zle.

⁶in ne hodite za tujimi bogovi, da bi jih častili in se jim klanjali, in ne dražite me z delom svojih rok, in ne storim vam hudega.

⁷Ale neposlouchali jste mne, dí Hospodin, abyste jen hněvali mne dílem rukou svých k svému zlému.

⁷Ali niste me poslušali, govori GOSPOD, da bi me dražili z delom svojih rok, sebi v nesrečo.

⁸Protož takto praví Hospodin zástupů: Proto že jste neuposlechli slov mých,

⁸Zatorej pravi tako GOSPOD nad vojskami: Zato ker niste poslušali besed mojih,

⁹Aj, já pošli, a pojmu všecky národy půlnoční, dí Hospodin, i k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, služebníku svému, a přivedu je na zemi tuto i na obyvatele její, i na všecky národy tyto okolní, kteréž jako proklaté vyhladím, a způsobím to, aby byli k užasnutí, na odivu, a poustkou věčnou.

⁹glejte, pošljem in zberem vse severne rodovine, govori GOSPOD, pošljem tudi k Nebukadnezarju, kralju babilonskemu, in jih pripeljem zoper to deželo in zoper prebivalce njene in zoper vse te okolne narode; in jih s prokletjem pokončam in jih dam v strmenje in posmehovanje in razdejanje brez konca.

¹⁰Také způsobím to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé, hlas ženicha i hlas nevěsty, hluk žernovu i světlo svíce.

¹⁰In storim, da izgine izmed njih glas veselja in radosti glas, glas ženina in glas neveste, ropot mlinov in svetilnice luč.

¹¹I bude všecka země tato pustinou a pouští, a sloužiti budou národové tito králi Babylonskému sedmdesáte let.

¹¹In vsa ta dežela bo razdejana in opustošena, in ti narodi bodo služili kralju babilonskemu sedemdeset let.

¹²Potom pak po vyplnění sedmdesáti let trestati budu na králi Babylonském a na tom národu, dí Hospodin, nepravost jejich, totiž na zemi Kaldejské, tak že obrátím ji v pustiny věčné.

¹²In zgodi se, ko se izpolni sedemdeset let, da bom kaznoval kralja babilonskega in oni narod, govori GOSPOD, za njih krivičnost, tudi deželo Kaldejsko, in jo premenim v puščavo večno.

¹³A uvedu na zemi tu všecka slova svá, kteráž jsem mluvil o ní, všecko, což psáno jest v knize této, cožkoli prorokoval Jeremiáš o všech národech.

¹³In nad ono deželo izpolnim vse besede svoje, ki sem jih govoril zoper njo; karkoli je pisano v tej knjigi, kar je prorokoval Jeremija zoper vse narode.

¹⁴Když je v službu podrobí, i jiné národy mnohé a krále veliké, tehdáž odplatím jim podlé skutků jejich a podlé činů rukou jejich.

¹⁴Kajti tudi nje bodo zasužnjili mnogi narodi in veliki kralji; tedaj jim povrnem po njih delih in po tem, kar so storile njih roke.

¹⁵Nebo takto mi řekl Hospodin, Bůh Izraelský: Vezmi kalich vína prchlivosti této z ruky mé, a napájej jím všecky ty národy, k kterýmž já pošli tebe,

¹⁵Kajti tako mi je rekel GOSPOD, Bog Izraelov: Vzemi to čašo vina srdú iz roke moje ter jo daj piti vsem narodom, h katerim te pošiljam,

¹⁶Aby pili a potáceli se, anobrž bláznili příčinou meče, kterýž já pošli mezi ně.

¹⁶da naj pijo in tavajo in divjajo, zavoljo meča, ki ga jaz pošljem mednje.

¹⁷I vzal jsem kalich z ruky Hospodinovy, a napájel jsem všecky ty národy, k nimž mne poslal Hospodin,

¹⁷Torej sem vzel čašo iz roke GOSPODOVE in jo dal piti vsem tistim narodom, h katerim me je poslal GOSPOD:

¹⁸Jeruzalémské i města země Judské, a krále její i knížata její, abych je oddal v pustinu a v zpuštění, na odivu, i k proklínání tohoto dnešního dne,

¹⁸Jeruzalemu in mestom Judovim in njih kraljem in njih knezom, izdavši jih v opustošenje, strmenje, zasmehovanje in preklinjanje, kakor je današnji dan;

¹⁹Faraona krále Egyptského i služebníky jeho, i knížata jeho, i všecken lid jeho,

¹⁹Faraonu, kralju egiptovskemu, in hlapcem njegovim in knezom njegovim in vsemu njegovemu ljudstvu,

²⁰I všecku tu směsici, totiž všecky krále země Uz, všecky také krále země Filistinské, i Aškalon, i Gázy, i Akaron, i ostatek Azotu,

²⁰in vsej tisti mešanici in vsem kraljem v deželi Uzovi in vsem kraljem v deželi Filistejcev, Askelonu in Gazi in Ekronu in ostanku v Asdodu,

²¹Idumejské, i Moábské, i syny Ammon,

²¹Edomu in Moabu in sinom Amonovim,

²²I všecky krále Tyrské, i všecky krále Sidonské, i krále krajiny té, kteráž jest při moři,

²²in vsem kraljem tirskim in vsem kraljem sidonskim in kraljem na otokih, ki so onkraj morja,

²³Dedana a Temu, a Buzu i všecky přebývající v koutech nejzadnějších,

²³Dedanu in Temi in Buzu in vsem ob strani glave ostriženim,

²⁴I všecky krále Arabské, i všecky krále té směsice, kteříž bydlí na poušti,

²⁴in vsem kraljem arabskim in vsem kraljem mešanega ljudstva, ki prebiva v puščavi,

²⁵Všecky také krále Zamritské, i všecky krále Elamitské, též všecky krále Médské,

²⁵in vsem kraljem v Zimri in vsem kraljem v Elamu in vsem kraljem medskim,

²⁶Anobrž všecky krále půlnoční, blízké i daleké, jednoho jako druhého, všecka také království země, kterážkoli jsou na svrchku země. Král pak Sesák píti bude po nich.

