¹Slovo, kteréž mluvil Hospodin proti Babylonu a proti zemi Kaldejské skrze Jeremiáše proroka:

¹Beseda, ki jo je govoril GOSPOD zoper Babilon in zoper deželo Kaldejsko po Jeremiju proroku.

²Oznamujte mezi národy a rozhlašujte, zdvihněte korouhev, rozhlašujte, netajte, rcete: Vzat bude Babylon, zahanben bude Bél, potřín bude Merodach, zahanbeny budou modly jeho, potříni budou ukydaní bohové jeho.

²Oznanjajte med narodi in poročajte! Dvignite prapor, razglasite, ne prikrivajte! Recite: Babilon je vzet, Bel osramočen, Merodak [Bel-Merodak je bil bog varuh v Babilonu.] potrt; v sramoti so njih podobe, potrti so njih grdi maliki.

³Nebo přitáhne na něj národ od půlnoci, kterýž obrátí zemi jeho v pustinu, tak že nebude obyvatele v ní. Od člověka až do hovada vystěhují se, odejdou.

³Kajti zoper njega pride narod od severa: ta opustoši zemljo njegovo, da ne bode prebivalca v njej; zbeže, odidejo ljudje in živina.

⁴V těch dnech a toho času, dí Hospodin, přijdou synové Izraelští, oni i synové Judští spolu; plačíce, ochotně půjdou, a Hospodina Boha svého hledati budou.

⁴V tistih dneh in v tistem času, govori GOSPOD, pridejo sinovi Izraelovi, oni s sinovi Judovimi vred; spotoma bodo venomer jokali in iskali GOSPODA, Boga svojega.

⁵Na cestu k Sionu ptáti se budou, a obrátíce se tam, řeknou: Poďte a připojte se k Hospodinu smlouvou věčnou, nepřicházející v zapomenutí.

⁵Za Sion bodo povpraševali, tja gledajoč z obličjem in govoreč: Pridite in pridružite se GOSPODU z večno zavezo, ki se ne pozabi! –

⁶Ovce hynoucí jsou lid můj, pastýři jejich působí to, aby bloudily, a po horách se toulaly, s hůry na pahrbek chodily, zapomenuvše na příbytky své.

⁶Čreda izgubljenih ovac je bilo ljudstva moje; njih pastirji so jih zavajali na gore, kjer se je gojila verolomnost: hodili so z gore na hrib, pozabili so počivališče svoje.

⁷Všickni, kteříž je nalézají, zžírají je, a nepřátelé jejich říkají: Nebudeme nic vinni, proto že hřeší proti Hospodinu. Příbytek spravedlnosti a otců jejich naděje jest Hospodin.

⁷Katerikoli so jih zalotili, so jih žrli, in njih zatiralci so govorili: Ne bomo krivi, zato ker so grešili zoper GOSPODA, prebivališče pravičnosti, zoper GOSPODA, ki je bil upanje njih očetom.

⁸Vystěhujte se z prostředku Babylona, a z země Kaldejské vyjděte, a buďte jako kozlové před stádem.

⁸Bežite izsredi Babilona in odidite iz dežele Kaldejske in bodite kakor kozli pred čredo!

⁹Nebo aj, já vzbudím a přivedu na Babylon shromáždění národů velikých z země půlnoční, kteřížto sšikují se proti němu, i bude dobyt odtud. Kterýchžto střely jsou jako silného, jenž sirobu uvodí; žádnáť se nenavrátí na prázdno.

⁹Zakaj, glej, jaz obudim in pripeljem zoper Babilon zbor velikih narodov iz severne dežele, in postavijo se v bojni red zoper njega; odtod bo vzet. Njih pšice bodo kakor izurjenega junaka, ki se ne vrne z boja prazen.

¹⁰I bude země Kaldejských v loupež; všickni, kteříž ji loupiti budou, nasytí se, dí Hospodin.

¹⁰In Kaldejska bode v plen; vsi, ki jo plenijo, se nasitijo, govori GOSPOD.

¹¹Proto že se veselíte, proto že pléšete, ó dráči dědictví mého, proto že jste zbujněli jako jalovice vytylá, a provyskujete jako rekové,

¹¹Čeprav se veselite, čeprav se radujete, o plenilci posesti moje, čeprav poskakujete kakor junica, ki vrši žito, čeprav rezgetate kakor krepki konji:

¹²Zahanbena bude matka vaše velice, a zapýří se rodička vaše: Aj, nejzadnější z národů, poušť, země vyprahlá a pustina.

