¹Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest,

¹Zatrobite na trobento na Sionu in zaženite hrup na gori svetosti moje! Naj trepečejo vsi prebivalci dežele! ker prihaja dan GOSPODOV, ker se bliža:

²Den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, jako záře jitřní rozprostřená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od věků, aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů.

²dan temote in mraka, dan oblakov in noči oblačne. Kakor se zarja razliva po gorah, tako pride ljudstvo mnogoštevilno in mogočno, kakršnega nikdar ni bilo in nikdar več ne bode do let mnogih rodov.

³Před tváří jeho oheň zžírati bude, a za ním plamen plápolati; před ním země tato jako zahrada Eden, ale po něm bude poušť přehrozná, a aniž bude, což by ušlo před ním.

³Pred njim požira ogenj, za njim pa šviga plamen; kakor vrt edenski je dežela pred njim, za njim pa prazna puščava, in nikomur ni mogoče ubežati pred njim.

⁴Způsob jeho bude jako způsob koní, a jako jízdní, tak poběhnou.

⁴Njih podoba je kakor podoba konj, in kakor konjiki, tako dirjajo.

⁵Jako s hřmotem vozů po vrších hor skákati budou, jako hluk plamene ohně zžírajícího strniště, jako lid silný zšikovaný k bitvě.

⁵Kakor ropotajoči vozovi skačejo po vrhovih gorá, kakor prasketajoč goreč plamen, ki požira strnišče, kakor mogočno ljudstvo, pripravljeno za boj.

⁶Tváři jeho děsiti se budou lidé, všecky tváře zčernají jako hrnec.

⁶Spričo njih trepečejo ljudstva, vsi obrazi so bledi.

⁷Jako rekové poběhnou, jako muži váleční vstoupí na zed, a jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí z stezek svých.

⁷Tekajo kakor junaki, kakor vojščaki plezajo na zid; in gredo vsak po svoji poti in ne menjavajo svojih stezá;

⁸Jeden druhého nebude tlačiti, každý silnicí svou půjde, a byť i na meč upadli, nebudou raněni.

⁸drug ne tišči drugega, vsak poedinec gre po svojem tiru, in drevé čez orožje in ne pretrgajo svojega vlaka.

⁹Po městě těkati budou, po zdech běhati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zloděj.

⁹Po mestu tekajo semintja; priplezajo na zid, stopajo v hiše, skozi okna lezejo kakor tat.

¹⁰Před tváří jeho třásti se bude země, pohnou se nebesa, slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy potratí blesk svůj.

¹⁰Pred njimi se trese zemlja, nebo se giblje; solnce in mesec otemnevata in zvezde bledé.

¹¹Hospodin pak sám vydá hlas svůj před vojskem svým, proto že velmi veliký bude tábor jeho, proto že silný ten, kdož vykoná slovo jeho. (Nebo veliký bude den Hospodinův a hrozný náramně), i kdož jej bude moci snésti?

¹¹In GOSPOD grmi z glasom svojim pred vojsko svojo, ker jako veliko je njegovo šatorišče, ker močan je tisti, ki izvršuje besedo njegovo; kajti dan GOSPODOV je velik in silno strašen: kdo ga more pretrpeti?

¹²A protož ještě nyní dí Hospodin: Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým, a to s postem a s pláčem i s kvílením.

¹²Ali tudi še sedaj, govori GOSPOD, se izpreobrnite k meni z vsem srcem svojim, s postom in z jokom in žalovanjem!

¹³A roztrhněte srdce vaše, a ne roucha vaše, a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu; neboť jest on milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituje zlého.

¹³Raztrgajte si srca, ne pa oblačil, in izpreobrnite se h GOSPODU, svojemu Bogu; kajti on je milostiv in poln usmiljenja, počasen za jezo in bogat v milosti in žal mu je hudega.

¹⁴Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nezůstaví-li po něm požehnání, oběti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu.

¹⁴Kdo ve, če se ne obrne in mu bode žal in pusti za seboj blagoslov: jedilno in pitno daritev GOSPODU, vašemu Bogu.

¹⁵Trubte trubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění.

¹⁵Zatrobite v trobento na Sionu, posvetite post, razglasite praznično zborovanje!

¹⁶Shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své.

¹⁶Zberite ljudstvo, posvetite zbor, skličite starejšine, zberite otroke in dojenčke pri prsih; ženin naj pride iz svojega hrama in nevesta iz svoje spalnice!

¹⁷Kněží, služebníci Hospodinovi, ať plačí mezi síňcí a oltářem, a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?