²⁶in vsem kraljem na severu, bližnjim in daljnim, zaporedoma, in vsem kraljestvom sveta, kar jih je na površju zemlje; in kralj v Šešaku [T. j. Babel.] bo pil za njimi.

²⁷A rci jim: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Pítež a opojte se, anobrž vyvracejte z sebe, a padejte, tak abyste nepovstali pro meč, kterýž já pošli mezi vás.

²⁷In porečeš jim: Tako pravi GOSPOD nad vojskami, Bog Izraelov: Pijte in upijanite se; tudi bljujte in padite tako, da ne vstanete več, zavoljo meča, ki ga jaz pošljem med vas.

²⁸Jestliže by pak nechtěli vzíti kalichu z ruky tvé, aby pili, tedy díš jim: Takto praví Hospodin zástupů: Konečně že píti musíte.

²⁸Ako se pa bodo branili prejeti čašo iz roke tvoje, da pijo, jim reci: Tako pravi GOSPOD nad vojskami: Vsekakor boste pili.

²⁹Nebo poněvadž na to město, kteréž nazváno jest od jména mého, já začínám uvozovati zlé věci, a vy abyste bez hodné pomsty byli? Nebudete bez pomsty, nebo já zavolám meče na všecky obyvatele té země, dí Hospodin zástupů.

²⁹Kajti glejte, v tistem mestu, ki se kliče po mojem imenu, sem jaz začel tepsti z nesrečami, in vi bi bili čisto brez kazni? Ne bodete brez kazni, kajti meč pokličem jaz zoper vse prebivalce zemlje, govori GOSPOD nad vojskami.

³⁰Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato, a rci jim: Hospodin s výsosti řváti bude, a z příbytku svatosti své vydá hlas svůj, mocně řváti bude z obydlí svého. Křik ponoukajících se, jako presovníků, rozléhati se bude proti všechněm obyvatelům té země,

³⁰Ti torej jim prorokuj vse tiste besede in jim reci: GOSPOD bo rjovel z višave in iz prebivališča svetosti svoje bo zagnal svoj glas, močno bo rjovel zoper stajo svojo, zažene vpitje, kakršno je mastilcev, zoper vse prebivalce na zemlji.

³¹I průjde hřmot až do konce země. Nebo rozepři má Hospodin s těmi národy, v soud vchází sám se všelikým tělem; bezbožníky vydá pod meč, dí Hospodin.

³¹Šum pride prav do kraja zemlje; zakaj GOSPOD ima prepir z narodi, pravdal se bo z vsem mesom; brezbožnike izroči meču, govori GOSPOD.

³²Takto praví Hospodin zástupů: Aj, bída půjde z národu na národ, a vichřice veliká strhne se od končin země.

³²Tako pravi GOSPOD nad vojskami: Glej, nesreča pojde od naroda do naroda, in silen vihar se vzdigne od skrajnih strani zemeljskih.

³³I budou zbiti od Hospodina v ten čas od konce země až do konce země; nebudou oplakáni, ani sklizeni, ani pochováni, místo hnoje na svrchku země budou.

³³In ubitih od GOSPODA bo tisti dan ležalo od enega konca zemlje do drugega; ne bo se žalovalo po njih, ne bodo jih pobirali, ne pokopavali; za gnoj bodo na površju zemlje.

³⁴Kvělte pastýři a křičte, anobrž válejte se v popele, vy nejznamenitější toho stáda; nebo naplnili se dnové vaši, abyste zbiti byli, a abyste rozptýleni byli, i budete padati jako nádoba drahá.

³⁴Tulite, pastirji, in vpijte in valjajte se po pepelu, vi prvaki črede! kajti dopolnjeni so dnevi vaši, da boste poklani; in razkropim vas, ko popadate kakor drage posode.

³⁵I zahyne útočiště pastýřům a utíkání nejznamenitějším toho stáda.

³⁵In pribežališče premine pastirjem in prilika rešiti se prvakom črede.

³⁶Hlas žalostný pastýřů a kvílení nejznamenitějších toho stáda; nebo zkazí Hospodin pastvu jejich.

³⁶Čuj! vpijte pastirjev in tuljenje prvakov črede; kajti GOSPOD pustoši njih pašnik.

³⁷Zkažena budou i pastviska pokoj mající, pro prchlivost hněvu Hospodinova,

³⁷In podero se staje, ki imajo mir, zavoljo srdite jeze GOSPODOVE.Zapustil je kakor mlad lev brlog svoj; kajti njih dežela je postala puščava pod ostrino pokončevalnega meča in od togote jeze Njegove.

³⁸Jako lev opustí jeskyni svou; nebo přijde země jejich na spuštění, pro prchlivost zhoubce a pro prchlivost hněvu jeho.

³⁸Zapustil je kakor mlad lev brlog svoj; kajti njih dežela je postala puščava pod ostrino pokončevalnega meča in od togote jeze Njegove.