¹²vendar se bo sramovala mati vaša silno, v sramoto pride porodnica vaša: glejte, zadnja bode med narodi, puščava, suha zemlja in samota.

¹³Pro prchlivost Hospodinovu nebude v ní bydleno, ale velmi spustne všecko. Každý, kdož půjde mimo Babylon, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jeho.

¹³Od srda GOSPODOVEGA se ne bo prebivalo v njej, ampak docela bo zapuščena. Kdorkoli pojde mimo Babilona, bo strmel in žvižgal zavoljo vseh kazni njegovih.

¹⁴Sšikujte se proti Babylonu vůkol všickni, kteříž natahujete lučiště, střílejte proti němu, nelitujte střely; nebo hřešil proti Hospodinu.

¹⁴Razpostavite se zoper Babilon kroginkrog vsi, ki napenjate lok! Prožite vanj strelice, ne hranite pšic! zakaj zoper GOSPODA je on grešil.

¹⁵Křičte proti němu vůkol: Poddal se, padli základové jeho, pobořeny jsou zdi jeho. Nebo pomsta Hospodinova jest, uveďte pomstu na něj; jakž činíval, učiňte jemu.

¹⁵Ukajte zoper njega kroginkrog! Že podaja roko svojo: padle so utrdbe njegove, podrti so zidovi njegovi; ker to je maščevanje GOSPODOVO. Maščujte se nad njim, kakor je storil, mu storite!

¹⁶Vypleňte rozsevače z Babylona, i držícího srp v čas žně; před mečem hubícím každý nechť se k lidu svému obrátí, a každý do země své nechť uteče.

¹⁶Pokončajte sejalca iz Babilona in njega, ki suče srp ob žetvi! Od strahu pred zatirajočim mečem se povrnejo vsak k svojemu ljudstvu in zbeže vsak v svojo deželo.

¹⁷Hovádko zahnané jest Izrael, kteréž lvové splašili. Nejprvé zžíral je král Assyrský, tento pak poslednější, Nabuchodonozor král Babylonský, kosti jeho potřel.

¹⁷Ovca razkropljena je Izrael, levi so jo pregnali. Prvi jo je žrl kralj asirski in sedaj, zadnjič, ta Nebukadnezar, kralj babilonski, ji je zdrobil kosti.

¹⁸Protož toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já navštívím krále Babylonského i zemi jeho, jako jsem navštívil krále Assyrského.

¹⁸Zatorej pravi tako GOSPOD nad vojskami, Bog Izraelov: Glej, jaz bom kaznoval kralja babilonskega in deželo njegovo, kakor sem kaznoval kralja asirskega.

¹⁹A přivedu zase Izraele do příbytku jeho, aby se pásl na Karmeli a Bázan, a na hoře Efraim, a v Galád aby se sytila duše jeho.

¹⁹In storim, da se vrne Izrael na pašnik svoj in se bo pasel po Karmelu in Basanu, in duša njegova se bo sitila na gorovju Efraimskem in v Gileadu.

²⁰V těch dnech a toho času, dí Hospodin, byla-li by vyhledávána nepravost Izraelova, nebude žádné, a hříchové Judovi, však nebudou nalezení; nebo odpustím těm, kteréž pozůstavím.

²⁰V tistih dneh in v tistem času, govori GOSPOD, se bo iskala krivica Izraelova, pa ne bode nobene, in grehi Judovi, a ne najde se jih nič, ker jim odpustim, katerim dam, da preostanejo.

²¹Proti té zemi zpurných táhni, a proti obyvatelům pomsty; zhub je a zahlaď jako proklaté i utíkající, dí Hospodin. Učiniž, pravím, všecko, jakž přikazuji tobě,

²¹Pojdi gori zoper deželo „Dvojni upor“, prav proti njej in zoper prebivalce v „Obiskovanju“! Pustoši in docela pokončuj zadaj za njimi, govori GOSPOD, in delaj prav po vsem, kar sem ti ukazal.

²²Ať jest hluk boje v té zemi a potření veliké.