¹⁷Duhovniki, služabniki GOSPODOVI, naj plakajo med vežo in oltarjem in govore: Zanesi, GOSPOD, svojemu ljudstvu in ne dajaj svoje dediščine v zasramovanje, da bo v zabavljico poganskim narodom! Zakaj bi naj rekali med ljudstvi: Kje je njih Bog?

¹⁸I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.

¹⁸Tedaj se je vnel GOSPOD za deželo svojo in se je usmilil svojega ljudstva.

¹⁹A ohlásí se Hospodin, a řekne lidu svému: Aj, já pošli vám obilé, mest a olej, i budete jím nasyceni, aniž vás vydám více v pohanění mezi pohany.

¹⁹In GOSPOD je odgovoril in rekel ljudstvu svojemu: Glej, pošljem vam žita in vina in olja, da se nasitite, in ne dam vas več v zasmeh med narodi.

²⁰Nebo půlnoční vojsko vzdálím od vás, a zaženu je do země vyprahlé a pusté, přední houf jeho k moři východnímu, konec pak jeho k moři nejdalšímu; i vzejde z něho smrad a puch, jakžkoli sobě mocně počíná.

²⁰In njega, ki pride od severa, odvrnem od vas ter ga zapodim v suho in pusto deželo, njegov prvi voj v vzhodno morje in njegov zadnji voj v zahodno morje, in smrad njegov bo puhtel in duh gnilobe njegove se bo vzdigal, ker je toliko prevzetoval.

²¹Neboj se země, plésej a vesel se; neboť mocně dělati bude Hospodin dílo své.

²¹Ne boj se, zemlja, raduj in veséli se! kajti GOSPOD dela velike reči.

²²Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.

²²Ne bojte se, živali na polju! kajti zelené pašniki v puščavi, kajti drevje rodi svoj sad, smokev in trta kažeta svojo moč.

²³I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem; nebo vám dá déšť příhodný, a sešle vám déšť hojný, podzimní i jarní, v čas.

²³In vi, sinovi sionski, radujte in veselite se v GOSPODU, svojem Bogu! kajti daje vam zgodnjega dežja pravo mero in pošilja vam naliv zgodnjega in poznega dežja kakor poprej.

²⁴I budou naplněny stodoly obilím, a oplývati budou presové mstem a olejem.

²⁴In gumna bodo polna žita in v kadeh bo preobilo vina in olja.

²⁵A tak nahradím vám léta, kteráž sežraly kobylky, brouci, chroustové a housenky, vojsko mé veliké, kteréž jsem posílal na vás.

²⁵In povrnem vam leta, ki so vam v njih vse požrle kobilice, glodalec, pokončevalec in žerec, vojska moja velika, ki sem jo poslal nad vas.

²⁶Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž učinil s vámi divné věci, aniž zahanben bude lid můj na věky.

²⁶In imeli boste obilo jedi in se boste nasitili ter hvalili ime GOSPODA, Boga svojega, ki je čudovito ravnal z vami. In ne bo osramočeno ljudstvo moje vekomaj.

²⁷A poznáte, že já jsem u prostřed Izraele, a že já Hospodin jsem Bohem vaším, a že není žádného jiného; neboť nebude zahanben lid můj na věky.

²⁷In spoznate, da sem jaz sredi Izraela ter da sem jaz, Jehova, Bog vaš in nihče drugi. In ne bo osramočeno ljudstvo moje vekomaj.

²⁸I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou.

²⁸In zgodi se potem, da izlijem Duha svojega na vse meso; in sinovi vaši in hčere vaše bodo prorokovali, starci vaši bodo imeli sanje, mladeniči vaši bodo videli prikazni.

²⁹Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého,

²⁹In celo na hlapce in na dekle izlijem Duha svojega v tistih dneh.

³⁰A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.

³⁰In pokažem čudeže na nebu in na zemlji: kri in ogenj in dimaste stebre;

³¹Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný,

³¹solnce se izpremeni v temo in mesec v kri, preden pride dan GOSPODOV, veliki in prestrašni.Zgodi se pa, da vsak, kdor bo klical ime GOSPODOVO, bo rešen; kajti na gori Sionu in v Jeruzalemu bode rešitev, kakor je govoril GOSPOD, in med preostalimi, ki jih pokliče GOSPOD.

³²A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.

³²Zgodi se pa, da vsak, kdor bo klical ime GOSPODOVO, bo rešen; kajti na gori Sionu in v Jeruzalemu bode rešitev, kakor je govoril GOSPOD, in med preostalimi, ki jih pokliče GOSPOD.