¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:

¹Beseda, ki je prišla Jeremiju od GOSPODA, govoreč:

²Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil.

²Tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov, veleč: Zapiši si v knjigo vse besede, ki ti jih govorim.

³Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží,

³Kajti glej, dnevi pridejo, govori GOSPOD, ko nazaj pripeljem ujeto množico ljudstva svojega Izraelovega in Judovega, pravi GOSPOD; in pripeljem jih nazaj v deželo, ki sem jo bil dal njih očetom, da bi jo posedli.

⁴Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:

⁴In to so besede, ki jih je govoril GOSPOD o Izraelu in o Judi.

⁵Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že není žádného pokoje.

⁵Kajti tako pravi GOSPOD: Glas trepeta čujemo, strah je in nič miru.

⁶Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost?

⁶Le vprašajte in vidite, ali rodi moški? Zakaj vidim roke vsakega moža na ledju njegovem, kakor porodnica, in vseh obličja so obledela?

⁷Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude.

⁷Gorje! ker velik je ta dan, da mu ni enakega: to je čas stiske Jakobove; vendar bo rešen iz nje.

⁸Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci.

⁸Kajti tisti dan se zgodi, govori GOSPOD nad vojskami, da zlomim jarem njegov s tvojega vratu in raztrgam vezi tvoje, in sužnosti ne bodo več zahtevali od tebe tujci;

⁹Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému, kteréhož jim vzbudím.

⁹ampak vsi bodo služili GOSPODU, Bogu svojemu, in Davidu, kralju svojemu, ki ga jim obudim.

¹⁰Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a nebude žádného, kdo by jej předěsil.

¹⁰Ti torej se ne boj, hlapec moj Jakob, govori GOSPOD, in ne plaši se, Izrael! zakaj, glej, jaz te otmem iz daljave in zarod tvoj iz dežele sužnosti njegove; in vrne se Jakob in bo počival in mirno živel, in nihče ga ne bo strašil.

¹¹Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám.

¹¹Kajti na strani sem ti, govori GOSPOD, da te rešim; zakaj docela pokončam vse narode, med katere sem te razkropil; samo tebe ne pokončam docela, temuč strahoval te bom primerno in te ne bom pustil čisto brez kazni.

¹²Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá.

¹²Kajti tako pravi GOSPOD: Smrtna je rana tvoja, prehud udarec tvoj.

¹³Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného žádného míti nebudeš.

¹³Nihče se ne mara potegniti za pravdo tvojo; za rano svojo nimaš zdravila, ne obveze.

¹⁴Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé.

¹⁴Vsi ljubčki tvoji so te pozabili, ne vprašujejo nič po tebi; kajti udaril sem te z udarcem sovražnikovim, z grozovitim strahovanjem, zato ker je velika krivičnost tvoja, mnogi so grehi tvoji.

¹⁵Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě.

¹⁵Kaj vpiješ zavoljo rane svoje, da je neozdravljiva bolečina tvoja? Zato ker je velika krivičnost tvoja, ker so mnogi grehi tvoji, sem ti storil to.

¹⁶A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni, kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež vydám,

¹⁶Zato bodo, katerikoli te žro, požrti in vsi zatiralci tvoji, kolikor jih je, pojdejo v sužnost, in kateri te teptajo, bodo poteptani, in vse, ki te plenijo, izročim plenjenju.

¹⁷Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion, není žádného, kdo by ji navštívil.

¹⁷Kajti povrnem ti zdravje in rane tvoje zacelim, govori GOSPOD, ker so te „pregnanko“ imenovali, rekoč: Ta je Sion, po kateri nihče ne vprašuje.

¹⁸Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven.

¹⁸Tako pravi GOSPOD: Glej, jaz pripeljem nazaj ujetnike šatorov Jakobovih in se usmilim njegovih prebivališč. In mesto se zopet zgradi na svojem nasipu in v gradu se bo prebivalo po navadi svoji.

¹⁹A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi.

¹⁹In iz njih bo donelo zahvaljevanje in glas smejočih; in razmnožim jih, in se ne zmanjšajo; in poveličam jih, in ne bodo ponižani.

²⁰A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují.

²⁰In sinovi njegovi bodo kakor prej in njih občina se ustanoviti pred menoj; kaznoval pa bom vse, ki jih stiskajo.

²¹A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí přede mne? dí Hospodin.

²¹In veličastnik njegov bode iz njega in vladar njegov pride izmed njega; in njemu zapovem pristopiti, da se mi približa; kajti kdo je on, ki je prorok za srce svoje, da se sme približati meni? govori GOSPOD.

²²I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.

²²In bodete mi ljudstvo in jaz vam bodem Bog.

²³Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude.

²³Glej, vihar GOSPODOV, srdit, je nastal, vihar, vse podirajoč: zgrne se brezbožnim na glavo.Ne odvrne se kipeča jeza GOSPODOVA, dokler ne stori in dokler ne izpolni misli srca svojega. V poslednjih dnevih boste razumeli to.

²⁴Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.

²⁴Ne odvrne se kipeča jeza GOSPODOVA, dokler ne stori in dokler ne izpolni misli srca svojega. V poslednjih dnevih boste razumeli to.