²²Vojske hrup je v deželi in velik poboj!

²³Jakž by posekáno a polámáno býti mohlo kladivo vší země? Jak by k užasnutí Babylon býti mohl mezi národy?

²³Kako je razsekano in zdrobljeno kladivo vse zemlje! Kako je Babilon v strmenje med narodi!

²⁴Polékl jsem na tě, ó Babylone, pročež vzat budeš, než zvíš. Nalezen, ano i polapen budeš, proto že jsi směl potýkati se s Hospodinem.

²⁴Zanko sem ti nastavil, in ujel si se tudi, o Babilon, ne da bi bil zaznal; zalotili so te in zgrabili, ker si se vojskoval zoper GOSPODA.

²⁵Otevřel Hospodin poklad svůj, a vynesl nástroje hněvu svého; nebo dílo toto jest Panovníka Hospodina zástupů v zemi Kaldejské.

²⁵Odprl je GOSPOD orožnico svojo in vzel je iz nje orožje nevolje svoje; zakaj Gospod, Jehova nad vojskami, ima delo pokončevalno v deželi Kaldejski.

²⁶Přitáhněte na ni od konce země, zotvírejte obilnice její, šlapejte po ní jako po stozích, a zahlaďte ji jako proklatou, tak aby z ní ničeho nepozůstalo.

²⁶Zberite se nadnjo od vseh strani, odprite žitnice njene; nakopičite je kakor kupe snopja in jo docela pokončajte; naj nima nobenega ostanka!

²⁷Zbíte mečem všecky volky její, nechť sstoupí k zabití; běda jim, když přijde den jejich, čas navštívení jejich.

²⁷Pomorite vse junce njene, naj gredo doli v klanje! Gorje jim! ker je prišel njih dan, čas njih obiskovanja!

²⁸Hlas utíkajících a ucházejících z země Babylonské, aby oznámili na Sionu pomstu Hospodina Boha našeho, pomštění chrámu jeho.

²⁸Čuj! glas bežečih in uhajajočih iz dežele Babilonske, da naznanijo na Sionu maščevanje GOSPODA, Boga našega, svetišča njegovega maščevanje.

²⁹Shromažďte proti Babylonu nejudatnější, všickni natahující lučiště, položte se proti němu vůkol, ať nelze jemu ujíti. Odplaťte jemu podlé skutků jeho, všecko, jakž dělával, učiňte jemu; nebo proti Hospodinu pýchal, proti Svatému Izraelskému.

²⁹Skličite strelce proti Babilonu, vse, ki napenjajo lok! utaborite se ob njem kroginkrog, nihče naj ne ubeži! Povrnite mu po delu njegovem, prav kakor je storil, mu storite; zakaj zoper GOSPODA se je ponašal, zoper Svetega Izraelovega.

³⁰Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní jeho vypléněni budou v ten den, dí Hospodin.

³⁰Zatorej bodo popadali mladeniči njegovi po ulicah njegovih in vsi vojščaki njegovi poginejo tisti dan, govori GOSPOD.

³¹Aj, já jsem proti tobě, ó pýcho, praví Panovník Hospodin zástupů; neboť přišel den tvůj, čas, abych tě navštívil.

³¹Glej, jaz sem zoper tebe, o prevzetnež, govori Gospod, Jehova nad vojskami; zakaj tvoj dan je prišel, čas, ko te bom obiskoval.

³²Poklesne se zajisté ten pyšný a padne, a nebude žádného, kdo by jej zdvihl; a zanítím oheň v městech jeho, kterýžto zžíře všecka vůkolí jeho.

³²Tedaj se spotakne prevzetnež in se zgrudi, da ga nihče ne zravna; in ogenj zažgem v mestih njegovih, ki pokonča vso okolico njegovo.

³³Takto praví Hospodin zástupů: Utištěni jsou synové Izraelští, i s syny Judskými, a všickni, kteříž je zjímali, drží je, nechtí propustiti jich.

³³Tako pravi GOSPOD nad vojskami: Silo trpé sinovi Izraelovi in sinovi Judovi skupaj, in katerikoli so jih ujeli, jih trdo drže, branijo se jih izpustiti.

³⁴Ale vykupitel jejich silný, jehož jméno jest Hospodin zástupů, jistotně povede při jejich, aby pokoj způsobil této zemi, a pohnul obyvateli Babylonskými.

