¹Ukázal mi Hospodin, a aj, dva košové fíků postaveni byli před chrámem Hospodinovým, když byl přestěhoval Nabuchodonozor král Babylonský Jekoniáše syna Joakimova, krále Judského, a knížata Judská, i tesaře a kováře z Jeruzaléma, a přivedl je do Babylona.

¹Videti mi je dal GOSPOD – in glej: dva koša smokev, postavljena pred tempelj GOSPODOV, potem ko je bil Nebukadnezar, kralj babilonski, odpeljal v ujetništvo Jekonija, sina Jojakima, kralja Judovega, in kneze Judove in rokodelce in kovače iz Jeruzalema in jih pripeljal v Babilon.

²Jeden koš byl fíků velmi dobrých, jacíž bývají fíkové ranní, druhý pak koš fíků velmi zlých, jakýchž nelze jísti pro trpkost.

²V enem košu so bile prav dobre smokve, kakršne so zgodnje smokve, v košu drugem pa so bile smokve prav slabe, ki jih ni moči jesti, tako so bile slabe.

³Tedy řekl mi Hospodin: Co vidíš, Jeremiáši? I řekl jsem: Fíky, dobré fíky, a to velmi dobré, zlé pak, a to velmi zlé, jichž nelze jísti pro trpkost.

³In GOSPOD mi reče: Kaj vidiš Jeremija? In rečem: Smokve; dobre smokve so prav dobre, slabe pa so prav slabe, da jih ni moči jesti, tako so slabe.

⁴I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

⁴Tedaj pride beseda GOSPODOVA k meni, govoreč:

⁵Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Jako fíkové tito dobří, tak mně příjemní budou zajatí Judští, kteréž jsem zaslal z místa tohoto do země Kaldejské k dobrému.

⁵Tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov: Kakor tiste dobre smokve, tako bom spoznal ujetnike Judove, ki sem jih poslal iz tega kraja v deželo Kaldejsko, na dobro.

⁶Obrátím zajisté oči své k nim k dobrému, a přivedu je zase do země této, kdežto vzdělám je, a nezkazím, štípím je, a nevypléním.

⁶Ker obrniti hočem svoje oči nanje v njih dobro, in jih nazaj pripeljem v to deželo, in jih bom zidal in ne podiral, in sadil jih bom, ne roval.

⁷Nebo dám jim srdce, aby znali mne, že já jsem Hospodin. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem, když se obrátí ke mně celým srdcem svým.

⁷In dal jim bom srce, da me spoznajo, da sem GOSPOD, in bodo mi ljudstvo in jaz jim bodem Bog, ko se povrnejo k meni iz vsega srca svojega.

⁸Naodpor, jako fíky zlé, kterýchž nelze jísti pro trpkost, tak zavrhu (toť zajisté praví Hospodin), Sedechiáše krále Judského s knížaty jeho, a ostatek Jeruzalémských pozůstalých v zemi této, i ty, kteříž bydlí v zemi Egyptské.

⁸Kakor pa tiste slabe smokve, ki jih ni moči jesti, ker so tako slabe: res, tako pravi GOSPOD, tako izpostavim Zedekija, kralja Judovega, in kneze njegove in ostanek Jeruzalemov, kar jih je ostalo v tej deželi in kar jih prebiva v deželi Egiptovski.

⁹Vydám je, pravím, v posmýkání k zlému po všech královstvích země, v pohanění a v přísloví, v rozprávku a v proklínání po všech těch místech, kamž je rozženu.

⁹Izpostavim jih, pravim, pestenju, nesreči po vseh kraljestvih zemlje, da bodo v sramoto in pregovor, v zasmehovanje in preklinjane v vseh krajih, kamor jih odženem.In pošljem nadnje meč, lakoto in kugo, dokler ne poginejo iz dežele, ki sem jo bil dal njim in njih očetom.

¹⁰A budu posílati na ně meč, hlad a mor, dokudž by do konce vyhlazeni nebyli z země, kterouž jsem byl dal jim i otcům jejich.

¹⁰In pošljem nadnje meč, lakoto in kugo, dokler ne poginejo iz dežele, ki sem jo bil dal njim in njih očetom.