¹Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím stádce pastvy mé, dí Hospodin.

¹Gorje pastirjem, ki pogubljajo in raztresajo ovce paše moje, govori GOSPOD.

²Protož takto praví Hospodin Bůh Izraelský o pastýřích, kteříž pasou lid můj: Vy rozptylujete ovce mé, anobrž rozháníte je, a nenavštěvujete jich; aj, já navštívím vás pro nešlechetnost předsevzetí vašich, dí Hospodin.

²Zatorej pravi tako GOSPOD, Bog Izraelov, zoper tiste pastirje, ki paso ljudstvo moje: Vi raztresate ovce moje in jih razganjate, pa jih ne obiskujete; glej, jaz bom kaznoval nad vami hudobnost vaših dejanj, govori GOSPOD.

³Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal, a přivedu je zase do ovčinců jejich, kdežto ploditi a množiti se budou.

³Jaz zberem ostanek svojih ovac iz vseh krajev, kamor sem jih razkropil, in jih pripeljem nazaj v njih stajo, in se bodo plodile in množile.

⁴Nadto ustanovím nad nimi pastýře, kteříž by je pásli, aby se nebály více, ani strachovaly, ani hynuly, dí Hospodin.

⁴In jim postavim pastirje, ki jih bodo pasli; in ne bodo se več bale, ne plašile, in nobene več ne bodo pogrešili, govori GOSPOD.

⁵Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude.

⁵Glej, dnevi pridejo, govori GOSPOD, ko zbudim Davidu Odraslek pravičen; in bo vladal kot kralj, srečo bo imel in delal pravo in pravičnost v deželi.

⁶Za dnů jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpečně, a toť jest jméno jeho, kterýmž ho nazývati bude: Hospodin spravedlnost naše.

⁶V dnevih njegovih bo rešen Juda, in Izrael bo na varnem prebival; in to je ime njegovo, s katerim ga bodo klicali: GOSPOD, pravičnost naša.

⁷Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin,v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské,

⁷Zato, glej, pridejo dnevi, govori GOSPOD, ko se ne poreče več: Kakor res živi GOSPOD, ki je peljal Izraela iz dežele Egiptovske,

⁸Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl a kterýž zprovodil símě domu Izraelského z země půlnoční i ze všech zemí, do nichž jsem byl je rozehnal, když se osadí v zemi své.

⁸ampak: Kakor živi GOSPOD, ki je izpeljal in pripeljal seme hiše Izraelove iz severne dežele in iz vseh krajev, kamor sem jih bil odgnal! In bodo prebivali v deželi svoji.

⁹Příčinou proroků potříno jest srdce mé ve mně, pohnuly se všecky kosti mé; jsem jako člověk opilý, a jako muž, kteréhož rozešlo víno, pro Hospodina a pro slova svatosti jeho.

⁹O prorokih. Potrto je srce v meni, drobé se vse kosti moje; sem kakor pijan in podoben možu, ki ga je premagalo vino, zavoljo GOSPODA in zavoljo besed svetosti njegove.

¹⁰Nebo cizoložníků plná jest tato země, a příčinou křivých přísah kvílí země, usvadla pastviska na poušti; jest zajisté utiskování těchto nešlechetné, a moc jejich nepravá.

¹⁰Kajti prešeštnikov polna je ta dežela, kajti zavoljo prokletstva žaluje ta dežela, suhi so pašniki v puščavi; in njih tek je hudoben in njih moč krivična.

¹¹Nebo jakož prorok, tak kněz pokrytství páchají. Také v domě svém nacházím nešlechetnost jejich, dí Hospodin.

¹¹Ker prorok in duhovnik sta enako skrunilca svetega; celo v hiši svoji sem našel njiju hudobnost, govori GOSPOD.

¹²Pročež budou míti cestu svou podobnou plzkosti v mrákotě, na níž postrčeni budou a padnou, když uvedu na ně bídu v čas navštívení jejich, dí Hospodin.

¹²Zato jim bode njih pot kakor prepolzki kraji v temi, zadenejo se na njem in padejo; zakaj pošljem nesrečo zoper nje, leto njih obiskovanja, govori GOSPOD.

¹³Při prorocích zajisté Samařských viděl jsem nesmyslnost; prorokovali skrze Bále, a svodili lid můj Izraelský.

¹³Pri prorokih samarijskih vidim nespamet: prorokovali so po Baalu in zapeljevali ljudstvo moje Izraela.

¹⁴Ale při prorocích Jeruzalémských vidím hroznou věc, že cizoložíce a se lží se obcházejíce, posilňují také rukou nešlechetníků, aby se neobrátil žádný od nešlechetnosti své. Mám všecky za podobné Sodomě, a obyvatele jeho za podobné Gomoře.