³⁴Njih odrešenik je močan, GOSPOD nad vojskami je ime njegovo: gotovo se potegne za njih pravdo, da upokoji deželo in vznemiri prebivalce v Babilonu.

³⁵Meč na Kaldejské, dí Hospodin, a na obyvatele Babylonské, i na knížata jeho i na mudrce jeho.

³⁵Meč nad Kaldejce, veli GOSPOD, in nad prebivalce v Babilonu in nad kneze njegove in modrijane njegove!

³⁶Meč na lháře, aby se zbláznili, meč na silné jeho, aby potříni byli.

³⁶meč nad blebetače njegove, da poneumijo, meč nad oblastnike njegove, da obupajo!

³⁷Meč na koně jeho a na vozy jeho, i na všecku tu směsici, kteráž jest u prostřed něho, aby byli jako ženy; meč na poklady jeho, aby rozchvátáni byli.

³⁷meč nad konje in vozove njegove in nad vse mešano ljudstvo, ki je sredi njega, da naj bodo kakor ženske! meč nad zaklade njegove, da se plenijo!

³⁸Sucho na vody jeho, aby vyschly; nebo země plná jest rytin, a při modlách bláznívají.

³⁸suša nad vode njegove, da se posušé! ker to je dežela izrezanih podob in pri pošastnih malikih ravnajo brezumno.

³⁹Protož bydliti budou tam šelmy s hroznými potvorami, bydliti budou v ní i mladé sovy; a nebude tam bydleno na věky, ani přebýváno od národu až do pronárodu.

³⁹Zato bodo tam prebivale zveri puščave z divjimi psi in noji bodo v njem gnezdili; in nikdar več se ne bo prebivalo v njem in naselitve ne bo v njem od roda do roda.

⁴⁰Podobná bude k podvrácení hroznému Sodomy a Gomory i sousedů jejich, dí Hospodin; neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.

⁴⁰Enako se podere, kakor je Bog podrl Sodomo in Gomoro in sosednja mesta njuna, govori GOSPOD: nihče ne bo ondi stanoval in bival ne bo v njem sin človekov.

⁴¹Aj, lid přitáhne od půlnoci, a národ veliký, i králové znamenití, vzbuzeni jsouce od stran země.

⁴¹Glej, ljudstvo pride od severa in narod velik in mnogi kralji vstanejo od skrajnega konca zemlje.

⁴²Lučiště a kopí pochytí, ukrutní budou, a neslitují se; hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních pojedou, sšikovaní jako muž udatný k boji proti tobě, ó dcero Babylonská.

⁴²Lok in sulico bodo držali, krvoločni bodo in brez usmiljenja; njih glas bo bučal kakor morje in na konjih bodo jahali: vsak je oborožen zoper tebe, o hči babilonska, kakor mož na vojsko.

⁴³Král Babylonský jakž uslyší pověst o nich, opadnou ruce jeho, úzkost zachvátí jej, bolest jako rodičku.

⁴³Slišal bo kralj babilonski glas o njih, in omahnejo mu roke; groza ga obide, bolečina kakor porodnico.

⁴⁴Aj, jako lev vystupuje, více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?

⁴⁴Glej, kakor lev gre gori od veličja Jordanovega zoper trdno prebivališče; zdajci ga zapodim v beg od tod, in njega, ki je izvoljen, postavim nad to deželo. Kajti kdo je meni enak? in kdo bi me pozval na sodbo? in kdo je tisti pastir, ki bi mogel stati pred menoj?

⁴⁵Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Babylonu, a to, což myslil proti zemi Kaldejské: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytek jejich.

⁴⁵Zatorej čujte GOSPODOV sklep, ki ga je sklenil zoper Babilon, in misli njegove zoper deželo Kaldejcev: Gotovo jih odvlečejo, najmanjše iz črede, gotovo se opustoši njih prebivališče ž njimi vred.Od glasu: Babilon je vzet! se potrese zemlja, in vpitje se bo čulo med narodi.

⁴⁶Od zvuku při dobývání Babylona třásti se bude ta země, a křik mezi národy slyšán bude.

⁴⁶Od glasu: Babilon je vzet! se potrese zemlja, in vpitje se bo čulo med narodi.