¹V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.

¹Zedekija je imel enoindvajset let, ko je zakraljeval, in kraljeval je enajst let v Jeruzalemu. Materi njegovi pa je bilo ime Hamutala, hči Jeremijeva iz Libne.

²I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl dělal Joakim.

²In delal je, kar je hudobno v očeh GOSPODOVIH, prav tako, kakor je bil delal Jojakim.

³Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi, až je i zavrhl od tváři své. V tom zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému.

³Kajti vsled jeze GOSPODOVE se je tako godilo Jeruzalemu in Judi, dokler jih ni zavrgel izpred obličja svojega. In Zedekija se je uprl kralju babilonskemu.

⁴Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položili se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.

⁴Zgodi se pa v devetem letu kraljevanja njegovega, deseti dan desetega meseca, da je prišel Nebukadnezar, kralj babilonski, on in vsa vojska njegova zoper Jeruzalem, in se utabore proti njemu. In naredili so obležne ogradbe okrog njega.

⁵A bylo město obleženo až do jedenáctého léta krále Sedechiáše.

⁵In mesto je bilo oblegano do enajstega leta kralja Zedekija.

⁶V kterémžto, měsíce čtvrtého, devátého dne téhož měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.

⁶Deveti dan četrtega meseca je nastala huda lakota v mestu, in ni bilo kruha za ljudstvo dežele.

⁷I prolomeny jsou zdi městské, a všickni muži bojovní utekli, a vyšli z města v noci skrze bránu mezi dvěma zdmi, u zahrady královské, (Kaldejští pak leželi okolo města), a ušli cestou pouště.

⁷Tedaj je bilo mesto predrto, in vsi vojščaki so pobegnili in šli iz mesta po noči skozi vrata med dvojnim zidom, ki so bila poleg kraljevega vrta (Kaldejci pa so oblegali mesto kroginkrog), in šli so po poti proti nižini.

⁸I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.

⁸Ali vojska Kaldejcev se je drevila za kraljem, in dohiteli so ga na planjavah ob Jerihu; vsa vojska njegova pa se je bila razkropila od njega.

⁹A tak javše krále, přivedli ho k králi Babylonskému do Ribla v zemi Emat, kdežto učinil o něm soud.

⁹In ujeli so kralja in ga pripeljali gori h kralju babilonskemu, v Riblo v deželi Hamatski, in on je izrekel sodbo nad njim.

¹⁰I zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy před očima jeho, ano i všecka knížata Judská zmordoval v Ribla.

¹⁰In kralj babilonski je poklal sinove Zedekijeve njemu pred očmi, poklal je tudi vse kneze Judove v Ribli.

¹¹Oči pak Sedechiášovy oslepil, a svázav ho řetězy ocelivými král Babylonský, dal jej dovésti do Babylona, a dal jej do vězení až do dne smrti jeho.

¹¹Nato mu je oslepil oči in ga zvezal z dvema bronastima verigama; in kralj babilonski ga je odpeljal na Babilonsko ter ga del v zapor do dne smrti njegove.

¹²Potom měsíce pátého, desátého dne téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, kterýž sloužíval králi Babylonskému, do Jeruzaléma.

¹²Potem pride deseti dan petega meseca, ko je bilo devetnajsto leto kralja Nebukadnezarja, kralja babilonskega, Nebuzaradan, glavar telesne straže, ki je stal pred kraljem babilonskim, v Jeruzalem

¹³A zapálil dům Hospodinův, i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil ohněm.

¹³in požge hišo GOSPODOVO in hišo kraljevo in vse hiše v Jeruzalemu, namreč vsako večjo hišo požge z ognjem.

¹⁴Všecky také zdi Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři.

¹⁴In vsa vojska Kaldejcev, kar je je bilo pri glavarju straže, poruši vse zidove jeruzalemske okroginokrog.

¹⁵Přitom z chaterného lidu, totiž ostatek lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž byli ustoupili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři.

¹⁵In nekaj nizkih ljudi in ostanek ljudstva, kar ga je ostalo v mestu in uskoke, ki so odpadli h kralju babilonskemu, in ostanek množice odpelje ujete Nebuzaradan, glavar straže.

¹⁶Toliko něco chaterného lidu země zanechal Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči.

¹⁶Samo iz najubožnejših ljudstva jih je pustil ondi Nebuzaradan, glavar telesne straže, da naj bodo vinogradniki in kmetovalci.

¹⁷Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a odvezli všecku měď z nich do Babylona.

¹⁷In Kaldejci so razbili bronasta stebra, ki sta bila ob hiši GOSPODOVI, in stojala in bronasto morje, ki je bilo v hiši GOSPODOVI, ter odnesli ves njih bron v Babilon.

¹⁸Též hrnce. lopaty a nástroje hudebné, a kotlíky a kadidlnice, i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali.