¹⁴Ali na prorokih jeruzalemskih vidim strahovito reč: prešeštvujejo in hodijo v lažnivosti in potrjujejo roke hudodelcem, da se ne povrne nobeden od hudobnosti svoje; vsi tisti so mi kakor Sodoma in prebivalci njegovi kakor Gomora.

¹⁵Protož takto praví Hospodin zástupů o prorocích těchto: Aj, já nakrmím je pelynkem, a napojím je vodami jedovatými; nebo od proroků Jeruzalémských vyšla poškvrna na všecku tuto zemi.

¹⁵Zatorej pravi tako GOSPOD nad vojskami o tistih prorokih: Glej, jaz jih bodem sitil s pelinom in jih napajal s sokom trobeličnim; ker od prorokov jeruzalemskih je šla skrunitev svetega po vsej deželi.

¹⁶Takto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejtež slov těch proroků, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Vidění srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových.

¹⁶Tako pravi GOSPOD nad vojskami: Ne poslušajte besed tistih prorokov, ki vam prorokujejo; ničermurnosti vas učijo, svojega srca prikazen vam govore, ne iz ust GOSPODOVIH.

¹⁷Ustavičně říkají těm, kteříž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého říkají: Nepřijdeť na vás nic zlého.

¹⁷Govoré neprenehoma njim, ki me zametajo: Rekel je GOSPOD: mir vam bode; in vsakemu, ki hodi po trmi svojega srca, govoré: Ne pride nesreča nad vas.

¹⁸Nebo kdož jest stál v radě Hospodinově, a viděl neb slyšel slovo jeho? Kdo pozoroval slova jeho, neb vyslechl je?

¹⁸Kajti kdo je stal v svetu GOSPODOVEM in je videl ali čul besedo njegovo? Kdo je pazil na besedo njegovo in jo slišal?

¹⁹Aj, vichřice Hospodinova s prchlivostí vyjde, a to vichřice trvající; nad hlavou nešlechetných trvati bude.

¹⁹Glej, vihar GOSPODOV, iz srda njegovega, je prihrumel, vrtinčast vihar: zgrne se nad glavo brezbožnih.

²⁰Neodvrátíť se hněv Hospodinův, dokudž neučiní a nevykoná úmyslu srdce svého. A tehdáž porozumíte tomu cele,

²⁰Ne odvrne se jeza GOSPODOVA, dokler ne izpolni in dokler ne izvrši misli srca svojega. V poslednjih dnevih boste to jasno razumeli.

²¹Žeť jsem neposílal těch proroků, ale sami běželi, že jsem nemluvil k nim, a však oni prorokovali.

²¹Nisem pošiljal tistih prorokov, sami so tekali; nisem jim govoril, sami so prorokovali.

²²Nebo byť byli stáli v radě mé, jistě že by byli ohlašovali slova má lidu mému, a byliť by je odvraceli od cesty jejich zlé, a od nešlechetnosti předsevzetí jejich.

²²Ko bi bili pa stali v svetu mojem, bi bili oznanjali ljudstvu mojemu besede moje in jih odvrnili ž njih hudobnega pota in od hudobnosti njih dejanj. –

²³Zdaliž jsem já Bůh jen z blízka? dí Hospodin. A nejsem Bůh i z daleka?

²³Ali sem jaz Bog le od blizu, govori GOSPOD, ne tudi Bog v daljavi?

²⁴Zdaž se ukryje kdo v skrýších, abych já ho neshlédl? dí Hospodin. Zdaliž nebe i země já nenaplňuji? dí Hospodin.

²⁴Ali se more kdo skriti v zakotju, da bi ga ne videl jaz? govori GOSPOD. Ali nisem jaz, ki polnim nebesa in zemljo? govori GOSPOD.

²⁵Slýchávámť, co říkají ti proroci, kteříž prorokují lež ve jménu mém, říkajíce: Měl jsem sen, měl jsem sen.

²⁵Slišal sem, kaj govore tisti proroki, ki prorokujejo laži v imenu mojem in pravijo: Sanjalo se mi je, sanjalo!

²⁶I dokudž to bude? Zdaliž v srdci těch proroků, kteříž prorokují, není lež? Anobrž jsou proroci lsti srdce svého,

²⁶Doklej neki bode to v srcu tistih prorokov, ki prorokujejo laži, ki prorokujejo prevare srca svojega?

²⁷Kteříž obmýšlejí to, jak by vyrazili z paměti lidu mému jméno mé sny svými, kteréž vypravují jeden každý bližnímu svému, jako se zapomněli otcové jejich na jméno mé za příčinou Bále.

²⁷ki nameravajo storiti, da ljudstvo moje pozabi moje ime, s sanjami svojimi, ki jih pripovedujejo drug drugemu, prav kakor so njih očetje pozabili ime moje zavoljo Baala.

²⁸Prorok, kterýž má sen, nechť vypravuje sen, ale kterýž má slovo mé, nechť mluví slovo mé právě. Co jest té plevě do pšenice? dí Hospodin.

²⁸Prorok, ki ima sanje, naj pripoveduje sanje; in kdor ima besedo mojo, naj govori besedo mojo v resnici. Kaj tista slama s pšenico? govori GOSPOD.

²⁹Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?

²⁹Ni li beseda moja kakor ogenj, govori GOSPOD, in kakor kladivo, ki raztrupa skalo?

³⁰Protož aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž ukrádají slova má jeden každý před bližním svým.

³⁰Zatorej, glej, jaz sem zoper tiste proroke, govori GOSPOD, ki kradejo besede moje drug drugemu.

³¹Aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž chlubně mluví, říkajíce: Praví Hospodin.

³¹Glej, jaz sem zoper proroke, govori GOSPOD, ki rabijo svoj jezik in pravijo: Govor Božji je.

³²Aj já, dí Hospodin, proti těm, kteříž prorokují sny lživé, a vypravujíce je, svodí lid můj lžmi svými a žvavostí svou, ješto jsem já jich neposlal, aniž jsem jim přikázal. Pročež naprosto nic neprospívají lidu tomuto, dí Hospodin.

³²Glej, jaz sem zoper nje, ki prorokujejo sanje lažnive, govori GOSPOD, ki jih pripovedujejo in zapeljujejo ljudstvo moje s svojimi lažmi in z bahanjem svojim; jaz pa jih vendar nisem poslal in jim nisem zapovedal, in ne koristijo temu ljudstvu nikakor, govori GOSPOD.

³³Protož, když by se tázal tebe lid tento, neb některý prorok neb kněz, řka: Jaké jest břímě Hospodinovo? tedy rci jim: Jaké břímě? I to: Opustím vás, dí Hospodin.

³³Ko te bo torej vprašalo to ljudstvo ali kak prorok ali duhovnik, rekoč: Kaj je breme [Hebrejska beseda pomeni dvoje: „breme“ in „prorokovanje“.] GOSPODOVO? tedaj jim povej: Vi ste breme, in: Zavržem vas, govori GOSPOD.

³⁴Nebo proroka a kněze toho i lid ten, kterýž by řekl: Břímě Hospodinovo, jistě trestati budu muže toho i dům jeho.

³⁴Zastran proroka in duhovnika in ljudstva, ki poreče: Breme GOSPODOVO –: kaznoval bom tistega moža in hišo njegovo.

³⁵Ale takto říkejte jeden každý bližnímu svému a jeden každý bratru svému: Co odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?

³⁵Takole bi morali govoriti vsak svojemu prijatelju in vsak svojemu bratu: Kaj je odgovoril GOSPOD? in: Kaj je rekel GOSPOD?

³⁶Břemene pak Hospodinova nepřipomínejte více, sic by břemenem bylo jednomu každému slovo jeho, když byste převraceli slova Boha živého, Hospodina zástupů, Boha našeho.

³⁶„Bremena GOSPODOVEGA“ pa ne omenjajte več; kajti breme bode vsakemu njegova lastna beseda, ker preobračate besede živega Boga, GOSPODA nad vojskami, našega Boga.

³⁷Takto říkati budeš proroku: Coť odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?

³⁷Tako reci proroku: Kaj ti je odgovoril GOSPOD? in: Kaj je rekel GOSPOD?

³⁸Ale poněvadž říkáte: Břímě Hospodinovo, tedy takto praví Hospodin: Poněvadž říkáte slovo to: Břímě Hospodinovo, ješto jsem posílal k vám, říkaje: Neříkejte: Břímě Hospodinovo,

³⁸Toda ker pravite „Breme GOSPODOVO“, zato pravi GOSPOD: Ker rabite tisto besedo „Breme GOSPODOVO“, dasi sem poslal k vam sporočat: Ne govorite: „Breme GOSPODOVO“:

³⁹Protož aj, já jistě zapomenu se na vás do konce, a zavrhu vás i to město, kteréž jsem byl dal vám i otcům vašim, od tváři své,

³⁹zatorej, glejte, vas zapustim docela in zavržem vas in mesto, katero sem dal vam in očetom vašim, izpred obličja svojega;in naložim vam večno sramoto in večno nečast, ki se ne bo mogla pozabiti.

⁴⁰A uvedu na vás pohanění věčné i potupu věčnou, kteráž nepřijde v zapomenutí.

⁴⁰in naložim vam večno sramoto in večno nečast, ki se ne bo mogla pozabiti.