¹⁸Odnesli so tudi lonce, lopate, utrinjače, čaše in torila in vse bronasto orodje, s katerim se je opravljala služba.

¹⁹I medenice a nádoby k oharkům, s kotlíky a hrnci, a svícny, a kadidlnice a koflíky, a cožkoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři;

¹⁹Tudi vrče in kadilnice in čaše, lonce, svečnike, torila in konvice, kar je bilo od zlata, v zlatu, kar od srebra, v srebru je vzel glavar telesne straže.

²⁰Sloupy dva, moře jedno, a volů dvanáct měděných, kteříž byli pod podstavky, jichž byl nadělal král Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob.

²⁰Tista dva stebra, eno morje in dvanajst volov pod njim in stojala, ki jih je bil napravil Salomon za hišo GOSPODOVO; tehtati ni bilo mogoče brona od vseh teh priprav.

²¹Nebo sloupů těch, osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, kterýž okolek měl dvanácti loktů, ztlouští pak čtyř prstů byl dutý.

²¹Višina enega stebra je bila osemnajst komolcev in vrvica, dvanajst komolcev dolga, ga je obdajala; debel pa je bil štiri prste, votel.

²²A makovice na něm měděná, a makovice jedné výška pěti loket, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i sloup druhý s zrnatými jablky.

²²In glavič na njem je bil iz brona, in višina glaviča je bila pet komolcev z mrežastim delom in granatnimi jabolki na glaviču kroginkrog, vse iz brona; in enak temu je bil drugi steber in na njem granatna jabolka.

²³A bylo jablek zrnatých devadesát a šest po každé straně; všudy jablek zrnatých bylo po stu na mřežování vůkol.

²³In granatnih jabolk je bilo šestindevetdeset na vsako stran; vseh granatnih jabolk je bilo sto ob mrežastem delu kroginkrog.

²⁴Vzal také hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu.

²⁴In glavar telesne straže je vzel Seraja, prvega duhovnika, in Zefanija, drugega duhovnika, in tri čuvaje pri vratih;

²⁵A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a sedm mužů, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž nalezeni byli v městě.

²⁵iz mesta pa je vzel enega dvornika, ki je bil postavljen nad vojščaki, in sedem mož izmed tistih, ki so bili kralju najbližji in so se našli v mestu, in pisarja, vojnega poveljnika, ki je nabiral vojsko iz deželnega ljudstva, in šestdeset mož iz deželnega ljudstva, ki so se našli v mestu:

²⁶Zjímav tedy je Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla.

²⁶te je vzel Nebuzaradan, glavar telesne straže, ter jih odpeljal h kralju babilonskemu v Riblo.

²⁷I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své.

²⁷In kralj babilonski jih je udaril in usmrtil v Ribli, v Hamatski deželi. Tako je bil Juda preseljen v ujetništvo iz dežele svoje.

²⁸Tenť jest lid, kterýž zavedl Nabuchodonozor léta sedmého, Judských tři tisíce a třimecítma.

²⁸To je ljudstvo, katero je odpeljal Nebukadnezar: v sedmem letu tri tisoč triindvajset Judov.

²⁹Léta osmnáctého Nabuchodonozora zavedl z Jeruzaléma duší osm set třidceti a dvě.

²⁹V osemnajstem letu Nebukadnezarja je odpeljal iz Jeruzalema duš osemsto trideset in dve.

³⁰Léta třimecítmého Nabuchodonozora zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, Judské, duší sedm set čtyřidceti a pět, všech duší čtyry tisíce a šest set.

³⁰V letu dvajsetem in tretjem Nebukadnezarja je Nebuzaradan, glavar telesne straže, odpeljal iz Judov duš sedemsto štirideset in pet; vseh duš štiri tisoč šest sto.

³¹Stalo se také třidcátého sedmého léta po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého pátého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře.

³¹Zgodi se pa v tridesetem in sedmem letu ujetništva Jojahinovega, kralja Judovega, dvanajsti mesec, petindvajseti dan meseca, da je Evil Merodak, kralj babilonski, v letu, ko je začel kraljevati, povišal glavo Jojahina, kralja Judovega, izpeljavši ga iz ječe.

³²A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice králů, kteříž s ním byli v Babyloně.

³²In govoril je prijazno ž njim in prestol njegov je postavil nad prestol kraljev, ki so bili ž njim v Babilonu.

³³Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři, a jídal chléb před ním vždycky, po všecky dny života svého.

³³In premenil mu je jetniško obleko; in je jedel kruh pred kraljem vedno, vse dni življenja svojega.Kajti živež njegov, stalen živež mu je dajal kralj babilonski, odmerjen za vsak dan do smrti, vse dni njegovega življenja.

³⁴Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále Babylonského, a to na každý den, až do dne smrti jeho, po všecky dny života jeho.

³⁴Kajti živež njegov, stalen živež mu je dajal kralj babilonski, odmerjen za vsak dan do smrti, vse dni njegovega življenja.